Výlet do Českých Budějovic

Tenhle výlet se nakonec nekonal, ale i tak si myslím, že stojí za zaznamenání. Můj starý starý kamarád mě pozval na víkend do svého krásného velkého domu na okraji Českých Budějovic. Sliboval, že uvaří a budeme se válet u jeho krásného velkého bazénu. Je pravda, že takhle jsme se domlouvali už několik let, ale teď jsme měli konečně i pevný termín a já si koupila jízdenky na vlak.

Známe se asi patnáct let, vždycky jsme spolu trochu flirtovali, ale zůstalo jen u toho. Můj muž kvůli Standovi udělal první opileckou žárlivou scénu. Paradoxně mi tím vložil do hlavy myšlenku, která mě do té chvíle vůbec nenapadla. Nevěru jsem pak uskutečnila s někým jiným a Standa se cítil dotčený, že jsem dala přednost mladšímu chlapci. Prvorozený byl výletem znechucen. Maminko, dyť je starej, to s nim budeš spát? No, to budeš, když jedeš k němu domů! Marně jsem mu vysvětlovala, že o sexu řeč nebyla. Koneckonců bude mu sedmdesát.

Těšila jsem se na víkend se zajímavým chlapem, se kterým jsem se nikdy nenudila. A já se občas s muži nudím. Těšila jsem se, jak mu budu vyprávět o své nové práci, z které jsem pořád hin, a jak jsem registrovala nový vzorek, třikrát jsem do programu zadala "půda" a pak jsem stejně byla překvapená, když jsem v lednici našla tři igelitky, ve kterých byla opravdu hlína a já nevěděla, co s ní.

Ve čtvrtek v šest hodin večer mi zavolal, potvrdil, že v Budějicích je jen jedno vlakové nádraží, kde mě vyzvedne z Jižního expresu. Připomenul plavky, nic jiného prý nepotřebuju. V devět hodin volal znovu, blekotal něco o sousedech, o tom, že byl celý den na slunci a že je ze mě nervózní, ať se nezlobím a zůstanu doma. Nevěřícně jsem stála nad otevřeným novým kufrem, kde uprostřed zabalených věcí ležela láhev dražšího červeného vína jako dárek. Musela jsem se smát. Koupila jsem si malý příruční červený kufřík, protože mám kufr, který je zbytečně velký a měla jsem strach, aby Standu hned na nádraží nekleplo, že se chci nastěhovat natrvalo. Taková jsem předvídavá holka, ale že nikam nepojedu, to mě teda nenapadlo. Řekla jsem mu, že si zřejmě ukousl moc velké sousto a šla stornovat jízdenky. Nevím, co dělám špatně, že se mě ti chlapi bojí.

P.S. Hned na začátku si Standa přál, abych o návštěvě nikomu neříkala, to ovšem zapomněl, že jsem blogerka. Doufám, že si to tu přečte!