Výlet do Českých Budějovic

Tenhle výlet se nakonec nekonal, ale i tak si myslím, že stojí za zaznamenání. Můj starý starý kamarád mě pozval na víkend do svého krásného velkého domu na okraji Českých Budějovic. Sliboval, že uvaří a budeme se válet u jeho krásného velkého bazénu. Je pravda, že takhle jsme se domlouvali už několik let, ale teď jsme měli konečně i pevný termín a já si koupila jízdenky na vlak.

Známe se asi patnáct let, vždycky jsme spolu trochu flirtovali, ale zůstalo jen u toho. Můj muž kvůli Standovi udělal první opileckou žárlivou scénu. Paradoxně mi tím vložil do hlavy myšlenku, která mě do té chvíle vůbec nenapadla. Nevěru jsem pak uskutečnila s někým jiným a Standa se cítil dotčený, že jsem dala přednost mladšímu chlapci. Prvorozený byl výletem znechucen. Maminko, dyť je starej, to s nim budeš spát? No, to budeš, když jedeš k němu domů! Marně jsem mu vysvětlovala, že o sexu řeč nebyla. Koneckonců bude mu sedmdesát.

Těšila jsem se na víkend se zajímavým chlapem, se kterým jsem se nikdy nenudila. A já se občas s muži nudím. Těšila jsem se, jak mu budu vyprávět o své nové práci, z které jsem pořád hin, a jak jsem registrovala nový vzorek, třikrát jsem do programu zadala "půda" a pak jsem stejně byla překvapená, když jsem v lednici našla tři igelitky, ve kterých byla opravdu hlína a já nevěděla, co s ní.

Ve čtvrtek v šest hodin večer mi zavolal, potvrdil, že v Budějicích je jen jedno vlakové nádraží, kde mě vyzvedne z Jižního expresu. Připomenul plavky, nic jiného prý nepotřebuju. V devět hodin volal znovu, blekotal něco o sousedech, o tom, že byl celý den na slunci a že je ze mě nervózní, ať se nezlobím a zůstanu doma. Nevěřícně jsem stála nad otevřeným novým kufrem, kde uprostřed zabalených věcí ležela láhev dražšího červeného vína jako dárek. Musela jsem se smát. Koupila jsem si malý příruční červený kufřík, protože mám kufr, který je zbytečně velký a měla jsem strach, aby Standu hned na nádraží nekleplo, že se chci nastěhovat natrvalo. Taková jsem předvídavá holka, ale že nikam nepojedu, to mě teda nenapadlo. Řekla jsem mu, že si zřejmě ukousl moc velké sousto a šla stornovat jízdenky. Nevím, co dělám špatně, že se mě ti chlapi bojí.

P.S. Hned na začátku si Standa přál, abych o návštěvě nikomu neříkala, to ovšem zapomněl, že jsem blogerka. Doufám, že si to tu přečte!

Utíká mi léto

Už jsem byla uložená v posteli, klimbala jsem u Profesionálů, když jsem zaslechla větu Chci dostat Ranuka!, to byl zřejmě nějaký gangster.Teda já samozřejmě slyšela blbě, já slyšela Chci dostat nanuka! A víte co? Nebyla jsem líná o půlnoci vstát a dojít si do mrazáku pro ledňáčka. To byl pátek večer. V sobotu jsem byla tak citově deprivovaná, že jsem napsala Patočkovi, jestli by nešel na pivo. Pivo pro něj znamená sex. Nebyl proti, jen nevěděl, jestli ho priaťelka na večer uvolní ze sevření. Ani to mi nevadilo, tak hluboko jsem klesla, ale chci ještě využít posledních chvíle, kdy mám chuť. Vím od svých kamarádek, že je sex už tak netankuje. Ovšem kromě tý blonďatý nymfomanky, která se určitě ohradí v prvním komentáři.

O Slunovratu mám každoročně depesi, že se dny zkracují a já si vůbec nic neužila. Tak proto. Do odpoledních příprav, v poslední době trvají až několik hodin, a dnes dokonce bez jistoty klopýtavého orgasmu, zavolal pan Úžasný, jestli nezajdeme na žejdlík. Pro něj pivo znamená pivo. Bez rozmýšlení jsem kývla, lepší vrabec v hrsti. Viděli jsme se nedávno po dvou letech. Utíká mi život, nejen léto. Ztloustnul, to já taky, a nechal si narůst dlouhé vlasy. Na prahu šedesátky! Měl culík a ještě čelenku, jenže ty vlasy měl tak mastný, že jsem nenápadně pokukovala, jestli mu nekape olej na košili. On je chytrý a docela zábavný, a já jsem tak malicherná, že jsem to nevydržela a vlasy okomentovala. Ježíš, ti chlapi jsou tak ješitní, jim se nesmí nic říct. Vydýchával to tři týdny, než se znovu ozval.

Výlet do Strašnic je vždycky retro. Tentokrát jsme byli v baru Vesna, kde mají knihy a gobelín na zdi. A k tomu vynikající nefiltrovanou dvanáctku z Kácova. I romantika byla, když jsme se cestou domů vedli za ruce. Možná proto, že jsem trochu vrávorala. Patočka něco psal, ale nějak mi to bylo jedno. Důležité rozhodnutí po sobotním večeru, přeladila jsem si doma na Rádio Beat, protože City se nedá už poslouchat, písničky Za sto let a Kapradí mě vytáčejí až k zuřivosti. Pan Úžasný má Beat naladěný i v autě a muzika vážně skvělá. Písnička večera je Soudím, Miloš Dodo Doležal.

Bar Vesna