úterý 6. září 2022

Úsporný režim

Děda mě a ségru brával na výlety po českých hradech a zámcích. Nové Hrady, Žleby, Křivoklát, Trosky. Z výkladů průvodců si dávno už nic nepamatuju. Jen jedna věta mi utkvěla v paměti. Ve středověké kuchyni se nádobí mylo jednou týdně. Připadalo mi to krajně nechutný. Ne tak dnes. 

V panice z toho všeho kolem nás, jsem najela na úsporný režim. Mám oblíbený takový akorát rendlík. Nejdřív jsem v něm uvařila brambory, zbylý kmín jsem vytřela papírovou utěrkou. Následovala rýže, s hřebíčkem jsem si poradila stejně. Že na tom dně furt něco zůstává? Pravda, teď byl v hrnci od rýže takový šlem, ale špagetám nevadil. Další jídlo byla krupicová kaše, ale to už musel jít do myčky. Kaši musím příště nechat až na sedmý den. Hrnek na čaj vydrží v oběhu celý týden, jen z něho občas vypláchnu mušky. Když peču maso, nahážu do pekáčku i přílohu. Brambory jsem přestala loupat, abych zbytečně netupila škrabku. 

Sprchování mi odměřují miniaturní přesýpací hodiny, které dostal synek u zubaře, aby věděl, jak dlouho si má čistit zoubky. Myslím, že to jsou tři minuty. Stíhám úplně v pohodě. Moje prabába se koupala potmě, aby ušetřila elektriku. Ještě mám rezervy.

A jak blbnete vy?

sobota 3. září 2022

Caveman, jeskynní muž, Terasy Harfa (2022)

NIKDY. Nikdy jsem se v divadle nesmála celý představení. Jen jsem opravdu opožděná, protože hra se hraje asi 10 let a já si myslela, že ji napsal Patrik Hartl, který jen režíroval. Zuzana hru viděla s Jaroslavem Duškem. Tentokrát one man show Jakuba Slacha. Text napsal Rob Becker, když studoval antropologii, prehistorii, psychologii... a já nevím co všechno ještě. Premiéra byla v roce 1991, na Broadwayi v roce 1996. Pro české prostředí je trochu upravená, protože pochybuji, že by americký holky skákaly gumu. 

Tentokrát jsem vyrazila s kolegyněmi z práce, ale stejný model, nestarala jsem se o nic a ještě jsem byla jak nesvéprávná dovedena na místo. Sice jsme byly trochu nervózní, půl dne lilo jak z konve a pořadatel tvrdil, že se hraje za každého počasí, naštěstí pršet přestalo. Také jsme velmi ocenily oranžové podsedáky a deky ke dražším vstupenkám, které jsem chtěla hlavně já, abych lépe viděla. 

Neskutečná smršť vtipných postřehů, hlášek a popisů reálných situací z pohledu muže a pak i ženy. Nepamatuju si samozřejmě všechny, ale konečně jsem pochopila ten propastný rozdíl mezi mužem a ženou. Mezi lovcem a sběračkou. Ženy spolupracují, muži vyjednávají. I teď se směju. Rtuťovitý štíhlý Jakub Slach předvedl opravdu famózní výkon. Tohle představení by mělo být povinné pro všechny. Na konci Jakub poznamenal Vlastně jste se celý večer smáli sami sobě. A měl pravdu.


A protože OC Harfa je Romči rajón, ukázala nám při odchodu velkou klouzačku. Taky jsem si myslela, že se sklouznu, ale uzavřený tubus, to není pro mou klaustrofobii úplně to nejlepší. 


P.S. Děkuji skvělé Romče, že zorganizovala a vzala mě s sebou

P.S. Bloudičko, pět z pěti

S rozmazanou Markétou

Zazvonil zvonec