Od posledního focení má náš voříšek z útulku v Tróji kratší srst, ale pánbůh zaplať, protože čerstvě po
stříhání vždycky vypadá jako dementní podvraťák. Já Vendulku chápu, to je přítelkyně Prvorozeného, bydlí spolu v pronajatém bytečku v Letňanech. Vendulka má kočičku Milu a uklízení všech těch chlupů je prostě náročný. Ani začátek soužití nebyl jednoduchý. Teď tedy myslím zvířata.
U sebe doma se Mila Bonga bála, trávila dny a noci na skříni, ale když tam nebyl, kousla Provozeného do palce u nohy pokaždý, jakmile ho vystrčil zpod peřiny. Pak na ni pes jednou vystartoval a zašlápnul ji v koutě. No, dostal na čumák a od té doby byl pokoj. Letňany jejich kamarádství jen potvrdily.
A je dojemné, jak Mila vítá Bonga z výletů. Přiběhne ke dveřím, nejdříve mu velmi pečlivě očichá fousy, aby zjistila, co dobrého baštil a potom se stejnou pečlivostí zkontroluje tlapky, aby věděla, kde běhal.
Foto Martina Valihrachová
Hmmh, taky bych chtěla takovýho kámoše. Ale čuchat by ke mně teda nemusel.
OdpovědětVymazat[1]: Milá Dorko,
OdpovědětVymazatto si nevybereš, i chlapi ženský očichávají...
Zvířata se mnohdy dorozumí líp než lidé...
OdpovědětVymazat[3]: Milý Pavle,
OdpovědětVymazatzjistili, že jim nic jinýho nezbývá a event se spojit proti páníčkům...
[2]: Ano, protože se někdy celkově chovají jako zvířata.
OdpovědětVymazatU nás kocouři neustále olizují psům hlavy a uši... nevím co to má znamenat, ale maiňáci jsou prostě mimoni, jak už jsem tu psala.....
OdpovědětVymazat[6]: Milá Vendy,
OdpovědětVymazata není to z lásky...?
Zato náš pes, když chce zjistit, kdy byl náš kocour, přijde a strčí mu čumák...až do žaludku.
OdpovědětVymazat[8]: Milá Valentino,
OdpovědětVymazatjak nemám doma žádný zvíře (naštěstí),
tak mě jejich chování okouzluje. Já měla z toho jejich zvířecího (chvíli i lidského) sestěhování docela strach.
[7]:Hele, i to je možné... ono všechno je možné. U zvířat ...
OdpovědětVymazatRozkošný pejsek :)
OdpovědětVymazat[11]: Milá Tess,
OdpovědětVymazatdíky... hlavně je to takový hodný trouba.
[12]: Akorát nepeče.
OdpovědětVymazat[13]: To ne, ale hezky hřeje, když se spolu válíme na sedačce a koukáme na biatlon...
OdpovědětVymazatNedovedeme si život bez svých kočiček představit. Kdybychom byli mladší a neměli je, tak by to byl určitě pejsek, ale tak nám kočky docela vyhovují. Nemusí se venčit, ale zase vyjde to na stejno, musíme vynášet o uklizené po nich stejně denně. Milé chvíle s nimi všechnu práci i starost a vydání vyváží.♥
OdpovědětVymazatNedovedeme si život bez svých kočiček představit. Kdybychom byli mladší a neměli je, tak by to byl určitě pejsek, ale tak nám kočky docela vyhovují. Nemusí se venčit, ale zase vyjde to na stejno, musíme vynášet o uklizené po nich stejně denně. Milé chvíle s nimi všechnu práci i starost a vydání vyváží.♥
OdpovědětVymazatMoc pěkná fotka je super, že už jsou spolu v pohodě a mají se rádi
OdpovědětVymazat[16]: Milá Růženko,
OdpovědětVymazatmně život se zvířaty taky připadá moc fajn, ale doma zvíře nechci. Ráda občas pohlídám psa. Kdybych měla dům, to by bylo jiný... Ségra má dům, tři psy, to je fakt nádhera...
