středa 1. srpna 2018

Padesátka v nemocnici II

Pořád si pamatuju to tetelivé chvění, se kterým jsem vítala nový rok. Tu víru, že to bude rok dobrý, protože končí osmičkou. Mám ráda sudá čísla. Jak jsem se klepala na čtyřdenní svátky. To je přece malá dovolená. A jak to dopadlo? Velikonoce. Prásk. Operace tříselné kýly na Bulovce. Červencové svátky. Prásk. Zánět rohovky a týden na očním na Bulovce. Člověk (já) se nemá dopředu na nic těšit nebo si plánovat, jak si užije celých čtrnáct dní doma bez Druhorozeného. Jak si bude domů tahat chlapy (Patočku) a vařit jenom tatarák. Nakonec jsem byla zalezlá jako krtek, i jsem tak vypadala. Jedno oko oteklé a zavřené, ekzém z mastičky, to druhé unavené, otevřené na škvíru. Žaluzie permanentně zatažené. Mám problémy s rohovkou dlouhodobě, ale v posledních letech jsme spolu vycházely celkem dobře, ve špitále jsem naposledy ležela v roce 2005.

Před nástupem do nemocnice jsem se snažila pozitivně namotivovat. Vynikající wifina, teče tam teplá voda, doma jsme měli zrovna odstávku. Voda první dva dny tekla taky studená a můj stav mi nedovoloval na noťasu moc blbnout. A Bulovka je široko daleko známá hnusným jídlem, přežívala jsem na čokoládě od návštěv. Když pominu roztomilý zlozvyk sestřiček nechávat otevřené dveře pokojů, aby návštěvy na chodbě měly dostatečný přehled, nemůžu si na jejich péči stěžovat. Jen prostě ten nedostatek soukromí nesnáším. Toalety společné s muži, genderově nevyvážené, protože dvě pro ženy a jedna pro muže. Možná třetí kabinku nechat pro ty, co nevědí, co jsou.

Měla jsem velkou kliku, protože víkend jsem strávila na pokoji sama s posledními zápasy MS ve fotbale. Propustili i tu paní, co ve dne v noci spala na zádech s otevřenou pusou a chrápala jak grizzly. Ovšem v pondělí byl pokoj opět v plné palbě, vedle mě zmatená babička, která najednou přestala vidět, pak jedna nezajímavá babka a Iveta, ta byla vážně boží. Nechci být vošklivá, ale její IQ bylo tutově dvouciferné. Mladší než já, ale zanedbaná a tlustá. Když měla zaplatit pětikilo za vyšetření, řekla, že nemá peníze. Chápu, taky bych byla nasraná, ale zaplatila. Já bych na rozdíl od ní ušetřila za cigára a dvoulitrový lahve kofoly, co pila. Při obědě se mě zeptala, jestli mi nebude vadit, když to po mně dojí. Nebude. Na talíři mi zbyly rozvařený kolínka s UHO.

Slepá babička, měla na jedné straně postele zábradlíčko, aby nespadla. Vůbec nevěděla, kde je. Stáří je strašně smutný. Najednou stála v uličce a šinula se pomalu pryč. Prý chce čůrat. Zazvonila jsem na sestru, ale asi jsem akční hrdinka, protože než přišla, měla jsem babku svlečenou, posazenou na gramofonu a vyčůranou. Byla jsem napomenuta, že to nemám dělat, ale já měla strach, že to nestihne, měla jenom inkontinenční vložku. Ráno přišla sanitářka, že ji umyje. Babičce se nechtělo, sanitářce taky ne, odešla. Zase jsem před příchodem někoho dala paní vyčůrat a že nebyla umytá, bylo sakra znát. Tak jsem si řekla, prcám na to a jdu domů. Kapky do očí každou hodinu si můžu dávat sama. Ještě jsem si postěžovala primáři na jednu doktorku, nabonzovala sanitářku a udělala zápis do sešítku ohledně fuj jídla. Mají mě tam rádi. Docházím na kontroly každý den a vůbec mi to nevadí. Jen mám strach, že mě moje zdravotní pojišťovna už nechá odstřelit.

P.S. Je to dlouhý, bylo to dlouhý.

47 komentářů:

  1. dlouhý, ale i když jde o vážné a smutné věci hodně vtipný ... stáří je na hovno a může mi někdo tvrdit že to je opačně. Není.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Vendy,
    a jak se to stáří blíží, mám z něj větší a větší vítr..!

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:To mi povídej. Já taky. I kvůli penězům, i kvůli zdraví.

