středa 20. května 2020

Povídání o pejskovi a kočičce

Ne, nebyla to vždycky taková idyla. Na začátku teda vůbec ne, chvíli trvalo, než si na sebe zvykli, až společné bydlení v Letňanech je smířilo. Tady jsou zvířata na chalupě, fotila je fotografka Martina, kamarádka Vendulky. Bong trochu kazí záběr, protože čumí za Prvorozeným do domu.

Oba chalupu milují, Bong v autě při odbočce na Láz stoprocentně pozná, kam se jede a začne nedočkavě kňučet, úplně se klepe, aby už byl na zahradě. A z domácí kočičky Mily se stala úplná divoška sedící spokojeně vysoko na smrku, tak vysoko, že jsem fotku posílala jako kvíz Hledej kočku.

Po týdenním pobytu nastal čas odjezdu zpátky do Prahy. Mila se snažila zdrhnout, Bong rozvážně přihlížel, sám se do žádných rebelií nepouští, je poměrně opatrný. Kočka byla lapena, pes nastoupil dobrovolně. V pondělí přijel Prvorozený s Vendulkou na tatarák výjimečně bez psa. Proč? Prý jsou obě zvířata po návratu domů nasraná a nemluví s nimi. To znám, když jsem Bonga poprvé koupala, dva dny se na mě ani nepodíval.


Foto Martina Valichrachová

33 komentářů:

  1. Tohle soužití znám už třicet let. A pokaždé to je nové. A mnohem lepší na sledování než tývý

    OdpovědětVymazat
  2. No jo, stará známá píseň, autor blogu zakázal vkládat komenty. Jsem se radovala předčasně. Tak jsem VPN zas přepla na Emeriku - a uvidíme, co na to ten zpropadenej blog.cz!
    Fotka je super! Já chci příště větší!!!!

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Milá Vendy,
    je to skvělý je vidět spolu...

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Milá Dorko,
    musela jsem se oprostit od své obsese a na nečekat s vydáním na celou sudou hodinu...

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: No a co ti Dorinka radila?? No? Přesně tohle!

    OdpovědětVymazat
  6. Docela mě udivuje, jak se kočka takhle nechá převážet, že neuteče pak?? Já bych se bála.À propos kočka: včera jsem si hrála s Clerie na čarodějnici - jsem měla na zádech ještě batoh z práce, to se Clerie moc líbilo a uvelebila se proto dost spokojeně na mém "hrbu". Škoda, že jsem se nemohla vyfotit.

    OdpovědětVymazat
  7. Ani se jim nedivím, taky by se mi nechtělo zpátky do Prahy. Ale Bong je úplně mega roztomilé jméno To mě dostalo do kolen, a pejsek nádherný. Kočka samozřejmě taky, ale osobně se mi líbí více černé nebo černobílé kočky, což ovšem jinak nemění fakt, že jsem kočkomil

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Milá Aničko,
    občas se mi cizí puberťáci smějí, když na něj venku volám.

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: Já zas odjakživa miluji mouraté - ale každá kočka - DOBRÁ kočka.

    OdpovědětVymazat
  10. [6]: Musela jsem časem vyměknout...

    OdpovědětVymazat
  11. Nedivím se zvířatům, že si nechtějí nechat vzít pobyt na zahradě. A němá tvář vydrží s člověkem nemluvit zatraceně dlouho .

    OdpovědětVymazat
  12. Jejda, nojo, budou mít vždy zážitky  až se někam zase pojede :)
    Taťka přemýšlí, že by mi koupil nějaké klidné plemeno pejska abych si nepřipadala tak osamocená. Neříkám že se s našemi kočky necítím dobře, ale oni mi vždy někam zdrhnou a kde je mám potom hledat...

    OdpovědětVymazat
  13. Kočky jsou rebelky největší.
    Vivat rebelie zahradní.

    OdpovědětVymazat
  14. [12]: Milý Petře,
    už jsou oba s návraty smíření. Pochopili...

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Milá Joino,
    kočky jsou prostě víc pro sebe.
    Pes je jiný. Tak nějakého sympaťáka.

    OdpovědětVymazat
  16. pribehynaivniblondyny21. května 2020 v 2:00

    Se zvířaty jsou ty nejlepší zážitky. Já mám dva psy. K starému hodnému stafordu přibyl pošuk francouzský buldoček a to je teprve sranda. Když se neperou o žrádlo, což starší vždy prohraje, neboť víc vrčí než si hlídá obsah pusy, tak spolu hlídají...

    OdpovědětVymazat
  17. [11]: Milý Pavle,
    tak to máš pravdu. Je to bojovnice...

    OdpovědětVymazat
  18. [18]: Milá NB,
    život se zvířaty má úplně jiný rozměr...

    OdpovědětVymazat
  19. Na mě je syn právě taky nasranej, protože jsem ho odtáhla z hřiště, abych mohla začít vařit oběd. Nejsou ty děti prostě jak zvířata... nebo zvířata jak děti? Pejskovi s kočičkou to na fotce mooc sluší! Hlavně dej pozor, ať nezkouší péct dort.

    OdpovědětVymazat
  20. Známá měla psa, který bydlel v boudě s kočkou a hrál si s ní... Ale jiné kočky normálně honil..

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Milá Odesílatelko,
    oni by dort péct nemohli, všechno hned sežerou...

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Milý Honzo,
    náš pes po cizích kočkách taky startuje.
    Po Mile vyjel jednou na začátku vztahu páníčků, ale dostal přes čumák a byl klid.

    OdpovědětVymazat
  23. Je dobře, že spolu tak hezky vycházejí. Fotka se mi moc líbí :)
    Náš králík dává nesouhlas najevo dupnutím

    OdpovědětVymazat
  24. Koukám, že lidé a zvířata mají hodně povahových vlastností společných!

    OdpovědětVymazat
  25. [26]: Milá Lenko,
    je to neuvěřitelný, jak naprosto přesně dokáží dát najevo nespokojenost...
    A jak můžou být uražení dlouho.

    OdpovědětVymazat
  26. [27]: Milá Janinko,
    když jsem neměla děti, nechápala jsem, jak mámy vědí, proč ten malý parchant řve... Dokud jsme neměli psa,  nechápala jsem, že páníčkové svým psům rozumí..!

    OdpovědětVymazat
  27. Protože jasně dávají najevo, že patří do přírody a ne do bytu. Byla bych nasraná taky.

    OdpovědětVymazat
  28. [30]: Milá Zahrado,
    nakonec to pochopili...

    OdpovědětVymazat
  29. [32]: Milá Marijko,
    díky, ale celé povídání dělá ta pěkná fotka. Martina je moc šikovná fotografka, už tu její fotky Bonga mám a Vendulka na jejích fotkách vypadá jako opravdická víla...

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec