neděle 2. dubna 2017

Mám psa

Je velký rozdíl mezi "hlídám" psa a "mám" psa. "Hlídám" je takové veselé, časově omezené. "Mám" zavání věčností bez vděčnosti. Čtu Magdiny Psí deníky a snažím se na psa hystericky neřvat a nedávat nesmyslné povely. Doufám, že si toho cení (pes, ne Magda). Venčím bez vodítka, protože jinak se v klidu nevykaká. Na vodítku sebou navzájem děsně škubeme, a to je voser pro oba.

Venčit psa na sídlišti, kde má spousta lidí psa a další nemenší spousta má psy dva a uklízí po nich jen nepatrný zlomek, je vážně na poblití. Prvorozený platí poplatky za psa v Praze, aby ho přihlásil na chalupě a platil tam a méně, to mi přišlo hloupé. Jemu naštěstí moc složité. Já poctivě sbírám a mám celkem honičku vybrat to naše hovínko, nejlepší je, když se z něho ještě kouří. Mně by to venčení nevadilo, kdybych bydlela minimálně vedle nějakého velkého parku, ale to vobesraný sídliště je fakt příšerný. Každou chvíli našlápnu. Toliko o kakání.

Teď o čůrání. Bong počůral sedačku. Ráno pršelo, venčení jsem odbyla. Nenechala jsem ho chodit podél domů, kde nepršelo a nechtěla jsem, aby očůrával omítku. A pak jsme všichni odešli pryč, ale nebyl dlouho doma sám, to čůrání byla normální pomsta. Zavolala jsem Prvorozenému do práce, nechtěl věřit, zřejmě si myslí, že už trpím inkontinencí a mokrou skvrnu se zbaběle snažím hodit na psa. Netrpím. Co budeme dělat, ptal se syn. Nesmíme Bonga nasírat a bude to dobrý, povídám.

A ještě o štěkání. Bong je pes silně vítací, což přeloženo znamená, že skáče a štěká jako kretén pokaždý, když někdo přijde. Mám modřiny na stehnech a bojím se nosit punčochy. Vítá mě stejně po návratu z práce jako po příchodu ze sklepa, kam jsem v rychlosti odnesla prázdné sklenice. Štěkání je spojené i s hlídáním. Bydlíme v prvním patře, jak se v domě něco šustne, nabíhá se strašným štěkotem ke dveřím. Vážně uvažuju o tom, že na domovní dveře nalepím ceduli se žádostí, aby všichni nájemníci byli spořádaně do 20:00 hod doma, o víkendu do 21:00 hod, protože z toho jejich opileckého courání domů mezi druhou a třetí hodinou ranní mě vážně asi klepne.


"Na chuligána" už nechodí, ale mám tuhle fotku ráda. Byli jsme spolu na pivu v restauraci Léta Páně v Dolních Počernicích. Dělal mi mužský doprovod, abych nevypadala jako flundra, co chodí do hospody sama.

44 komentářů:

  1. Dobře, ty. Přiznávám se hned, že jsem se smála od A-Z. Vobesrané chodníky máme bohužel i u nás, přes zimu, to není vidět , ale jen co sleze trocha toho sněhu a odmete se štěrk, tak to vylejzá na povrch.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Nudistko,
    díky, vidím, že mi rozumíš...

    OdpovědětVymazat
  3. No, já to rozhodně ocením! "Skáče jako kretén" je velmi výstižný popis i toho, co dělá Teánek, upřímnou soustrast. U nás máme experta, co hovna sice sbírá, ale ty plné sáčky hází zpět do lesa. Ráda bych rozlouskla, co ho k tomu vede, zatím jsem ale nezjistila ani, kdo by to mohl být, budu ostražitější.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Milá Magdo,
    jsi mojí velkou psychickou oporou... , na Tea myslím často...!

    OdpovědětVymazat
  5. Tak ti tak přemýšlím, co budeš dělat, až se oteplí a z hov* tedy ze zadních exkrementů se už nebude kouřit??

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Milá Dorko,
    už to mám vychytaný, jak pes přičapne, běžím s pytlíkem k němu, přestakujíc ty ostatní hromádky...

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Hmmh, tak to kdyby ke mně někdo takhle letěl, tak by mi to moje ehm vyměšování zarazilo. Chudák pes! Ale je to feěák.

    OdpovědětVymazat
  8. Je krásný, taky jsem si prošla drhnutím loužiček a sbíráním hovínek, tak Vás úplně chápu

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: Milá Eliss,
    já vím, ale já k tomu psovi přišla nějak nedobrovolně...

