Zahrady pod Pražským hradem

Předposlední zářijovou neděli mě VendyW vytáhla na vycházku. Ona je fakt dokonalá. Poskytla i průvodcovský servis. To byla nejen historie, ale i všechno roští kolem znala a hmyz taky. Já bych poznala jenom tu veverku, kdybych ji teda viděla, tak jsem se podívala zpětně na její blog. Zrzavá byla. Trošičku se mi ty zahrady pletou, spolehlivě poznám jen Vrtbovskou zahradu, protože ta k nim nepatří, je úplně jinde, ale vynechat ji, byl by hřích. Na to, že mám sloní nohu, pořád někde trajdám. Všechny fotky samozřejmě dělala Vendy.

Vrtbovská zahrada

P.S. Jsme s Vendy v naprosté shodě. Když jsme viděly na Waldštejnské hospodě nápis Menu v ruském jazyce, spontánně jsme obě řekly No, abyste se neposrali.

Výlet na La Maddalenu

La Maddalena je italská obec v provincii Sassari v regionu Sardinie. Území zahrnuje souostroví Arcipelago di La Maddalena v Bonifáckém průlivu. Největším městem je La Maddalena na stejnojmenném ostrově.

Jediný výlet, který jsem absolvovala o dovolené, protože se plulo lodí a koupalo, nehrozilo tedy pro mě nežádoucí běhání po památkách. Cestou byly celkem tři zastávky na koupání, první na moři s možností vlézt do vody přímo ze žebříku a dvě na nádherných plážích. Po koupání oběd na lodi vlastnoručně uvařený paní Annou, ženou kapitána. Byla pasta s masovými kuličkami a rajčatovou salsou. I tenhle oběd může za má přibraná kila.

Ve městě jsem si místo nákupů dala Bitterol, abych nebyla furt ta konzerva s Aperolem Spritzem. Ježíš, byl tak hnusně hořký, že se nedal pít. Já se zásadně nefotím, i nerada fotím okolí, používám jen mobil a ty fotky většinou za moc nestojí. Moc hezky fotí Olinka, udělala Hance na Sardinii několik velmi sexy snímků, ta je poslala svému milci, okamžitě odpověděl obrázkem kance. Já jsem si Patočkovi postěžovala na oteklou sloní nohu, dostala jsem obrázek slona. Tak asi tak.

Obě fotila Hanka

Výlet na Sardinii

Letos trochu složitě. Po projektu "Dvéře" jsem s dovolenou u moře nepočítala, ale pak Druhorozený na konci čtvrťáku propadl ze dvou předmětů, v rámci zachování duševního zdraví jsem odjet potřebovala velmi. Chtěla jsem se nacpat Ivče na cvičící týden jako náhradnice, odpověděla obratem, že mají s Hankou třílůžák a berou mě. Potom dlouho nebyla k mání letenka, už jsem nevěřila v odjezd, až jsem celá šťastná jeden pátek konečně zájezd zaplatila. A v pondělí jsem si ošklivě podvrtla kotník. Měsíc jsem byla doma a tak tak odletěla s oteklou a bolavou nohou.

Sardinie je nádherná. První den jsem byla sice vyděšená ze studeného větru, z rozlehlosti hotelu Marmorata, všechno se mi zdálo daleko a taky hodně schodů, velký problém pro moji sloní nohu. Nikdo mě nepolitoval. To je jako s porody, když řeknete ve skupině žen, že jste měla těžký porod. To nic není, to já rodila dvacet čtyři hodin, řekne první. Já rodila čtyřicet osm hodin, řekne druhá. Poslední rodila týden. Všechny cvičenky měly někdy podvrknutý kotník. Ale mně se otočilo chodidlo úplně nahoru, fňukla jsem. Mně se otočilo dvakrát, ozvalo se vítězoslavně. Na pláž jezdil vláček, ale ten jsme využily až poslední den, frajersky jsme se nechaly odvézt na snídani, protože všude jsme v pohodě došly pěšky.

Cvičení jsem moc nedala, ale to ani loni, a to jsem měla obě nohy v pořádku. Ivča cvičila třikrát denně, měly jsme k dispozici opravdu hezký prostor a aqua aerobic byl v moři. Přibrala jsem dvě kila. Pasta je holt kalorická. Jak je Sardinie jiná než Rhodos, tak i naše sestava byla jiná. Věkový průměr byl vyšší, vztahy korektnější, ale pro mě maličko nuda. V jídelně byl velký boj o stoly, o kávu, o jídlo, které kromě pasty bylo vždy studené. K velkému stolu Ivča srdečně zvala ostatní cvičenky, já jsem malicherná, mně nějaká blbka dokáže zkazit náladu hned, proto jsem důrazně říkala, jdu zabrat MALÝ STŮL. Ivča nebyla dotčená, naopak mi hezky zpívala Malý stůl nad skálou...

Nejdůležitější ponaučení z dovolené? Musím změnit šatník, musím být víc barevná, je to hezké a mladistvé. Večer jsme se radily, jaké šaty si vzít. Modré, žluté, oranžové, růžové? Šedé nebo šedé, ptala jsem se já. Vážně mám dvoje šedé letní šaty! Zdravím krásné a inspirativní ženy, Hanku, Ivu a Ludviku.

Kouzlo čtvrtého ročníku

Už na maturitním plese mluvil Druhorozený přímo nebezpečně o opakování čtvrťáku právě kvůli možnosti střihnout si maturiťák ještě jednou. Byl atmosférou v Lucerně úplně okouzlen a nejen atmosférou, ale i sám sebou, protože mu nový oblek moc slušel. Slušel i ostatním, ale ti nebyli až takoví narcisové. Taky mu tam chyběla nemocná babička Hela. Nikdy jsem nechápala, proč se plesá dopředu, když né všichni se pak k maturitě dostanou nebo ji udělají. V tuto chvíli je už všem určitě jasné, že mám doma propadlíka. Měl dělat reparát z práva a češtiny (moje dítě!). Neučil se tradičně vůbec, u práva neodpověděl ani na jednu otázku ze tří, proto se následně češtinou nemusel stresovat.

Odmalička za nic nemůže. Zprvu bylo úsměvné jak celý první stupeň základky vysvětloval všechny průsery větou Hruška...Hruška udělal to a ono. Ano, David Hruška strůjce všeho zlého. Synek se od základky bohužel nikam neposunul. Proč se neučíš tu češtinu? Natka mi slíbila svůj sešit, ale nemá čas se sejít. Nikdo jiný to nemá tak pěkně zpracovaný. Čekal přes tři měsíce a stejně se nedočkal. Za to, že neumí češtinu, může tedy Natka. Nakolik je za jeho přistupem benevolentní výchova a nakolik geny? Jeho otci vytopil soused pronajatou garsonku, když mu začala plesnivět, ptala jsem se, proč si nepořídí na vysušení fukar. Ten blbec Řezníček svůj někomu půjčil a nepamatuje si komu. Ach jo, jediný vysoušeč v celý Praze a kdoví, kde je mu konec. Geny jsou svinstvo.