pondělí 31. října 2022

Nejlepší název článku

Než jsem si před šesti lety založila blog, samozřejmě jsem si přečetla všechny dobré rady, jak si počínat, aby byl blog úspěšný, tedy aby měl co nejvíce čtenářů. Od komentování článků ostatních blogerů, aby se člověk ukázal a taky "hezký komentář za hezký komentář" až po trefný název článku, který vyskočí při hledání na gůglu. Dávno si s tímhle hlavu nelámu, píšu hlavně pro svou zábavu a pro ségru, která je daleko. Sakra daleko.

Ovšem neuvěřitelný počet zobrazení článku Úsporný režim mě potěšil moc. Jen mi bylo líto těch zoufalců, kteří chtějí ušetřit a v dobré míře si otevřou povídání nějaký pipky, která je líná mýt nádobí. Lenost a zase jen lenost. Co se odstěhoval Druhorozený, jsem co se týče úklidu velmi uvolněná. Když byl synek doma, snažila jsem se být příkladem, abych mohla vyžadovat pořádek i po něm. Teď naprostý bezvládí. 

Zastavil se Prvorozený s Vendulkou, dali vědět jen hodinu předem. Při pohledu na předsíň plnou bot a bund na věšáku, si mysleli, že pořádám třídní sraz. Já prostě nestíhám, ráno už mi nestačí ani hodina, abych se vykejvala včas do práce. A to se fakt snažím. Ve spěchu a v přesvědčení, že ženy zvládají více věcí najednou, jsem si chtěla při čůrání natáhnout ponožky. Připraveným kouskem toaletního papíru jsem si utřela patu. Na ponožku se neptejte.

Jo, a psala Jaruna. Ve 4:19 mi poslala mail, ve které stálo pouze STETKO. A pak volala v 2:57, to jsem spala a neslyšela nic. Má výdrž, holka jedna inteligentní.

sobota 8. října 2022

Planeta Praha (2022), ČR

Dojemný. Vtipný. Poučný.

Mé oblíbené kino Atlas. Šla jsem sama, protože se mnou nikdo nechtěl jít!  V sále jedenáct lidí, z toho tři děti a byly moc hodný. Měla jsem celou poslední řadu pro sebe, rozvalovala jsem se na krásné, červené plyšové dvojsedačce. Vtipný komentář Jirky Macháčka mě několikrát rozesmál nahlas. Dojímala mě urputnost zvířat přizpůsobit se a přežít na lidmi anektovaném území. Styděla jsem se za odpadky na březích Vltavy.

Nevěděla jsem, že stádo muflonů vysazených před šedesáti lety v Kunratickém lese, vyhnali do areálu Thomayerovy nemocnice psi. Štěkající psi lidí venčících v lese. Stádo je už dost početné a budí respekt. Je to několik let, co jsem v nemocnici byla, ale velmi dobře si pamatuji italský manželský pár, který s otevřenou pusou na muflony koukal a pak rychle natáčel na mobil. 

Možná jsem čekala ještě víc zvířat, ale všichni se nevejdou a zklamaná rozhodně nejsem. Bezvadná hudba Ivana Achera, dramatická v  napínavých okamžicích jak v hollywoodským trháku. Doporučuji všem, nejen Pražákům, a pokud ještě chodí děti "se školou" do kina, Planeta Praha je rozhodně dobrý tip. Na ČSFD 80 %.

Na závěr cuba libre v příjemném bárku v kině. Ten krásný barman nebyl, ale holčina byla taky milá.






neděle 2. října 2022

Výlet na Mallorcu

Když jsem po návratu domů drandila s kufrem od metra, potkala jsem starou, fakt vošklivou cikánku, a asi uměla číst myšlenky, když mě míjela, řekla polohlasem Ty píčo. Já si to přeložila na Vítej doma z výletu, Michalko. A to jsem na jaře nevěřila, že se nám vážně podaří odjet na společnou dovolenou. Nevěřila jsem, že jsme schopné se domluvit na termínu, destinaci a formě pobytu, protože pro mě je představa dovolené u moře jedině all inclusive s celodenním válením u moře a s jedním výletem, abych neměla proleženiny, ale Zuzana jasně řekla, ať s tímhle modelem nepočítám.

Šest holek z týmu Vyšehradských matek, známe se přes třicet let. Dvě jsou teda náplavy, jedna jako kamarádka Oliny a druhá je nová partnerka optika (promiň Ivo), ale obě zapadly skvěle a obě se osvědčily jako spolehlivé řidičky. V reálu tedy týden v pronajatém bungalovu, půjčené auto, výlety každý den, ale taky každý den koupání na jiné pláži. Mallorca je vyprahlá, ale nádherná.

Ubytování vybrala Zuzana a měla trochu nervy, když jsme do cíle přijížděly prašnou polní cestou. Tři ložnice, dvě koupelny a v podstatě soukromý bazén, bungalov moc pěkný, stejně jsme byly furt pryč. Mě nadchly polodivoké kočky a koťata, kterých bylo kolem asi osm. Po dohodě jsme v Lidlu koupily granule a ranní a večerní krmení bylo bezvadným zpestřením. Za odměnu jsme pak u prostřeného venkovního stolu musely hlídkovat, protože oráchlé kočky kradly i suchou veku.






Měly jsme stejný dres, stejné šaty v několika barvách, které jsme si nezávisle na sobě koupily v různých obchodech, včetně jednoho ve Španělsku. Katce šaty dokoupila Dáša. Protože jsme v nich vyrazily hned první den a nějak nikdo nebyl po ruce, na fotce jsme bez Katky, která fotila. Pak jsme si šaty přehodily přes rezavé dráty slunečníku. Pokud máte ověřenou radu, jak rez vyprat, sem s ní. Olina si hned koupila nové.

Mám spoustu krásných fotek, které jsem nefotila, protože když jsem někde s Danou, nemá cenu se namáhat, i Dáša fotí hezky. Každý večer u vína/Mistra Jägera poslaly holky fotky do skupiny na WhatsApp.

Ujasnila jsem si že:

- mám ráda Dášu natolik, že zvládnu její chrápání
- mám fakt klaustrofobii
- ovesný vločky ke snídani nejsou marný
- ta kýčovitá písnička Přátelství od Petra Rezka není tak úplně blbá










Plavu..!