    OdpovědětVymazat
  4. "Měla jsem velkou kliku, protože víkend jsem strávila na pokoji sama s posledními zápasy MS ve fotbale." - tohle jestli si přečte můj momentálně nejoblíbenější muž, tak tě bude chtít za ženu.Tak se koukej dát do kupy, ať tu pojišťovnu letos úplně nezruinuješ!:)

    OdpovědětVymazat
  5. Na to, že je to pomerne smmutné, tak si to poňala s humorom, čo veľmi oceňujem, mám rada takých pozitívnych ľudí, ktorí sa napriek rôznym životným situáciam nevzdávajú, lebo ja by som to asi vzdala. Obdivujem ťa za tú babičku, mne by to bolo asi proti srsti..veď na čo sú tam potom tie sestričky, nech sa starajú! Za čo ich platíme?! Inak, v nemocnici som ešte nikdy nebola, teda neležala som, dúfam, že tak skoro ani nebudem. Prajem skoré uzdravenie, a nech ťa choroby obchádzajú!

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: Milá Bloudičko,
    vykejvu se k fandění fotbalu jen při MS a ME, tj. jednou za dva roky, to je na manželství málo...
    Příští týden doufám, že půjdu do práce, Filip je už nervózní, snad mě nevymění za mladší (a zdravější) model.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Milá Lucky Lady,
    člověk má v sobě tu vůli přežít...nic bys nevzdala... Sestřičky byly jako ženské všude jinde, některé vynikající, jiné méně.
    Díky za hezký komentář...

    OdpovědětVymazat
  8. Je fajn, když někdo dokáže hnusný a nepříjemný zážitky napsat čtivě a vtipně .
    "Prcám na to" je oblíbená hláška mého polovičáka, bohužel mě taky nakazil .Přeji ti brzké uzdravení a pro jistotu si nech poslat výpis z pojišťovny, hlásit se to musí!

    OdpovědětVymazat
  9. Tak ať už máš rohovku v pořádku!

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Milá Janinko,
    já přebírám slovník Druhorozeného, výsledek je stejný...
    Pojišťovnu na sebe vůbec nechci upozorňovat...

    OdpovědětVymazat
  11. [9]: Díky, milá Helgo, snad už to bude dobrý. Mám úplně rozházený čakry...

    OdpovědětVymazat
  12. Vivat čokoláda, vivat rohovka a koukej se dát do cajku, na trhu práce a seznamování musíš hýřit optimismem a dívat se do budoucna jako Libuše, jinak máš doslova po ptákách   

    OdpovědětVymazat
  13. Milá Míšo, to ma mrzí, vôbec som netušila, že máš zdravotný problém ... podľa tvojich komentárov inde
    P.S. Mne pred časom očná dr. povedala, že mám geneticky hrubšiu rohovku a keď som sa vystrašila, tak dodala, že to je bonus a mám to hlásiť každému očnému lekárovi s ktorým prídem do styku... zdravotného   

    OdpovědětVymazat
  14. P.S. 2: Prajem skoré uzdravenie

    OdpovědětVymazat
  15. ...no chyběla jste mi.Bylo mi divné,že žádné zprávy,žadný humor.Je ten správný čas,tak jsem si říkal,no, leží na Velokonočních ostrovech,možná jen tak s tmavými brylemi na nose a počítá kameny....a ona se povaluje ve špitále.
    Takže milá padesátko,dobré zdraví a výdrž.Držím palce...

    OdpovědětVymazat
  16. Je to tak, nikdy nevíme, co a kdy nás nemile překvapí. Snad už bude dobře a neboj, oni tě v práci nevymění za mladší model, brzo by litovali   

    OdpovědětVymazat
  17. [12]: Milá Blondýnko,
    ani nevíš, jak přesně ses trefila...
    Po ptákách určitě.
    Na druhou stranu jsem po měsíci bez make-upu zjistila, že nemám tak suchou pleť...jediná pozitivní zpráva...

    OdpovědětVymazat
  18. [13]: Milá Fidorko,
    já mám zase rohovku tenkou jak motýlí dech, díra byla tentokrát parádní.
    To víš, navenek jsem se držela...
    Jen bylo nepříjemné, že jsem zrovna začala dělat výběrčí, proto ten noťas ve špitále a Meduňka musela vybrané články zavěšovat sama, protože nový hesla a chodit někam jinam na blogu jsem nezvládala...ale už frčím samostatně...
    Díky za přání.

    OdpovědětVymazat
  19. [15]: Milý Johane,
    to mě těší, že jsem Vám chyběla.
    Ale pořád jsem si držela normu šest kousků (článků) měsíčně, jen si je někdy špatně rozvrhnu.
    Řecko jsem naštěstí v pohodě stihla v červnu.
    Díky moc...

    OdpovědětVymazat
  20. [16]: Milá Evo,
    jsem moc ráda, že mi tak fandíš.
    V práci se na Tebe v případě potřeby odvolám, abys to Filipovi vysvětlila...

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Míšo, jestli přežiju ve zdraví ta vedra, tak klidně     

    OdpovědětVymazat
  22. no to potěš koště, též se chystám na takový menší zákrok ale možná to odložím

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Milá Klávesničko,
    tak snad to nebudeš mít tak dramatický...

    OdpovědětVymazat
  24. [23]: to ne ale asi si rozmyslím nemocnici, tam kam jsem chtěla jít mi někdo teď říkal hlavně tam nechoď pod kudlu

    OdpovědětVymazat
  25. V nemocnici jsem naštěstí neležela od porodu, ale vidím, že o zážitky tam není nouze. Ale stačí mi, když to tu napíšeš.

