úterý 27. prosince 2016

Jak být inspirativní

Co jsem naučila Kristinu

1) Pít malou kávu. Jak? Koupila jsem jí malý hrnek.

Chtěla jsem jí přivézt dárek z dovolené u Týna nad Vltavou. Loni jsem koupila mýdélko z obchodu Dobromysl na Brašově. Je to obchod, kde se prodávají výrobky dementů z blízkého sociálního zařízení, tedy dárek echt z Týna a takové se špatně shánějí. Snad i ten obchůdek samotný byl chráněné pracoviště, prodávající slečna byla zvláštně pomalá, ale velmi milá.

Oproti loňsku se prodejna se přestěhovala, našla jsem ji přímo na náměstí ve větších prostorech. Já ráda svoje těžce vydělané peníze utratím pro dobrou věc. Prodavačka byla tentokrát příjemná paní zhruba v mých (tj. nejlepších) letech. Rozhodla jsem se koupit hrníček na kávu. Byl moc pěkný, zelený s kytičkou, ale neměl podšálek. I modrý se čtyřlístkem byl moc pěkný, opět bez podšálku. Jeden pro Kristinu, jeden pro mě, ale byla jsem neústupná, podšálky nebo nic. Dobře, tak aspoň jeden. Nikde ovšem žádný barevně vhodný nebyl.

Prodavačka zavolala na pomoc kolegyni ze skladu. Hledaly obě na všech poličkách, ve všech skříňkách. Stále nic. Nakonec mi v zoufalství nabídly talířek z čajové soupravy. To mi bylo blbý, souprava by zůstala nekompletní, ale evidentně se mě už chtěly zbavit. Fajn, beru ho. Zamilovaně si prohlížím hrníček s talířkem. Krása a...a najednou jsem si uvědomila, že Kristina zásadně pije velké kafe z velkých hrnků. A řekla jsem to nahlas, safra. Obě prodavačky se na mě zuřivě podívaly a myslím, že by je z vraždy z fleku pro nepříčetnost osvobodili. Zaplatila jsem a rychle vypadla.
A protože je Kristina moc hodná, pije kávu z toho mrňavýho hrnku!

P.S. Vedoucí obchodu se jmenuje Marie Šílená, a opravdu nekecám.



14 komentářů:

  1. Krásny blog pozri si aj moj blog a okometuj jeho vzhlad dakujem prajem vela citatelov

    OdpovědětVymazat
  2. Menší kafe je zdravější
    Taky už jsem se dala na menší a je mi mnohem líp

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Já to Kristině vyřídím.[3]: Zkus nějakýho šílenýho Šílenýho...

    OdpovědětVymazat
  4. U nás v okolí bohužel žádný takový obchůdek není, ráda bych takovou věc podpořila...

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: V Praze bude takových obchůdků asi víc i víc jiných možností, ale já prostě miluju ten Týn.. Ještě jsem přidala fotku.

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Míšo,
    znám tě krátce, jsi občas tajfun / tomu rozumím /, jsi občas hrom do police / dlouho jsem sbírala odvahu, ale já před slovem dement cítím obrovský respekt, protože i já se mohu zítra jako dement probudit a nenávratně /, ale jsi svěží vítr v blogovém světě.
    Přeji tobě a celé tvé rodině mnoho pevného zdraví, tvým dvěma mužům pevné nervy s matičkou, hodně lásky a hlavně mnoho spodního prádla na svém místě

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Milá Simono,
    děkuju moc za hezké a neotřelé přání.Nad tím slovem jsem dlouho přemýšlela, ale já vyrostla v nekorektní době a slova jako dement (ve smyslu blbec), cikán a teplouš byla naprosto normální. Teď mi chybí. Budiž mi omluvou, že tam nakupuji ráda a Druhorozenému říkám demente naprosto běžně.

    OdpovědětVymazat
  8. Dement to rozsekává koukám a já tě chtěla pochválit za odvahu, ne vždycky musí být člověk korektní když jde o humor a myslím si že ani ti hendikepovaní nemají rádi, když se okolo nich chodí po špičkách

    OdpovědětVymazat
  9. Také občas nakupuji dárečky v chráněné dílně, jsou pěkné, nebývají drahé a mám pocit dobrého skutku. Podšálek je jako by k hrnečku patřil odjakživa. Je hezké, že z něj majitelka pije, i když ráda velké kafe (já taky).

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Ten hrnek je opravdu moc hezký a Kristina ví, že nákup byl náročný..

    OdpovědětVymazat
  11. Pro dobrou věc jsi se naučila trpělivosti. No, Tebe v obchodě míti... Hrneček je pěkný, já zatím piju z větších hrnků, třeba jednou přijde čas a budu pít z menších.

    OdpovědětVymazat
  12. šílení jsme občas všichni...legrace je, že jméno většinou sedí k dotyčnému...chirurg jménem ŘEZNÍČEK...a podobně...díky píšeš dobře pro zasmání..

    OdpovědětVymazat
  13. [13]: Milá Lady,
    díky moc za pochvalu... jsem ráda, že mě čteš..!

    OdpovědětVymazat

Když sopka zuří