Byla jsem se koupat v rybníce v Motole, teda koupání to moc nebylo, labuťák docela fest útočil a operoval po celé ploše rybníka. Bych se utopila, kdyby to zkusil i na mě. Toho kluka tutově štípnul do zadku, a to už byl skoro venku z vody. Byla jsem na Žlutých, Vltava 18 stupňů. To jsem taky neplavala. Byly jsme v hospodě s holkama z práce. Dvanáct nás bylo, pravda i dva chlapci došli, ale jeden je na chlapce a druhý přítel Kačenky, tak ti se nepočítají.
V práci pořád masakr, a to nastoupily dvě nový kolegyně, ale nějak nestíhají tempo. Mě neskutečně vytáčejí zemědělci, na každý pole mají jinou firmu, pro každou musí být nová cenová nabídka, vzorky do laboratoře nosí rovnou z pole, obalený hlínou a diví se, že jedna cibule na analýzu pesticidů je málo. Prý mu přišlo, že nese zeleniny zbytečně moc. Příště přiveze tý cibule jen půlku.
Chovatelka drůbeže pošle kůžičky z kuřecích krků na analýzu salmonelly, dva vzorky, a vůbec se neobtěžuje je nějak označit. Jak já mám vědět, co je z porážky 14. června a co z 20. června. Nebo posílám fotky dvou identických balíčků mletého masa, aby mi zákazník rozklíčoval, který je který. Buď mám objednávku nebo vzorky, když mám oboje najednou, jsem celá šťastná. V noci se budím hrůzou, co jsem zase zmrskla. Mouku jsem zapomněla poslat do laboratoře v Německu, gumový bonbony z Lidlu mi někdo sežral před senzorickou analýzou. Asi byly dobrý, senzorika OK.
Přijdu domů, pustím si fotbal, otevřu plechovku Ryze hořký, nasypu si brambůrky do misky. Možná jsem měla být chlap, zatímco holky hubnou do plavek, já tiše tloustnu.