Z bytu ho vyhazuju asi od jeho čtrnácti let. Celý ty leta tvrdí, že se odstěhuje jako brácha na své dvaadvacáté narozeniny. Ten kouzelný den byl 26. února. A nic. Strašně rychle to uteklo, tvrdí zadumaně a nechce se hnout. Když byl v létě na Rusalce a praskla žárovka na záchodě, tři dny jsem čůrala potmě, protože mám závrať i na židli, ale to není důvod, držet si doma příživníka.
Dlouho mu trvalo, než si po maturitě našel práci. Prý ho nikde nechtěli zaměstnat. Nikde, kde by ho práce bavila. A to je maličko problém, protože jeho baví jenom hraní na počítači. Nakonec práci našel, pracoval dvanáctky dlouhý a krátký týden, i noční míval. Jezdil do kanceláře na Petřiny, kde hrál na playstationu fotbal, FIFU. Sama nechápu a vysvětlit babičkám, že neběhá celý den po hřišti, byl docela problém. Pak pan šéf přestal platit a Druhorozený je zase doma. Přinesla jsem ze sklepa krabice od banánů. Přestala jsem mu žehlit prádlo. Já, které se při žehlení vyplavují endorfiny. Ovšem výměna zámku, jak mi stále radí Patočka, mi připadá vážně brutální.
Dlouho mu trvalo, než si po maturitě našel práci. Prý ho nikde nechtěli zaměstnat. Nikde, kde by ho práce bavila. A to je maličko problém, protože jeho baví jenom hraní na počítači. Nakonec práci našel, pracoval dvanáctky dlouhý a krátký týden, i noční míval. Jezdil do kanceláře na Petřiny, kde hrál na playstationu fotbal, FIFU. Sama nechápu a vysvětlit babičkám, že neběhá celý den po hřišti, byl docela problém. Pak pan šéf přestal platit a Druhorozený je zase doma. Přinesla jsem ze sklepa krabice od banánů. Přestala jsem mu žehlit prádlo. Já, které se při žehlení vyplavují endorfiny. Ovšem výměna zámku, jak mi stále radí Patočka, mi připadá vážně brutální.
No vidíš, aspoň že si Patočka vzpomněl že jsi žena a máš svátek. Mě popřál Kovboj, ostatně jako každý rok, a pana En jsem si nadělila k MDŽ večer. To že se synek nechce hnout z domu je ovšem nemilé, už jsem se těšila, že až to v Praze někdy roztočíme, nebudu se muset táhnout na chatu, ale přespím u tebe ;-) Asi bys možná nad návrhem Patočky měla začít uvažovat....jinak ho tam máš do smrti.
OdpovědětVymazatMilá Vendy,
Vymazatje to fakt ošklivá a nepříjemná situace.
Míšo, ahoj. To je tedy situace. Držím Ti pěsti, ať se hne... Zdraví Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Milá Lenko,
Vymazatděkuji moc za podporu. Jeden by nevěřil, jaká strašná dřina je býti matkou :-D
Taková už je dnešní doba. "mamahotel" - takový pojem za našeho mládí neexistoval.
OdpovědětVymazatMilý Mirku,
Vymazatmáš pravdu, už by měl po vojně a byl ženatý :-D
Použití fyzické síly (a té je na výměnu zámku zapotřebí) mi není vlastní. Raději bych použil ekonomické nástroje :-).
OdpovědětVymazatMilý Petře,
Vymazatzase ho zkouším vyhladovět, ale našel si brigádu, kde dostane oběd.
No, nezávidím ti😊.
OdpovědětVymazatVěřím! :-D
VymazatJe to těžké a čím dál těžší to bude. On hlavně nechce od maminčiných služeb. Je to pohodlné. Radu nemám. Já sice mám doma syna mnohem staršího, ale je mírně postižený, nemá přátele, ale do práce chodí pravidelně a přispívá na jídlo i náklady bydlení. Sice stačí večer zavolat od počítače:"večeře!!!" a neznamená to pro mne, že jsem zvána, ale připomíná, že má hlad a už je čas servírování nějakého dlabance. Dneska jsem dostala sprda, že není jogurt v ledničce. Ale zase já také nemám přátele na cestování, tak jsem ráda, že mám jeho.
OdpovědětVymazatMilá Marijko,
Vymazatopět se skláním v obdivu. Jsi neuvěřitelná a inspirativní ženská!
Děkuju, že mě čteš.
Zrovna včera jsem četla článek, proč existuje puberta. Aby nám, rodičům, nebylo tolik líto, až děti odejdou z domu. Četla jsem to chlapcům, tak si z toho třeba něco vezmou :).
OdpovědětVymazatMilá Janinko,
Vymazatmyslím, že i přes ty problémy, budu sama smutná, až odejde. Druhorozený je fakt velmi vtipný.
Ale určitě si rychle zvyknu :-D
Míšo, smutná nebudeš, občas - jak slíbila - přijde na noc Vendy. Jiřina z N.
VymazatMilá Jiřino,
Vymazatnikdy bych nevěřila, že se mi situace se synem tak vymkne z ruky, že ho debilka budu dva roky živit, a on se bude válet doma a hrát na PC hry :(