pondělí 9. listopadu 2020

Čekání na mrak

Podařilo se nám za provozu přestěhovat firmu do Štěrbohol, respektive na rozhraní Štěrbohol a Hostivaře. Nejdřív se stěhovala chemická laboratoř, pak postupně mikračka, já jsem slavnostně končila v sobotu registrací vzorků z Klatov, a konečně jsem se jela podívat na nové pracoviště. Moje nejhrůznější sny se splnily. Stanice autobusu na znamení. Bezhospodové pásmo. Ani žádný obchod. V docházkové vzdálenosti jen KFC. V brzké době vás čeká článek Vážím 80 kilo!

Jsem zklamaná, a nejsem sama. Obě laboratoře si prostorově polepšily, náš zákaznický servis si výrazně pohoršil. Všechny holky v jedný místnosti. Zatím jsme se nesešly, protože Áďa a Soňa jsou doma s dětma, Pavla je nemocná. Takže stále strašně práce v oslabeném počtu. I obě foto stanice, jak se jim honosně říká, k nám nacpali. Jen někdo nedomyslel, že k focení jsou třeba i žaluzie na oknech. Na ty si prý počkáme. V mezičase čekáme na mrak. Odmítla jsem lézt po stolech a lepit na okna papíry, aby nám nesvítilo sluníčko do očí a foťáku. Občas si říkám, že jsem se měla lépe učit. Papíry nalepila Kačenka, má vystudovanou chemii a šéfuje dvěma oddělením.

Moje úplně nejvíc nejlepší zakázka byly vzorky výrobce žrádla pro domácí mazlíčky. Deset větších pytlů čehosi, co divně smrdělo i mražené, natož když jsem to nechala do druhého dne povolit. Mým úkolem bylo obsah každého rozdělit do osmi malých krabiček a poslat do spřátelených laboratoří po Evropě. Zbytky tresky a lososa v pohodě, ale pytel s názvem  Plíce s tracheou, plný nařezaných kousků, na které jsem se ani neodvážila podívat, byl velká výzva. Nestydím se ani napsat výzva největší. To se mi už navalilo, ale u nás není čas na zvracení. U nás se nikdo zbytečným blitím nemůže zdržovat. U nás žádná fajnovka neobstojí. A nakonec celá vepřová játra, měla jsem samozřejmě rukavice, ale ruku od krve jsem měla až po rameno.

Všichni mi říkají, buď ráda, že máš v týhle blbý době práci. Ano, jsem ráda.

44 komentářů:

  1. Za chvíli budou na znamení všechny zastávky. A když to půjde takhle dál, zbyde všude stejně jenom KFC :-).

    OdpovědětSmazat
  2. Můžu potvrdit, že některé krmivo pro zvířata skutečně nevoní zrovna po fialkách. Plíce s tracheou zní odpudivě už napsané, natož když to máš naporcovat do osmi krabiček.
    Je mi tě líto, ale to s tou prací je taky fakt. S potěšením bych šla i uklízet. Divnej čas. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Bev,
      znáš mě, mám vždycky potřebu si tady postěžovat, i když vím, že i ostatní to mají těžký, ale mně se ták krásně uleví...:-D

      Smazat
  3. Chudáku, taková divná doba a vám ještě za provozu přestěhují firmu. Kdybyste si aspoň polepšili, ale ono ne. Je mi tě líto :( snad vám aspoň brzy nainstalujou žaluzie. Lepit po oknech papíry je fakt práce za všechny prachy :D. A máš pravdu, krmení je někdy opravdu hodně smradlavé, až se z toho člověku dělá šoufl
    Leník

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Lenko,
      já jsem v poslední době taková fňukna, přitom v tom nejsem sama, mám skvělý kolegyně...:)

      Smazat
  4. Bože, co to těm chudákům zvířatům cpou? A to už bylo jako hotový to krmení, nebo ve stádiu příprav a ještě je čekalo vysušení? Dokážu si ale ten smrad představit. V práci nám vélmi často smrděj po celý kuchyni, v šatnách i jiných místnostech kanály, a to je tedy taky hardcore....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Vendy,
      to byl vzorek na analýzy, tj, o čerstvost až tak nešlo. Dělaly se těžké kovy, jód apod. Tahle firma si kvalitu hlídá hodně, jen to prostě nechceš ani vidět...a sahat už vůbec ne...:)

      Smazat
  5. Tak to bych nedala. Můj vrchol co se týče dotýkání se mrtvých částí zvířat bylo pitvání švába v chemii na gymplu (dobře, občas doma z donucení něco masového uvařím). Jo, za práci bys asi měla být ráda, ale postěžovat si taky můžeš. :D A přeju, ať nepíšeš článek o 80 kg, ale 63 určitě není žádný drama!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Odesílatelko,
      povolila jsem si KFC jednou týdně, i to je asi moc. Už jsme kontaktovali zdejší jídelnu, budou nám posílat menu do mailu. Určitě vyzkoušíme.
      Já hrozně nerada vaří, mě to vyloženě obtěžuje..:)

      Smazat
  6. Míšo, dokážu si tu hegeš docela obstojně představit.
    Kousek za Prahou v nedalekých Chrášťanech je firma Brit, která vyrábí psí a kočičí žrádlo. A když to od západu foukne, je ro příšerný smrad, opravdu na 🤮
    Dcera je teď na home office, ale jinak pracuje také někde v těch končinách. Původně sídlili na Vinohradech, pak se stěhovali do Vršovic a nakonec skončili tam kde jsou. Pokaždé se stěhovali za provozu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko,
      z Václaváku sem, to je vážně sešup. V Hloubětíně byla aspoň Billa a lékárna, tady nic.