    OdpovědětVymazat
  10. Minulý rok zdejší skautíci zapíchávali do každého neuklizeného ho*** pidipraporek.  (kdyby vzali kyblík a lopatku, za vynaložení stejného úsilí mohlo být uklizeno ). Trávník i chodník se nám tak proměnil ve slalomářskou dráhu (bez lyží a sněhu). Ne, nevrhla jsem se na sport, v tom mám jasno, ale vyřvala jsem si hlasivky. Mým ratolestem se totiž praporky neskutečně polibovaly a absolutně potřebovaly všechny domů.
    Chechtala jsem se od prvního do posledního slova (místy i zcela zlomyslně ). Pohodovou neděli přeji.

    OdpovědětVymazat
  11. Bezvadně popsáno. Proto psa nemáme. Cítím s Tebou, popsala jsi přesně to, co cítíš.

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: Milá Lucie,
    tady to s praporky taky zkoušeli a pak fotili do nějakého radničního plátku...pak toho museli nechat, lidi byli velmi pobouření...
    Vedle v bytě bydlí cikáni, mají velkého a středního psa, předpokládám, že neuklízí, protože občas jdou tak pozdě, že psi to nechají už u schránek...

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: Milá Intuice,
    díky, máš ohledně psa jasno, já taky a co je mi to platný...!

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Naprosto Ti rozumím, ale máme zatím v rodině kočku na hlídání, měla jsem ji naposled 2 měsíce. Možná přibyde liška.

    OdpovědětVymazat
  15. Měli jsme středního knírače, vítal mne bouřlivě. Punčocháče jsem si slíkávala při návratu z koncertu či divadla ještě venku před vrátky i v mrazu. Po roce se zklidnila byl to prima kamarád.   

    OdpovědětVymazat
  16. Tak ten výraz skáče a štěká jako kretén znám
    Pes od sousedu takový byl neustále, hlavně když na někoho žárlil
    My naštěstí psa nemáme, zato máme kočku a pět morčat

    OdpovědětVymazat
  17. [15]: Milá Hanako,
    Bongovi je šest let, zlepšení už nečekám...

    OdpovědětVymazat
  18. [16]: Milá Siginitou,
    pět morčat je taky pecka, ale nemusíš venčit...a kočku taky ne. Jsi jasná vítězka...

    OdpovědětVymazat
  19. Taky mame skakaciho kretenka, ale da se s tim zit, clovek si zvykne
    Vobesrany sidliste nebo vobesranej park, to je to samy, bydleli jsme na sidlisti u parku. Mi prijde, ze by mozna bylo uz lepsi pri verejne prospesnych pracich uklizet hovna, nez odpadky.
    A Bong je neuveritelne fotogenicky, na kazde fotce vypada fantasticky :)

    OdpovědětVymazat
  20. [19]: Milá Martinko,
    těší mě, že se Ti náš pes tak líbí...
    Však Ketynka je taky krasavice.

    OdpovědětVymazat
  21. Pejsek na fotce je k zulíbání. My jsme panelákoví a můj táta vždy říkal, že psi a kočky patří k baráku, že se v paneláku trápí. Mívali jsme jen andulku, křečka, rybičky, prostě zvířátka, která nevyžadují volnost přírody. Myslím, že můj táta neměl špatné názory.
    Dnes si single slečny pořizují kočky, to se stalo modním trendem.
    Mojí kolegyně v práci dcera se po 30 odstěhovala od maminky a pořídila si 5 koček. Máma, když jí je musí hlídat je z toho na mašli.

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Milá Sugr,
    Tvůj táta má pravdu, myslím si to samé...! Proto jsem nikdy psa do bytu nechtěla... Prvorozený musí rychle šetřit, nevím, jak dlouho to vydržím...

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Bohužel "měl", odešel bohužel tam odkud není návratu. Ale jeho názory jsem vždy ctila, neb jak sama uznáš měly něco do sebe. Jsem ráda, že to tak taky cítíš, že je to trápení zvířat v panelácích..., kde musí čekat až se páníček vrátí domů.

    OdpovědětVymazat
  24. [23]: Nemyslím, že by se vyloženě trápil, ale myslím, že se děsně nudí... Doma se pořád dožaduje pozornosti, chce hladit, ale venku mě skoro nezná...to se baví velmi dobře...

    OdpovědětVymazat
  25. Tomu se říká POSER.
    Pes je to nádherný, má kouzelný kukuč a to je všechno. Já obdivuji každého, kdo se dokáže starat o psa a pes netrpí, vesměs pak trpí ten pán.
    Jsi borec.     
    Zítra kolem poledne ti zamávám

    OdpovědětVymazat
  26. [25]: Milá Blondýnko,
    dělám, co můžu a nevím, jak dlouho mi to vydrží...každopádně díky.
    Mávej, ale budu v práci...

