Ke koním vzhlížím s velkým respektem a se zdrženlivým odstupem. Naposledy jsem seděla jako tříletá na poníkovi. Naděnka mi sice nabídla, že bych se mohla projet na Colombovi, ale protože zrovna půl hodiny mluvila o tom, jaký je plašan a jak kouše ostatní koně, zdvořile jsem odmítla.
S Vendulkou a Vandou jsme vyrazily dát koníkům pár tvrdých krajíčků a kůrek. Jako zdánlivě spolehlivá jsem vyfasovala pytlík. Jenže my šly dovnitř ohrady! Doposud byli koně vždy za ohradou. Rázem jsem se ocitla v obklíčení tří koní. Úplně jsem se rozklepala. Vendula měla ze mě srandu, Vanička nekomentovala. Zatím. Byla celá rozradostněná, ta se nebojí vůbec. Seděla na koníkovi a držela se hřívy.
Koně strašně funěli, ten jejich horký dech, byla jsem v totální panice. A nerozuměli slovům Kurva, už nic nemám! Šli po mně, i když jsem prázdný pytlík zbaběle zahodila.
Pak se mi smál i Petr, Vendulky táta. Ty jsi šahala koně? Ne, oni šahali na mě!
Kůň má velký zuby, Colombo