pátek 17. května 2024

O koberci

Slíbila jsem kytkám v ložnici, že v mrazech už nebudu spát s otevřenou ventilačkou a že koupím koberec, protože šeflera i fíkus na protest proti zimě shazovaly listy. Naštěstí se včas oteplilo a kytky přežily. Musím ten svůj holobyt nějak zateplit. Jednu jalovou proválenou neděli jsem si na netu vybrala světle béžový koberec a hned ho vyrazila do Ikea koupit. Nebyl drahý, protože je zřejmě vyrobený z PET lahví. A taky je lehký, nadšeně jsem u regálu vypískla, když jsem zjistila, že váží necelých šest kilo. V pohodě jsem ho donesla domů. Pěkně jsem ho položila, i tu těžkou postel jsem zvedla, aby se mi pod ni dostal.  A jen tři návaly jsem u toho měla.

Jsem šikovná, výjimečně jsem se pochválila a zálibně se podívala na položený koberec.
 A do prdele, dyť je šedej! V první chvíli mi prolétlo hlavou, že jsem koupila omylem jiný. Ne. Na obale je napsáno světle béžový. Přísahám, že v obchodě v umělém světle vypadal béžově. V pondělí jsem storku vyprávěla v práci Naděnce. Moc se mi smála, má stejný koberec a stejný zážitek.



O koberci