pátek 17. ledna 2020

Krotitelka snů, Simona Monyová,1998

Jak jsem druhý měsíc doma se zápalem plic, jsem zpruzená a nic mě nebaví, taky nemám co číst, proto jsem se vrátila ke knihám Simony Monyový. Nejvíc se mi líbí ty ze začátku jejího psaní, pak už knížky sekala jak Baťa cvičky, tři za rok. V knihovně mám dvanáct kousků, pouze u čtyř si pamatuju děj. Je jasný, že úroveň některých je fakt velmi nízká. Škoda. Spisovatelka bezesporu talentovaná. Mám ráda její jízlivý humor a úsporný styl, ovšem některé příběhy jsou vyloženě zkratkovité.

U mě vede Deník citového vyděrače a Krotitelku snů. V Krotitelce rozvíjí až klišoidní příběh opuštěné ženy, jejíž muž odešel k mladé milence. Ale ten vtip a nadhled, který vtiskla své hrdince Marii, ta opravdovost dopadu rozchodu na děti, pětiletou Natálku a čtrnáctiletýho Šimona, to je realita bohužel běžná. Marie má naloženo opravdu dost, kromě toho že ji trápí váha a příznaky stárnutí (a koho ne!), stará se o maminku s Alzheimerem a bezúspěšně posílá do nakladatelství rukopis své první knihy. Čtenářky v diskuzích vyčítají autorce smutný konec. Myslím, že Simona Monyová věděla o smutných koncích své.


Zdroj: Bazar Brno

36 komentářů:

  1. Nečetla jsem od ní nic, tudíž nemůžu posoudit, ovšem v kontextu co se jí stalo si ten smutný konec napsala sama...

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Vendy,
    jsou to takové čtivé, tenké knížečky. Zvládám jednu denně...   

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, to čte moje mamka. Vždycky mi to připadalo jako taková ta oddechová literatura, k níž se "nesnížím". A v posledních dnech jsem dopadla tak, že jsem přečetla už druhou knihu od Haliny Pawlowské...

    OdpovědětVymazat
  4. Ježišmarja, člověk chvíli kašle na blog a pak se dozví takový věci! Přeju brzký uzdravení!

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Vítej v klubu, milá Odesílatelko... I když se může zdát čtení plytký, obě mají skvělou slovní zásobu, na rozdíl od vychvalované Aleny Mornštajnové.

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: Milá Magdo,
    kašleš na blog, Psí deníky jsi taky nevydala a já pak čtu Monyovou...

    OdpovědětVymazat
  7. Nakonec, I autorka smutné skončila.. Škoda.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Milý Honzo,
    prý v posledních knihách volala o pomoc, ale ty jsem už nečetla.

    OdpovědětVymazat
  9. Smutný konce k životu patří. A ty se koukej uzdravit!Dneska na tebe bud na Čerňáku vzpomínat. A až budu sedět v divadle, to budeš vyloženě škytat!

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Milá Janinko,
    divadlo... Který... Jaký...

    OdpovědětVymazat
  11. Hleď se vyzdravit.
    Čti červenou knihovnou s dobrým koncem.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Milý Pavle,
    asi si půjčím od mámy Káju Maříka...

    OdpovědětVymazat
  13. Její poslední knížky už byly strašně klišoidní. Ale Krotitelka snů byla tenkrát něco nového,fakt vtipného. Oslovila mě. Ivča

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Milá Ivo,
    souhlasím, i Deník citového vyděrače je dobrý a odvážný otevřeným koncem.
    Poslední knížky jsem pak už nečetla, psala už jen pro prachy nebo je psal někdo jiný.

