A ruku na srdce, komu nikdy nesklouzlo dítě z postele, nevypadlo z postýlky, nezkoušelo na kšírách bungee jumping z kočárku. I mně se Prvorozený svalil z válendy, jestli na hlavu, to nevím. Našla jsem ho řvoucího na zemi, v okamžiku kdy ztichnul, jsem si myslela, že je mrtvý, ale to jen přijeli do ulice popeláři a on soustředně poslouchal. Při první procházce s Druhorozeným jsem špatně zaparkovala kočárek, a než jsem nakoupila u stánku zeleninu, silný vítr kočárek převrhl. Druhorozený, utemovaný v kožešinovém fusaku od Zuzany, se ani neprobudil.
Také jsem se nechala odborně učesat. Kadeřnice mi natupírovala a nalakovala vlasy. Udělala ze mě "pani" s helmou. Ukrajinská vizážistka mi pod oči namatlala oranžový třpytivý rozjasňovač. Všechny svoje fotky jsem v mobilu smazala. Dnešní svatby se velice pečlivě dokumentují. Kde jsou boty? Fotí se. Kde jsou šaty? Fotí se. Kde jsou prstýnky? Fotí se. Fotí se nevěsta i ženich, jak se oblékají. A to vše se paralelně i točí kamerou.
Právem jsem byla skeptická k dubnovému termínu svatby. Sněžilo. Nevěsta trvala na obřadu na louce a moc jsem obdivovala oddávající, že jí vyhověli. Byla mi strašná zima a v okamžiku, kdy jsem dostala pokyn, abych přivedla syna k oltáři, rozběhla jsem se a syna táhla za sebou, jako kdysi do školky. Naštěstí mě rozmáčený trávník trochu zbrzdil, podpatky se mi zaryly do země a málem jsem doběhla bosá.
Za odměnu nám naštěstí majitelé připravili skvělou hostinu a hlavně řádně zatopili v kachlových kamnech. Nevěsta házela svatební kyticí a mě všichni hecovali, ať jdu taky chytat. To určitě. Na starý kolena si komplikovat život třetí svatbou. Krásnou kytku chytila přítelkyně Vendulčina bratra. Nešla nechytit. Vendulka ji po Aničce normálně mrskla. A první manželská hádka proběhla při krájení dortu, nicméně Prvorozený se přiženil do báječné rodiny a jeho ženě obdiv, jak celou svatbu zařídila.