    OdpovědětVymazat
  26. [25]: Milá Lotty,
    jak vidíš, stačí zprostředkovaná informace...

    OdpovědětVymazat
  27. Ahój! Jsem rád, že už jsi doma. A snad už bude jen lépe a lépe! :)

    OdpovědětVymazat
  28. [27]: Ahój Moe,
    je lépe a lépe, ale sakra pomalu...!

    OdpovědětVymazat
  29. Ty i takovou smutnou věc dokážeš napsat s humorem. Tak ať je líp a oči nezlobí.

    OdpovědětVymazat
  30. [29]: Milá Slunečná,
    díky za pochvalu, ale to víš, musela jsem to v sobě trochu poskládat, trochu vstřebat, trochu se smířit...

    OdpovědětVymazat
  31. Tak tady nezbývá, než popřát, abys dlouho do nemocnice už nemusela. Když jsem před hodně roky docházela za maminkou do nemocnice, nejdříve jsem důkladně vyvětrala pokoj, poté dala na gramofon všechny čtyři babičky, co tam přebývaly. Některé někdy naopak, po dvouhodinovém sezení, z něho sundávala. Nahou babičku oblékala, protože prý nemělo smysl ji oblékat, když se bába stále svléká - přesně takhle to sestra řekla. Jen se modlím, aby to se mnou jednou raději švihlo a byl konec hned, než tyhle "nedůstojné konce".

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Milá Pavlo,
    říkala jsem si to samé, konec hlavně rychlý.
    Když sanitářka babičku posadila k obědu a šla pryč, to bylo fakt peklo. Proto jsem chtěla jít domů, i když jsem odcházela ve stejném stavu, jako jsem přišla. Naštěstí už jsem skoro v pohodě.
    A děkuju...

    OdpovědětVymazat
  33. [33]: Milý Libore,
    někdy není zbytí...

    OdpovědětVymazat
  34. [5]: No, tohle mě trochu nadzvedlo: "veď na čo sú tam potom tie sestričky, nech sa starajú! Za čo ich platíme?!"Možná právě, až v nemocnici jednou budeš, tak takovou hloupost už z klávesnice nikdy nevypustíš. Protože si všimneš, kolik těch pacientů mají na starosti. A zeptej se nějaké zdravotní sestry, kolik za tu dřinu má!Ce se týče mě, já zdravotní sestry spíše obdivuji, protože to ony jsou v první palbě! K nám si pacienti většinou nedovolí tolik, jako k sestrám!

    OdpovědětVymazat
  35. Že ty ses na ta vedra už, Míšo, nechtěla koukat?!

    OdpovědětVymazat
  36. [35]: Jak jsem napsala, některé byly fakt úžasné, třeba Maruška Fabiánová...
    Jinak na očním (malé oddělení) moc dřina nebyla...

    OdpovědětVymazat
  37. [36]: Milá Dorko,
    já začala hned, jak ty vedra nastaly.
    Jsem měsíc doma...

    OdpovědětVymazat
  38. [37]: A jsi si jistá, že vidíš SKRZ tu "pro pacienty viditelnou" práci sestry? Protože já to znám aspoň částečně z druhé strany - a jinak... A sestrou bych být tedy nechtěla...

    OdpovědětVymazat
  39. [39]: Nehádám se, byla jsem tam týden a stačilo. Rozdíly mezi sestrami prostě byly. Maruška třeba večer přišla a zeptala se té slepé babičky, jestli je všechno v pořádku, jestli něco nepotřebuje, to každá nedělala.

    OdpovědětVymazat
  40. [40]: Já vo voze, ty vo koze... Necháme toho, protože beztak to bylo k Lucky Lady, ne na tebe.

    OdpovědětVymazat
  41. [41]: Že se do toho vůbec motám, viď...

    OdpovědětVymazat
  42. Tento článek mi úplně utekl. Tak jako utíká čas prázdninový. Přeji dobré oči, jsou nutné. Mám nějaký blbý období,ani se mi nechce nic psát. A stáří je svině.

    OdpovědětVymazat
  43. [44]: Milá Zdeni,
    a jak mně utíká léto, jsem přes měsíc doma, proto taky píšu jen o knížkách, nemám žádný nový zážitky...
    Občas se ukážu v práci, aby na mě nezapomněli...

    OdpovědětVymazat
  44. Hele, že ti spadl zase nějaký překrásný chlap do oka a způsobil zánět? Sakra holka dej už si s těma chlapama chvilku odraz. A s tou nemocnicí tě chápu, není to nic příjemného, ale hlavně, jestli už jsi fit a pomohli ti? Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  45. [46]: Milá Sugr,
    kdepak chlap, nějaký svinstvo to bylo... Už jsem v pořádku, jen dobírám léky.
    Díky moc.

    OdpovědětVymazat

Plavu..!