    OdpovědětVymazat
  15. Několik jejích knížek jsem také přečetla, některé se mi zdály trochu autobiografické vzhledem k jejímu, bulvárem propíranému životu. Talent rozhodně měla, ale některé knížky si byly hodně tematicky podobné, někdy až dost

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Milá Evo,
    kdyby se víc soustředila, napsala jednu knihu za rok, za dva, mohla by to být pecka, na kterou by se dychtivě čekalo...
    Teď čtu Osud mě má rád a je to fakt dřina. Tak blbý, že to ani nejde. Hned knihu vyřadím z knihovny...

    OdpovědětVymazat
  17. Docela mě děsíš, koukej se vyzdravit, letos mám v plánu s tebou jít na ten tatarák. Bohužel, ani jednu knihu jsem nečetla, Já teď čtu ceníky čerpadel

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Milá Zahrado,
    lepší se to, nejsem úplně OK, ale už budu muset jít do práce.
    S tatarákem počítám najisto. Je teprve leden...

    OdpovědětVymazat
  19. Že se to lepší, ráda slyším, nezapomeň, jsme mladý starší holky, musime si ten zatracenej život pořadně užít.

    OdpovědětVymazat
  20. Doporučuji Ledové království, konkrétně Vánoce s Olafem.
    Bohatá slovní zásoba, humor, žádná pokleslá zábava a do finále blažený pocit s dobrým koncem
    A nestydět se, pohádky pomáhají

    OdpovědětVymazat
  21. [10]: Divadlo Bez zábradlí, představení Další roky ve stejnou dobu. Bylo to skvělý!

    OdpovědětVymazat
  22. ZahradaCihelnal18. ledna 2020 v 2:08

    [21]: Taky hledáme se segrou něco dobrého, díky za typ

    OdpovědětVymazat
  23. [20]: Milá Blondýnko,
    bez té vnučky to nemá správný kouzlo...

    OdpovědětVymazat
  24. Ježiši, vy jste zase nemocná :( To mě moc mrzí, snad se brzy vyléčíte!

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: Milá Tess,
    jsem doma od 30. listopadu, měli by mě utratit, jen se trápím...

    OdpovědětVymazat
  26. [16]: možná nemohla, musela mrskat peníze pro svého vraha?

    OdpovědětVymazat
  27. [26]: Milá Marie,
    to mě taky napadlo.

    OdpovědětVymazat
  28. [25]: To snad ještě ne! Budu na Vás moc myslet a přeji brzké uzdravení :)

    OdpovědětVymazat
  29. O něco horší než smutný konec je začátek smutný, všechno smutné. :)

    OdpovědětVymazat
  30. [29]: Zas po smutném začátku Tě smutný konec nepřekvapí, milý Rume...

    OdpovědětVymazat
  31. Jejda mane, dva měsíce, to je dlouhá doba :( přeji brzké uzdravení!

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Milá Lenko,
    není čas na hrdinství, musím se pochlapit a jít do práce...
    A děkuju.

    OdpovědětVymazat
  33. Loni touto dobou jsem si naplno vychutnala zánět průdušek. Pro mě docela nepěkná vzpomínka Naštěstí mám čtečku a v ní stále hodně nepřečtených knih protože nestíhám číst.. To bylo totiž to jediné co mě udrželo v posteli Přeji ti brzké uzdravení

    OdpovědětVymazat
  34. [33]: Milá Zlatko,
    byla jsem skoro dva měsíce doma, už chodím do práce, ale nechala jsem se předčasně uschopnit, musela jsem...

    OdpovědětVymazat
  35. Pár knih Simony Monyové jsem četla a dost se mně líbily. Uměla psát vtipně a pravdivě. Ale taky jsem v tom viděla ten nevyužitý potenciál. Je taky klidně možné, že by se časem kvalita znovu zvýšila, bohužel právě ten čas neměla. Je mi jí opravdu líto.

    OdpovědětVymazat
  36. [35]: Milá Pavlo,
    je to smutný příběh...
    Třeba Tchyně a uzený a Sebemilenec byly skvěle zfilmovaný.

    OdpovědětVymazat

Dělám bábu