sobota 25. dubna 2020

Balíkářka

Dny před sebou stříhám na metru jako kdysi vojáci před civilem, jenže ten můj metr je nekonečný. Karanténu a nošení roušek mám spojené s novou prací. Karanténa se pomalu uvolňuje, roušky snad taky skončí, ale já v práci zůstanu. Když se netrápím nad laboratorním programem, fotím cvrččí mouku nebo balím balíky. Jsem balíkářka. Denně balím tři až šest balíků, některé jsou malé, jiné váží i sedmnáct kilo.

První den jsem přišla v nových šatech. Rychle jsem pochopila, že to nebyl dobrý nápad, druhý den jsem si vzala černé džíny, to taky nebylo ono. Teď chodím v keckách a deset let starých džínách, v mikině, kterou jsem sebrala Druhorozenému a jezdím v ní na výlety. Řeknu si o montérky. Černou kabelku Trussardi válím na zemi, protože jinde není místo, koupím si batoh.

Mozek se strašně vzpouzí učit se nové věci a já jsem nikdy nebyla moc technický typ. Dokonale jsem rozostřila foťák na velkém příjmu a v celé firmě jsou jen dva lidi, kteří to můžou napravit, ani jeden není samozřejmě k dispozici. Zároveň s novou prací jsem se začala učit anglicky. Já, angličtinou v životě nepolíbená. Chodím přes dvoreček ke Kristině, spřátelené matce z fotbalu.

Cestou cítím, jak se mi nevolí smršťuje mozek, až je úplně maličký, pevný a připravený odolávat jakýmkoli novým informacím. Snažím se být pozitivní, tempo výuky se řídí podle mých omezených možností. Když na mě přišla řada v jazykových kurzech španělštiny, vždycky jsem tu svou větu nějak dala dohromady, tady jsem na řadě pořád. Myslím, že věta Dobrý den, kde je tady vlakové nádraží? mě bude stát tak dvě stě tisíc.

pondělí 20. dubna 2020

Vrány, Petra Dvořáková, 2020

Mé milé čtenářky (čtenáři prominou),
také si někdy připadáte jako špatná matka? Dneska, včera, či vám prolétne hlavou letmá vzpomínka na dávnou situaci, kdy jste na dítě zbytečně řvala nebo ho ve vzteku pořádně plácla? Netrapte se, protože po přečtení této knihy pochopíte opravdový význam slov "špatná matka", i když zde je na místě spíš použít výraz "neuvěřitelná svině".

Vždycky jsem si myslela, že pro výchovu je lepší mít děti rychle za sebou, a že při stejném pohlaví nějaké nadržování a ohledy na mladšího odpadají. Já mám kluky od sebe jedenáct let, mladšímu se furt ustupovalo, všechno si vyřval. Vyhovět nebo zabít, jiná varianta nebyla. Kupodivu se ve zdraví dožil dvacítky.

Navenek spořádaná rodina. Táta, máma a dvě šikovné a chytré holky. Ovšem to, co se děje za dveřmi jejich domu je skutečně příšerný. Máma neuvěřitelně protěžuje o maličko starší Kačenku, mladší Baruny si zase až příliš všímá táta. Své syny jsem vehementně podporovala ve všech jejich aktivitách, v týhle rodině se Bářině talentu vyloženě nepřeje. Čtení mě hrozně rozčilovalo a konec mi opravdu vyrazil dech. A proč vrány? Protože hnízdí na stromě naproti domu a všechno vidí.


Zdroj: Databáze knih

P.S. Skvělý, ale fakt depka k pláči.

pátek 10. dubna 2020

Nákupní seznam

Za poslední měsíc jsem úplně sama snědla čtyři biskupské beránky a vypila čtyři lahve Baileys'. Jedna byla litrová. Při této frekvenci si nákupní seznam ani dělat nemusím, to si pamatuju. I čokoládu Ritter Sport s celými mandlemi beru automaticky při každém nákupu. A pak, když jednou nákupní seznam poctivě sesmolím, stejně se nemůžu dopočítat. Od začátku karantény se mi poprvé podařilo objednat nákup v Rohlíku. Předtím buď nebylo zboží nebo řidiči.

Nákup přebíral Druhorozený a pak mi zoufale volal do práce, kolik že jsem objednávala minerálek, že dokulil nákup domů a je zpocený jako prase. No, dva balíky jsem objednala, víc ani nejde. Aha, tak jich tu máš dvanáct, to je 72 lahví, to nemyslíš vážně, Míšo! A řidič se mi posmíval, že čekáme válku! Existence dodacího listu se správným počtem zůstala synkovi utajena, byl někde pod kuřetem. Balíky vod synek nechal hned u dveří, protože v našem pidi bytě je opravdu nebylo kam dát. Řidič mi řekl, že složil, co mu naložili.

Na zákaznické lince mě přepojili na manažerku na home office, měla minimálně tři děti. Povyprávěla jsem jí, jak byl řidič na syna nepříjemný, Druhorozený pak zhvízdal mě a já se domů cedila malou škvírou, protože ty dveře vážně víc otevřít nešly. Ona zkontrolovala můj nákupní seznam a krásně zvonivě se rozesmála, až jsem měla radost, že jsem ji tak pobavila. Uznala, že chyba byla na jejich straně, že si minerálky mám nechat a platit je nebudu, oni z hygienických důvodů nesmí brát zboží zpět. Škoda že se nespletli s colou nebo párečky. Obratem jsem zavolala Prvorozenému, spřátelené matce, bývalému muži a půlku rozdala.

sobota 4. dubna 2020

Karanténa s puberťákem (vlastním)

Druhorozený jede furt ve stejným módu, ten neví, že nějaká karanténa je. Do školy nechodí ani zdravý, ven nechodí ani o prázdninách. Sedí u počítače a hraje LoLko, když ale zjistil, že mu zavřeli KFC, docvaklo mu, že se něco asi děje. A mně svitla naděje, že se ho legálním způsobem zbavím. Umře hlady. Poté co mu došla cola, si nadsadil černou roušku a předpokládal, že v kapuci a roušce odejde z vietnamské večerky bez placení, spoléhaje na svůj nebezpečný vzhled. Venku znechuceně zjistil, že takhle vymóděný chodí celý Čerňák.

I v normálních dobách nerandí, všechny holčiny za ním dojíždějí domů. Dostanou mapku se šipkou namalovanou k našemu domu a přijedou. O holky není nouze, v metru mu jedna krásná brunetka dala lístek se svým jménem a telefonem. To já opravdu nechápu. Před dvacátými narozeninami zřejmě dospěl a svůj velmi početný fanklub rozpustil. Poprvé v životě přiznal, že je ve vztahu. Máme Lucinku. Po tomhle vážném kroku dostal několik velmi nenávistných sms zpráv od bývalých členek klubu.

Začal se zajímat o maturity. Zdá se, že propadlík všechny přečůrá a dostane maturitu jako odškodnění za to, že nemohl chodit do školy, jakoby tam snad někdy chodit chtěl. Nákaza se nám zatím vyhýbá. Druhorozený tvrdí, že je v rizikové skupině a odmítá se mnou chodit nakupovat. Lucinka obětavě dojíždí a zůstává dva dny. Tykáme si, říkám jí, ať nechodí bosa a koupila jsem pro ni růžový sprchový gel Fa. Synek vaří a já mám konečně holčičku.

Výlet do Lázní Mšené