Jak vybrat dítěti jméno

Ani po nejzodpovědnějším výběru nebude dítě spokojené. To si musíme ujasnit hned v úvodu. Sama jsem příkladem. Jsem Michaela. Máma mi neprozřetelně prozradila, že ve výběru byla i Zuzana. Ach jo. Zuzana je výrazně hezčí jméno. Představovat se jako Michaela mi vždycky přišlo nafoukaný, Michala se mi nelíbí a Míša se mi zdála moc familiérní. Se svým jménem jsem se srovnala až nyní. Hrdě se všem představuju jako Míša. Padesátka Míša.

Moje fyzioterapeutka, krásná Helena je také nespokojená, jméno jí připadá nemoderní, víc se jí líbí sestřino jméno Erika. Jména sourozenců by měla spolu ladit, tj. krátká nebo dlouhá, česká nebo cizí, módní nebo nemódní. Ikdyž obliba jmen se mění a jména dříve považovaná za zastaralá jsou dnes na špici oblíbenosti, např. Eliška, Anežka, Vojtěch nebo Matyáš.

Oba moji synové jsou též se svými jmény nespokojení a to jsem je vybírala s takovou láskou. Jsem zastánkyní názoru, že jména mají osoby především rozlišovat, po sobě jsem jméno nechtěla a jméno po otci jsem zavrhla hned, protože muži přicházejí a odcházejí, děti zůstávají.

Starší Šimon má jméno hebrejského původu, znamená slyšící, naslouchající. Celý dětství se tvářil, že je hluchý. V pěti letech se chtěl jmenovat Martin po svém kámošovi z Vyšehradu, v šesti letech Evžen po největším třídním raubíři. Dodnes si pamatuju, jak jsem pedagogicky selhala a hodně, hodně vysokým hlasem se ptala: To se vážně chceš jmenovat Evža? Evža debža? Pak byl klid, možná i díky informaci, že v osmnácti se může přejmenovat klidně na Ramba. Varianta pro holku byla Dominika, chtěla jsem raději Veroniku, ale tenkrát byla Veronik spousta.

Mladší Prokop má jméno řeckého původu, znamená buď průkopník nebo připravený k boji. Byl nesnesitelný už v břiše, a aby dostál svému jménu, prorval se na svět loktem napřed. Nečekal tady nic dobrého. Varianta pro holku byla Karolína, na základce měl ve třídě Karolíny čtyři. Uff. Ta obliba mi při výběru nějak unikla. Moje favoritka byla Zlata, ale bohužel neprošla přes muže, i paní učitelka se po Šimonovi ptala, jak jsem na tak blbý jméno přišla. Nevím, mně se líbí pořád a hlavně Zlatek není tolik. Šimon bráchu chtěl a jméno neřešil. Původně chtěl psa, ale byl zmanipulován na sourozence. Hořce pak litoval. Prokop je se jménem nespokojený jako programově se vším, náhradní variantu nemá. Když jsem na něj v ZOO zavolala jménem, přišel a procedil naštvaně skrz zuby: Když už jsi mi dala tak debilní jméno, tak na mě aspoň neřvi!