Z Buštěhradu jsme byly zklamané. Sice jsme na zámku dostaly skvělou kávu, ale zase depka pro změnu z jeho zchátralosti. Pak budova pivovaru, který je taky na zbourání. Po vymazlených Lidicích si člověk připadal jak pár let po válce. Paní ze zámku se chlubila městskými mozaikami, prý bude Buštěhrad městem mozaik. Bohužel jsme se nějak zamotaly a městský znak přešly, ale tahle je taky moc hezká.
Dobrá místní žena nám doporučila na jídlo restauraci U Bejčků ve Švermově, nebyla úplně po cestě, ale co by člověk pro kus dobrého žvance neudělal, že. Kousek od restaurace jsme u vietnamské večerky vtipkovaly, že v nejhorším si tady nakupíme. A nakoupily, protože v neděli se nevařilo. Takže rohlíky a šunka na lavičce na dětském hřišti. Jak nejsem ta bába, a asi nikdy ani nebudu, tak mi ti uvřískaní parchanti jdou hrozně na nervy. Centrum Kladna se mi líbilo moc, zámecký park velikonočně vyzdobený úplně nejvíc, jen zpáteční cesta busem do Prahy trvala přes hodinu. Celkem 18 kilometrů.
V Lidicích jsem nikdy nebyl a asi bych to nedal, v těchle věcech čím jsem starší, tím je to horší. Do Kladna jsem kdysi jezdíval na aukce, to jsem ještě bydlel na Veleslavíně a měl jsem to na jedné trase. Ale taky jsem tam nebyl, ani nepamatuju.
OdpovědětVymazatMilý Petře,
Vymazatnávštěva Lidic v době války na Ukrajině vážně není dobrý dnápad.
Ahoj Míšo, v Lidicích jsem byla kdysi dávno, Kladno a Buštěhrad jsem neviděla. Líbí se mi ta mozaika, ta je opravdu moc krásná. Opatruj se. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Milá Leno,
VymazatLidice jsou krásně upravené, ale ta tíha minulosti je tam znát. Zuzana říkala, že by tam bydlet nechtěla. Já jsem nad tím až tak nepřemýšlela. Centrum Kladna mě příjemně překvapilo. Čisté, upravené.
Lidice mě tedy jako školní výlet neminuly, jenže jinak to vidí puberťáci ze základky, jinak dospělá máma. Znám i Ležáky, protože jsme měli ne zas tak moc daleko chalupu, a musím říct, že ty mne vzaly mnohem víc i jako puberťáka. v Kladně sloužil muž na vojně, můj nevlastní bratr tam seděl ve vězení a jezdívali jsme tam za mužovým velitelem z vojny, užili jsme si vždycky spousty srandy, občas jsme k nim i s dětmi jezdili na rodinné sídlo do Hvězdonic. Dodnes na to všichni s láskou a radostí vzpomínáme... Buštěhrad neznám, jen vím že je tam známá buštěhradská halda, hlušina z vytěžených kladenských dolů.
OdpovědětVymazatMilá Vendy,
Vymazatještě ani ty růže nekvetly, Lidice už nikdy.
Tak ne že bych tam jela zas, to ne, ale fakt že mě ty Ležáky vzaly mnohem, mnohem víc. Asi taky proto, že z Lidic si udělali komunisti takovej svůj pomník. přisvojili si je. A navíc se postavily nové Lidice. Ty Ležáky už nikdy nebyly obnoveny, je to krásné místo v údolí mezi lesy kterým protéká říčka, u které Němci doslova obrátili její tok, aby z vesnice nezůstalo nic původního. A tady nešel nikdo na převýchovu, tady zabili všechno a všechno....
VymazatJsi odvážná, já na podobná místa jezdit nemůžu, nezvládla bych to. Když byl prvorozený předškolák, byli jsme na dovolené na chalupě poblíž Ležáků, a bylo to děsivý.
OdpovědětVymazatV Kladně jsem měla předky, nikdy jsem tam nebyla, jednou bych ale ráda objela všechna místa mých kořenů.
Milá Janinko,
Vymazatnejsem odvážná, jsem blbá.
Centrum Kladna je moc pěkné, mají i medvědárium se dvěma medvědíma holkama, ale ty asi spaly :-D
Jak jsem psala výš, Ležáky znám a ty na mne zapůsobily mnohem hůř i jako na puberťáka než ty Lidice. Z těch si udělali komáři takovej skoro zábavnej park, přisvojili si jejich utrpení. Ale ty Ležáky už nikdy nikdo nepostavil znovu. Navíc tam člověka deprimuje víc i ten protiklad krásného místa mezi lesy....
VymazatV Lidicích jsem taky nikdy nebyla, neviděla jsem ani stejnojmenný film. Děsí mě to. To sousoší je velice smutné i když krásně udělané. Ještě že jste si potom trochu spravily náladu na dalších místech. Mozaika je úžasná. A on když je hlad, tak ani ten rohlík se šunkou není k zahození. ;)
OdpovědětVymazatMilá Bev,
VymazatLidicím se příště vyhnu, Ležáky jsem v plánu taky neměla, a jak psala výše Vendy, věřím jí, že jsou taky děsivý.
Byly jsme čtyři kámošky a počasí bylo bezvadný.
V Lidicích i Ležácích jsem byla, z míst jde opravdu mráz po zádech... Vždycky si vzpomenu na Otu Pavla, který psal o Buštěhradě. 18 kilometrů je pěkná dálka, šikulky :)
OdpovědětVymazatMilá Leničko,
Vymazattentokrát se mi šlo docela hezky, byla furt rovina..:-D
Čauki Míšo, tento kout naší vlasti mě nějak minul a tak nějak vidím, že není moc co litovat. Ale hospoda bez oběda by mi pokazila celý ýlet. ;-)
OdpovědětVymazatMilý Mirku,
Vymazatnaštěstí bylo hezký počasí, tak jsme nepotřebovaly se někde ohřát, ale pamatuju jeden výlet, kdy jsme zmokly a hospoda taky žádná :)
Míšo, jako většina komentujících jsem v Lidicích také nebyla a v současné době to není asi to správné místo na výlet. Situace kolem nás je tak děsivá, že není potřeba se ještě víc stresovat. Ta zavřená restaurace by asi také vadila, když je člověk natěšený na něco dobrého a pak rohlík ... Měj se hezky, pá 😊
OdpovědětVymazatMilá Evko,
Vymazatdalší výlet chystáme poprvé víkendový, jedeme do Harrachova, tam snad deprese nehrozí.
Já mám Buštèhrad spojený s Otou Pavlem a Kladno s fotbalem, stadion se nachazí v čisté části. S Cikány a Rudou září nad Kladnem, v posledni dobè i působením J.Jágra v hokeji😊
OdpovědětVymazatMilá Zahrado,
Vymazatv Kladně jsem byla jen v centru na náměstí, tam se mi líbilo moc.
Taky bych Lidice a podobné památníky nedala, kór v dnešní době.
OdpovědětVymazatKaždá válka je neskutečné svinstvo...
Milá čtenářko,
Vymazatbyl to fakt blbý nápad :)
Tam na nás ta současná válka dolehla děsně.
Míšo, byla jsem kdysi v Lidicích, byla jsem v Ležákách a není to nic povzbudivého, prostě hrozná připomínka války a jejího běsnění, ale úplně jsem se jednou sesypala v Terezíně.Když jsem stála před domem, kam nacpali malé děti odebrané matkám.
OdpovědětVymazatJiřina z N.
Milá Jiřino,
Vymazatvšichni jsme se shodli, že je fakt depresívní místo. Stačí jednou v životě a víckrát ne.
Jo a uřvané a nevychované děti lezou na nervy každému, nejen tobě.Jen ty ovšem máš odvahu to napsat. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatTak tentokrát jsme byly na "jejich území", ale rozeřvané děti v hospodě nesnáším vůbec, tam nemají co dělat!
VymazatDo Lidic mě často bral Ex. Bydlel kousek. Jednou jsme se tam vypravili po setmění, ještě s kamarádem a kamarádkou. Ze tmy na nás vyběhl nějaký hlídací pes. Doteď vidím kámoše, jak hystericky ječel.
OdpovědětVymazatMilá Kačenko,
VymazatLidice jednou stačily, na Ležáky nebo Osvětim si už netroufnu.
Do Osvětimi mě vzal Ňuf. Na mě to nějak nepůsobilo, mnohem intenzivnější mi přišla návštěva Terezína. Ten je o dost menší a tak se člověk nějak dokáže do tý situace víc vcítit, nebo jak to říct. Ta Osvětim je obrovská až je to nepředstavitelný. V Ležákách jsem taky (ještě) nebyla.
Vymazat