čtvrtek 26. července 2018

Odpočinek válečníka, Christiane Rochefortová, 1958 (česky 1971, 2000)

V poslední době se stále víc vracím ke knihám, které jsem četla v mládí. Ještě pár let a vytáhnu dětská leporela. Na Databázi knih jsem si proto koupila Odpočinek válečníka. Tenhle šedesát let starý román neztratil lety nic na přitažlivosti a věřím, že v době vydání byl přímo šokující. Mladá, ale movitá studentka Genevieve v hotelu omylem vstoupí do cizího pokoje, kde najde sebevraha v bezvědomí. Zachrání ho a zamiluje se, jenže poměrně brzy pochopí, že zachráněný je alkoholik. 

Okouzlující, přitažlivý, vtipný, ale ochlasta. Genevieve vymění svůj nudný a spořádaný život za úžasný sex, ale jen s minimem lásky. Kam až je žena ochotná ve své lásce zajít, aby si udržela muže? Nechá se i bít? Po třiceti letech mám po přečtení znovu stejný pocit. Nevím, co je opravdová láska a vášeň. Nedokázala bych obětovat tolik, já bych milence nechala jít. Chvílemi je Renaudovo opilecké blábolení možná trochu zdlouhavé, ale i s ním je kniha vynikající. Musím pochválit i skvělý překlad paní Jarmily Fialové.

Kniha byla v roce 1962 zfilmována Rogerem Vadimem pod názvem Láska na polštáři s Brigitte Bardot a Robertem Hosseinem v hlavních rolích, film je úplně blbý, toporná Bardotka. Na ČSFD 71%.




34 komentářů:

  1. to vypadá na trochu erotiky..nebo kerotiky?

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Klávesničko,
    v podstatě je to cudný, ale ta holka úplně zblbne, je tam i sex se ženou... To neznám, a asi ani nedám. Je to prostě knížka, kterou si pamatuju i po třiceti letech...

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: já si takto pamatuji například Cizince od Camuho a jednu větu co tam byla nebo Proces od Kafky - ale tam si pamatuji takový pocit frustrace a tajemna:) a to jsem to četla tak před 16 lety

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Nečetla jsem, ale každý má své knihy, které udělaly dojem, po letech se k nim vrátí, někdy je zklamaný...já jsem si ji znovu užila...

    OdpovědětVymazat
  5. Za dlouhých zimních večerů jako když najdu

    OdpovědětVymazat
  6. [2]:Vidíš, já jsem krom nabídek kvalitního sexu od opilých ubytovaných hostů, když jsem dělala v hospodě dostala i od střízlivé ženy na fb. Když jsem jí řekla, že prostě na ženský nejsem i tak mne hódně přemlouvala abych to zkusila. Jenže teď potom co udělal Včelař, si říkám jestli nakonec neobrátit pozornost úplně jiným směrem....    Taky mám určité pár knih které jsme přečetla v dětství a dospívání na které si vzpomenu a dokonce když se podívám na přebal vím o čem byly. A to je tedy už co říct. A z jedné si dokonce pamatuji začátek jedné kapitoly.... " Rovníková Afrika. Afrika otroků a otrokářů ...." mohla bych to dát jako hádanku, jestli to někdo nepozná, ale počítám že Verneovky moc dívek a žen nečetlo, natož aby vědělo z které to je. Je to z Patnáctiletého kapitána.

    OdpovědětVymazat
  7. Takhle se vracívám ke knize Dobrá země. Věřím, že i na to leporelo jednou dojde .

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Milá Janinko,
    neznám, ale v bazaru za pade...
    Jsem se koukla.

    OdpovědětVymazat
  9. [6]: Milá Vendy,
    četla jsem jen Dva roky prázdnin, taky několikrát...

    OdpovědětVymazat
  10. Ze začátku to vypadalo dobře, ale ochlasty moc nemusím a ženy které se nechají bít, taky nemusím. Trošku mě to nalákalo, ale potřebovala bych spíše jinou romantiku.

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Milá Joino,
    dej mu šanci, třeba se změní...

    OdpovědětVymazat
  12. [8]:Mě děda ke každým narozeninám jednu koupil. Moje nejoblíbenější byl Tajuplný ostrov a pak Tajemství Viléma Storitze. pro nešťastnou lásku jsem měla pochopení už jako mladá

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: To jsi dobrá, jak vidím, mám pořádné mezery. Já začala červenou knihovnou z první republiky a pak plynule přešla na detektivky drsný školy...