      Smazat
  7. Napíši jen ... vydržať.
    Sama jsem v situaci, že netuším, kde budu za dva měsíce.
    Už mi chybí humor i nadhled.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Blondýnko,
      tomu se mi nechce věřit, že i Ty ztrácíš optimismus.
      Z Tvého psaní a krásných fotek to teda vůbec není poznat..!

      Smazat
    2. Dala jsem si už na jaře závazek, nefňukat.
      Strašně ráda otevřu příspěvek a když mi zvedne náladu, je to pecka.
      Jsem autorovi vděčná.
      Když otevřeš fňukna článek, jen se nasereš.
      Na nyní na podzim je to dvojnásob důležité. Když nemám nic veselého, nepíšu.
      Míšo, třeba to slunko vyleze.

      Smazat
    3. Milá Padesátko, dnes jsem se pod tíhou depresivního podzimu rozhodla napsat fňukna článek a celý jsem ho věnovala jen a jen tobě, protože ty si ho zasloužíš nejvíc.
      Tak jsem zvědavá, koho naseru ..

      Smazat
    4. Milá Blondýnko,
      myslím, že jsi potěšila všechny čtenářky, podle komentářů jsi všechny moc hezky pobavila...:ú

      Smazat
  8. Buď ráda, že neděláš veterinářku a nestrkáš kravám ruku do zadku, až po ramena.
    A mimochodem plíčka na smetaně (neboli hubku) s knedlíkem mám rád. Tracheu vyhazuji. A smažená játra - mňam...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milý Mirku,
      příště udělám jeden balíček pro Tebe..:-D

      Smazat
  9. Hmmmm, nejdou mi přidávat komentáře ...

    OdpovědětSmazat
  10. Máš můj hluboký obdiv, natahuje mě pokaždé, když procházím uličkou se žrádlem pro domácí mazlíčky. Ale zatím jsem vždycky vydržela, i tu skoro kačenu, kterou jsem málem hodila, když se v uličce objevila otevřená konzervy s milionem červů.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Holka zlatá,
      to byl vážně zasloužený bobřík odvahy...:-D

      Smazat
    2. Milá Jančí, nejanči! Červíci, to je čistá bílkovina... Říkali mi vždycky naši u třešní nebo hub. ;-) A co by za to dal takový rybář! :-)
      Milá Míšo, překvapuje mě, že vás dali do jedné místnosti, když se shlukovat NEMÁ? Zvláštní řešení právě v této době...

      Smazat
    3. Milá Dorinko,
      a neuděláš s tím nic, když odejdu, na moje místo přijde dvě stě zájemců.

      Smazat
    4. No, já s tím dělat nic nebudu, ale ty bys mohla. Třeba "naočkovat" šéfa nějakou "antibiotickou" kulturou správné barvy, aby se mu v mozku rozsvítilo. :-)

      Smazat
  11. Tak to ti, Míšo, nezávidím. Nejhorší je být vděčná za něco, co mě netěší. Jak jsem ráda, že už jsem v důchodu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Marijko,
      taky bych už chtěla být v důchodu...:)

      Smazat
    2. Nechtěla, protože na nás žádný peníze nezbydou! ;-)

      Smazat
    3. Proto bych chtěla být v důchodu už teď.

      Smazat
  12. Když to tak čtu, hned mám svou práci raději, vlastně ...ještě raději

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Zahrado,
      jsem ráda, že jsem napsala takový výchovný článek...:)

      Smazat
  13. Plíce pamatuji ze školní jídelny i s tracheou,, FUJ ,, naštěstí tenkrát na nás učitelé netlačily abychom to jedli asi jim to taky hnulo žaludkem jen při podívání…

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Zlatko,
      pličky si ze školní jídelny naštěstí nepamatuju. Jedla jsem je snad jenom jednou v dospělosti a ...a fuj.

      Smazat
  14. Ahojky, milá Míšo, udělala jsem si čas, čas pozdě večer, aby mi do toho tady nekecala televize, přečetla jsem asi 40 článků zpátky, slzím a směju se, to by jeden nevymyslel...Přeji ti hezké a pohodové dny. Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřino,
      to jsi mi udělala velkou radost, že se vracíš ke starším článkům...!
      Díky moc a měj se krásně.

      Smazat
  15. Čtu s hrůzou. To já bych utekla hned první den. Papíry bych nalepila, ale to porcování medvěda by mi neudělalo dobře. Hodně humoru .-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Sluneční,
      taky jsem chtěla utéct, ale holky byly na mě hodný, a pak jsem je už v tom nechtěla nechat, no.

      Smazat
  16. Zlatá Míšo, když si vzpomenu na játra a školní jídelnu, ozve se můj žaludek tak, že jde slyšet až ven. Ty máš novou práci? :D Budu si muset vyhradit čas na tvé zpětné články. ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Marcelo,
      v lednu mě paní B vykopla ze své firmy, byla jsem 6 týdnů na pracáku a od března jsem v zákaznickém servisu zkušební laboratoře.

      Smazat
  17. Míšo, napiš něco, další článek, prosím

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Marie,
      píšu málo, já vím, ale nějak není o čem.
      Žiju jak zvířátko, přijdu domů ztahaná z práce, najím se, dám si hrnek čaje s rumem, tupě zírám na TV a jdu spát...:)
      Mám zazimováno, ani nerandím.

      Smazat
  18. Milý Pavle,
    umíš překvapit, opravdu moc děkuju.

    OdpovědětSmazat
  19. Hele, koukej, kde se o tobě píše :)
    http://www.malinovasona.com/2020/12/paralelni-svet-blogerek.html

    Bloud

    OdpovědětSmazat

Čekání na mrak