V naší firmě jsem nejstarší, v týmu jsem i služebně nejstarší, ale to neznamená vůbec nic. Měla bych být kolegům vzorem klidu a rozvahy. Nejsem. Naučila jsem všechny říkat zpíčený! Jsem zbrklá hysterka, kterou musí klidnit pětadvacetiletá Naděnka. Hrozně mě to štve, snažím se zklidnit, třeba luštěním sudoku, ale když zjistím, že mám v jednom chlívku dvě devítky, jsem úplně zuřivá.
Je pro mě těžké pracovat dlouhodobě ve stresu a šíleném tempu. Pod tlakem se stávám dyskalkuličkou a dyslektičkou. Pětimístná čísla nedávám vůbec a do mailu jsem napsala, že zákaznice chce stanovit obsah utku. Dost dlouho mi trvalo, než jsem rozklíčovala, že to má být obsah tuku.
Ve čtvrtek jsem si rozbila sešívačku, tu růžovou, kterou jsem podědila po nějaké Kristýně. Její jméno jsem z boku sešívačky smazala lihem skoro před pěti lety. Teď ležela rozprsknutá na podlaze, péro někam odskákalo a mně bylo do breku. Možná je to znamení z toho blázince odejít. Vašek, který mi sešívačku zase smontoval, říkal, že to žádný znamení neni, že jsem jen nešikovná!