    OdpovědětVymazat
  27. Ještě před týdnem bych se, možná trošku škodolibě, ale každopádně úlevně, pochechtávala.
    teď se nechechtám, teď zasvěceně přikyvuji...
    Tedy, ne že by to bylo tak stejné, ale už je to představitelné.
    Synkovo psík běhá jen na vodítku...
    Když ho tady pustím volně, mám pocit, že ho zdejší do deseti minut sežerou. Celýho...
    Ze začátku jsem nadávala, že ten blb umí hromádkovat jen na nejrušnějším chodníku a ve chvíli, kdy se ohnu s pytlíkem, tak mi z jedné strany někdo bourá do zadku a z druhé strany odbíhá ten netrpělivý pes...
    Tak se naučil mimo chodník.
    Třeba včera to byla ošklivá stráň plná kopřiv a odpadků (ještě teď se drbu) a dneska si vybral zrovna tu ladoňku, co si mladá vyhlédla do herbáře.
    No co našla si jinou
    Ale asi bych teď radši ten chodník...

    OdpovědětVymazat
  28. Mam tu nejlepší maminku na světě. Dekuji za vse maminko :-*

    OdpovědětVymazat
  29. [27]: Milá Baruško,
    díky našim synům se u nás stávají zdatnej pejskařky... , protože bez nich by nás to asi vážně nenapadlo...

    OdpovědětVymazat
  30. [29]: Tak mě to napadlo, mockrát.
    Vždycky jsem si psa přála, jen mi to nepřišlo zrovna výchovné.
    Teď jsem z těch nejšťastnějších pejskařek a děsně si to užívám a navíc mám i sem tam možnost krásně šikanovat synka
    Když já za něj venčím a krmím, on může třeba věšet prádlo, ne?

    OdpovědětVymazat
  31. S takovým psem se jeho šance na trhu nezadaných prudce navyšují!:)

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Milá Bloudičko,
    to mě ani nenapadlo...jak je Bong na volno, já blbě vidím, běhám za ním s pytlíkem v ruce...ani po chlapech nekoukám...

    OdpovědětVymazat
  33. [32]: Já to původně myslela tak, že se díky Bongovi brzy seznámí a třeba odstěhuje syn...:)) Ale určitě to platí i takhle :).

    OdpovědětVymazat
  34. [33]: ...jsem vážně nějaká domýšlivá...

    OdpovědětVymazat
  35. Znám člověka, co si rozdíl mezi hlídám a mám neuvědomuie. Jinak krásný pejsánek. Jako ten ze seriálu z Hřiště 7.

    OdpovědětVymazat
  36. Jako doprovod paráda, to štěkání už je horší Máme doma také psa, teda spíš kapesního psíka, tady neštěká, ale jak přijedeme na chatu, tak mám pocit, že nám ji někdo vyměnil. Na každé psí štěknutí okamžitě reaguje, a pejsků je v okolí docela dost Bong má nádhernou držtičku, je to fešák     

    OdpovědětVymazat
  37. [35]: Milý Magicmaxi,
    já si teda ten rozdíl sakra uvědomuju. Když jsem jenom hlídala, spal pes se mnou, pak jsem postel převlékla, doma všechno vyluxovala, vytepovala...byt byl zase voňavý. Teď mám chlupy i v kanceláři na stole...
    Bong děkuje za lichotku...

    OdpovědětVymazat
  38. [36]: Milá Evo,
    Bongovi vyřídím, bude polichocen...

    OdpovědětVymazat
  39. [3]: P.S. konečně jsem vložila na Tebe odkaz...já nejsem moc technický typ... . Baruška mě musela navést. Ale je to dobrý, pořád to ještě někdo čte a to jsem moc ráda.

    OdpovědětVymazat
  40. Člověk je chce zabít a zároveň je vlastně miluje. Hrozná situace:)

    OdpovědětVymazat
  41. Milá Míšo, skládám ti za článek pochvalu a komentujícím další. Vybírám výborný články pro nemocnou Ježurku a jestli dovolíš, tento článek k nim na zítra přidám. Vytisknu i všechny komentáře, ty mají šťávu. Díky, pobavila jsem se. Jako majitelka feny vím o čem mluvíš, jen s tím rozdílem, že přikvačím na místo jejího odlehčení a ona čeká a "ukazuje", kde to nechala. Páč za to dostane paputko

    OdpovědětVymazat
  42. [42]: Milá Kitty,
    díky moc za pochvalu. Svolení přece žádné nepotřebuješ...autorská práva ještě nemám pořešená...
    A holky, i ty psí, jsou prostě šikovnější...

    OdpovědětVymazat
  43. V éře Beatles a jejich rovného mikáda jsem měl já kudrnaté vlasy a nechal jsem se stříhat nahavla.

    OdpovědětVymazat

Když sopka zuří