čtvrtek 2. června 2016

Petra Soukupová

Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych být správňácká jako Lisa Simpsonová, zpívat jako Hana Ulrychová a psát jako Petra Soukupová. Svižně, vtipně, opravdově.
Prvně jsem se s Petrou Soukupovou potkala u knihy Zmizet, v časopisu Instinkt byla pochvalná recenze a já nezaváhala s koupí. Od té doby si spisovatelku hlídám a na poslední knihu Pod sněhem jsem se už vyloženě klepala. Jediné co se dá Petře vytknout je, že píše MÁLO, ale je to mladá holka (1982), ještě toho napíše spoustu...
Vystudovala scenáristiku a dramaturgii, podílí se na Ulici, předtím Comeback, pracuje usilovně. Nově seriál Kosmo na ČT.

K moři (2007)
(Sakra, to jí bylo teprve pětadvacet.)
Útlá knížečka, ve které život profrčí frrrr, až běhá mráz po zádech. A je tu ten hajzl Alzheimer a konec jedný hezký bloncky.

Zmizet (2009)
Tak pokud jsem z první knihy měla lehkou depku, že život moc rychle uteče a nic nezbude, tak teď jsem ji měla dokonalou. Tři příběhy o neštěstí, o křivdách, o hledání a o chybách, které všichni děláme a které často nejdou napravit. Četla jsem po několika letech znovu, protože jsem si pamatovala jen první příběh, ten nejsilnější. Chtěl, aby brácha zmizel, a on opravdu zmizel.

Marta v roce vetřelce (2011)
Deník devatenáctiletý holky a rok jejího života. Občas jsem viděla sebe v jejích letech, ale častěji nezvedenou dceru, která by potřebovala dostat pár pořádných facek. Strašně, ale strašně mě rozčilovala. Lenost, pití a nezodpovědnost, ovšem velmi čtivě.

Pod sněhem (2015)
K mé velké radosti zatím nejtlustší kniha. Tři sestry (každá úplně jiná) v autě na cestě k rodičům na oslavu narozenin, s dětmi, psem a dobrými předsevzetími. Rodinné vztahy, různé pohledy na stejné události, o tom jak vědomě i nevědomě ubližujeme svým blízkým a oni nám.
Jó, viděla jsem při čtení i sebe a nebylo to moc hezký.

Doporučuju všechny!

Bertík a čmuchadlo (2014)
Pro děti. Nečetla jsem.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Zazvonil zvonec