    OdpovědětVymazat
  14. [9]: Já jí taky neznala, ale tak dvacet let zpátky mi jí dala babi a ta už jí u sebe par desítek let taky měla. Je to hodně syrové čtení, vzdycky, když knížku dočtu, si říkám, že jsem docela ráda, že žiji v téhle době, i když má hodně much .

    OdpovědětVymazat
  15. [13]:To děda, ten mi kupoval zcela neholčičí četbu a pak díky rodičům skautům. Ti mi zas obstarali všechny dostupné Foglarovky.

    OdpovědětVymazat
  16. K těm leporelům mám zatím asi nejblíž. Loňské léto jsem na chatě vytáhla Chaloupku strýčka Toma, vánoční dárek z mého dětství a moc se mi to líbilo

    OdpovědětVymazat
  17. [16]: Milá Evo,
    Chaloupku strýčka Toma jsem taky četla, měla ji máma jako malá... Moc se mi líbila. Zatím tak daleko v minulosti nejsem...

    OdpovědětVymazat
  18. Né, že by to byl úplně můj šálek čaje (ten žánr), ale přebal vypadá vskutku zajímavě.

    OdpovědětVymazat
  19. Míšo, po filmu se podívám, knížkám teď moc nedám. Pak napíšu, co mi to dalo.

    OdpovědětVymazat
  20. [18]: Milý Moe (?),
    přiznávám, že je to spíš holčičí, ale slušný level...

    OdpovědětVymazat
  21. [19]: Milá Lotty,
    asi se po filmu taky podívám.
    Nejdřív jsem si nechtěla kazit pocit z knihy, protože jsem si v duchu postavy představovala podle svého, uvidím...
    Napiš rozhodně...

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Míšo, už ho mám v PC! Napíšu! Ale počítej s tím, že jsem velký kritik!

    OdpovědětVymazat
  23. [21]: Tak zkouknuto. Buď už na romantiku už nejsem, nebo - no prostě pro mne nic moc, mám raději trošku psychologičtější filmy. Jsem zvědavá na Tvůj názor. Koukej ho zkouknout a napiš mi.

    OdpovědětVymazat
  24. [23]: Jak's to, proboha, mohla vydržet, Lotty...? To bylo příšerný. S knihou se film vůbec nedá srovnat, proto raději čtu... Původně to teda romantika být neměla..toporná Bardotka, ach jo.

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: Vydržela jsem do 3/4, kdyby náhodou se tam něco zvláštního dělo. Chtěla jsem to vydržet, když jsi psala, jak ta kniha je dobrá. No a zbytek jsem zrychleně přeskákala. No nic, za zkoušku to stálo, co kdyby.

    OdpovědětVymazat
  26. Ve čtvrtek odpoledne se mi dostala do ruky kniha s názvem "Lady Fuckingham", když jsem si jí kupovala, pokladní se na mne podívala a říká: Pustila jste se do odvážného čtení. Já se usmála a odpověděla: Ano, přečetla jsem si jeden řádek a rozesmálo mě to, takže jdu do toho. Ona na to, že ji má doma v knihovně. V pátek odpoledne jsem knihu dočetla a bylo to plné, co plné, ale nabušené SEXEM.

    OdpovědětVymazat
  27. [26]: Milá Nudistko,
    tenhle román byl spíš o velké lásce... s bezvadným sexem. Jen bohužel v každém vztahu ten jeden miluje víc.

    OdpovědětVymazat
  28. No úplně jsi mě Míšo navnadila na knížku,kterou jsem ještě nečetla .Hned jak budu mít volnou chvilku,vrhnu se na ni .

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: Milá Yveto,
    hlavně pak napiš, jestli se Ti líbila.
    Na film se nedívej, ten jsem zkoukla včera a byla to naprostá ztráta času, ale Lotty mě vyhecovala, nechtěla jsem se nechat zahanbit...

    OdpovědětVymazat
  30. Já knihu nečetla. Teď louskám Micka Jaggera - Stouny.

    OdpovědětVymazat
  31. No ale, když už si go jednou zachránila, asi se jí nechce se go jen tak vzdat...může být zajímavé...

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Milý Jane,
    ale za cenu téměř vlastního zničení, za to žádný chlap nestojí...
    Ve vztahu s alkoholikem začne pít i ten druhý.

    OdpovědětVymazat
  33. Četla jsem tuto knížku jako náctileté. Nezapomněla jsem na ni. Stále je tam, v hlavě

    OdpovědětVymazat
  34. [33]: Milá Zuzko,
    to je jen důkaz toho, že ta knížka je vážně skvělá.
    Moc se mi líbily i Strofy Žofii z roku 1963, mám překlad z roku 1977 od stejné překladatelky...

    OdpovědětVymazat

Když sopka zuří