[17]: Milá Lenko,
OdpovědětVymazatje hezký, jak startují a běží bok po boku...
[18]: Celý život jsem postrádala projevy citu, romě období, kdy byli kluci doma a byli vlastně malí a nestyděli se. Mají své ženy, děti a maminku už moc nepotřebují. Ty kočky mi svou příchylností dávají pocit , že mě někdo potřebuje nejen z povinnosti. Po odchodu synů z domu (měli jsme vlastně dvě generace synů) jsme zůstali s mužem sami a naše povahy - zvyklosti, nároky ty kočičky trochu vylaďují, zmírňují určitá napětí.
OdpovědětVymazat[20]: Máma se cítila sama a pořídila si kočičku, teď už o ni přišla, zatím další nechce. Ten konec byl bolestivý.
OdpovědětVymazatBong je velký mazel, dožaduje je hlazení furt...
Já bych chtěla dogu.
OdpovědětVymazatDoga je skvělá. Ač se nezdá, je to mrcha na pohyb nenáročná. Když se hýbe moc, ochrne na zadní. Jenže s dogou jsou dva problémy. Moc sežere a nevejdu se s ní na gauč.
Bongo vypadá jako ideál.
[22]: Milá Baruško,
OdpovědětVymazatBong je ideální, váží asi 12 kg, nemáš strach, že ho zašlápneš, vypadá jako pes a na mazlení je akorát... i stačí, když se přitulí jen vedle Tebe.
Krásná fotka, taková optimistická.Lidé by se měli od zvířat učit, většinou k takovému smíru nikdy nedozrají.
OdpovědětVymazat[24]: Milá Blondýnko,
OdpovědětVymazatdvě dospělá žárlivá zvířata a nakonec jsou v pohodě...
Vorisci jsou prý nejchytřejší psi... Probíhá I výcvik vorisku, na některé uky se tito nrslechteni a tudíž nrzdegrnerovsni psi hodí nejlíp..
OdpovědětVymazat[26]: Milý Honzo,
OdpovědětVymazatje chytrý, ale aportovat se mu nechtělo, byla hrozná dřina ho to naučit...
To je roztomilé. A fotografie úžasná. Já zrovna koukala, že naše kočka, když byla malá byla ze dvou koťat, které jsme měli. Všude spolu chodila, hrála si spolu, ležela v jednom pelíšku... A to jedno umřelo, ztratilo se, kdo ví, zůstalo jen jedno. Od té doby samotář. Nenávidí ostatní kočky. A když jsme jí jednu nastěhovali domů, tak se odstěhovala ona Možná stále zlomené srdce .-)
OdpovědětVymazat[28]: Milá Sluneční,
OdpovědětVymazatfotka od profi fotografky je prostě jiná, než když se ho snažím vyfotit, to Bong většinou uhne nebo rovnou odejde...
Zlomené kočičí srdce to je fakt smutný.
Krásná fotka psího "modelky". Dcera si v květnu pořídila psa. Doma v té době byly dvě kočky, tři morčata a samozřejmě komplet rodina. S kocourem se Uzi začal kamarádit hned, asi nějaká mužská solidarita. S kočkou to stále moc neklape, už od ní párkrát dostal po čeníšku.
OdpovědětVymazat[30]: Milá Alenko,
OdpovědětVymazatvšak Bong taky dostal párkrát přes čumák. Nejvíc asi pomohlo přestěhování do nového bytu, nikdo neměl domovskou příslušnost...
"Zvířecí mužská solidarita" je skvělý obrat...
To přátelství mezi kočkou a psem nechápu. Je to tak milé Kamarádka to tak má také, tři pejsany a briťaka. Krásně spolu vycházejí. My máme už leta psy lovecké. Asi bych se bála si k nim kočičku pořídit, ale kdo ví.
OdpovědětVymazat[32]: Milá Pavlo,
OdpovědětVymazattady to jinak nešlo, a tak Druhorozený bydlí s Vendulkou a pejsek s kočičkou. Holt, zvířata se musela podřídit páníčkům, naštěstí to zvládla...