Skleněný strop, Divadlo Ungelt (2022)

Asi jsem vážně divná. Mně se představení nelíbilo. Ale hezky popořadě. Krásný divadlo Ungelt a jeho perfektní divadelní bar. Chodím se moc ráda, i když jak stárnu a blbě vidím, mám problém se všemi těmi úzkými schody, do baru, do sálu. Jsem tam celá zamotaná a bojím se, že sebou někde švihnu.

I Jiřího Langmajera a Táňu Vilhelmovou mám ráda. Hrají rozešlý pár, který se stále miluje, ale spolu žít nemůžou, oba strašně rozdílní, že jsem jim tu lásku ani nevěřila. Myslím, že autor David Hare si představoval postavu Kyry mladší než je Táňa, pak by jejich odlišné názory na život dávaly větší smysl. Ona jako nadšená učitelka, která jezdí učit problémové děti přes celé město, on bohatý restauratér. Ona svobodná, on vdovec. Ještě předtím on ženatý a ona jeho milenka. No, o přestávce bych šla klidně domů, bylo mi úplně jedno, jak hra dopadne.

P.S. Bloudičko, dva a půl z pěti.

Foto: Jan Malíř

Jílovské vyhlídky

První letošní výlet, přidala se k nám i Olina s Danou. Z Budějárny busem do Jílového u Prahy. Vykulily jsme se před kavárnou, na kávu jsme se těšily celou cestu z Prahy. Kavárna a galerie U Zlatého korálku na náměstí. Kafe (my), chlebíček a hořická trubička (Zuzana) a pak už jen nahoru a dolů. Do kopce a z kopce. Bezhospodové pásmo. Olina měla v placatici portské. 

Já nemám zimní sportovní vybavení, šla jsem oblečená jako do práce. Kotníky mě bolely už po třech kilometrech, ale počasí bylo nádherné a výhledy z vyhlídek famózní. Poprvé jsem viděla sjezdovku v Chotouni. Bylo tam narváno. Jílovské vyhlídky jsou okruh, logicky jsme tedy skončily zase v Jílovém. Protože nás míjel náš bus, chystaly jsme se do hospody, ale když jsme na náměstí zjistily, že je ještě na zastávce, ochotně jsme popoběhly. Řidič byl milý a otevřel znovu dveře.
Celkem 17 kilometrů, pocitově 30.

Takový hezký náměstí v Jílovém mají, a udělali z něj parkoviště

Chotouň

Všechny fotky od Dany

Linda Vista, Činoherní klub (2021)

Z mého pohledu skvělá one man show Vasila Fridricha. Herce, kterého jsem poprvé zaregistrovala v televizním Metanolu, tady skvěle táhne celé představení. Chlapík Wheeler, kterému se moc nedaří, sympatický lůzr, kterýmu držíte palce, abyste nakonec zjistili, že je vlastně pěkný hajzl a nic lepšího si nezaslouží. A jestli se na konci poučí? Kdoví. Na mrňavém jevišti se vystřídalo celkem dost herců, mě potěšila Lucie Žáčková jako exmanželka, exotický prvek poskytla krásná Ha Than Špetlíková v roli sousedky.

 
Linda Vista je bytový komplex, kam se Wheeler konečně odstěhuje po dvou letech bydlení v garáži bývalé ženy. Hra je anoncována jako komedie. Hořká komedie je určitě výstižnější. Mužská krize středního věku, hlavní hrdina bez ženy a pořádné práce. Ale stačí se rozhlédnout a najednou je ženských kolem spousta. Nová kolegyně, mladičká sousedka nebo dohozená kamarádka. Stačí si vybrat. 

Mě osobně pobuřuje porozvodový nezájem otců o děti, jakoby s koncem manželství skončilo i rodičovství. To je věc, nad kterou se neodkážu povznést (vlastní zkušenost), takže skvěle napsaný text, protože mě lehkomyslný Wheeler děsně rozčiloval a držela jsem s bývalkou.

 
Přestavení pěkné, ale tři hodiny jsou moc a hra zbytečně ztrácí grády.

P.S. Bloudičko, čtyři z pěti.

Vasil Fridrich, zdroj: Činoherní klub