neděle 11. prosince 2016

Umím odpouštět..?

Jsem rozvedená pět let a v minulosti se moc nevrtám. Mozek opravdu špatné vzpomínky potlačuje, ale jsou tam a občas se ukáží. Můj muž u soudu o výživné prohlásil, že zrovna dneska, teď dopoledne dostal výpověď. Soudkyně se na něj jen shovívavě usmála a vysvětlila mu, že ona bude vycházet z údajů zaměstnavatele a on pak může následně soud požádat o snížení. Asi byla na podobné tanečky zvyklá. Rozvedli nás pár měsíců poté bez jeho přítomnosti. Naivně si myslel, že jeho souhlas je nutný. Ví Bůh, kdo mu radil.

Syna mám já, i když ex zpočátku vykřikoval něco o střídavé péči. Alíky posílá pravidelně a taky mě pravidelně lituje, jak to mám s puberťákem těžký, jako by ani nebyl jeho. Ale je! Je po jeho rodičích, podobný babičce Hele s povahou po dědkovi. Bingo. Když mi došla trpělivost, syna jsem mu poslala. Přece jen střídavá péče, tři roky já, teď tři roky ty. Prý jsem se zbláznila, po čtrnácti dnech mi ho přeposlal zpátky s taškou plnou špinavýho prádla. Jako z tábora.

V poslední době mě pořád přemlouval, abych s ním šla na večeři, když jsme měli letos ty kulatý narozeniny. Nakonec mě umluvil, ale dala jsem si podmínky:
- žádný Slevomat a podobné
- objednaný stůl
- restaurace na béčkovým metru

Řekl, ať něco vyberu sama, že furt někam chodím. Zřejmě má o mém současném životě pomýlené představy, chodím jenom do Lokálu v Dlouhé a to většinou se ségrou, tj. málo. Protože bychom se nikam nepohnuli, napsala jsem Kristině, jak se jmenuje ta restaurace, kde byli naposledy s Honzou. Home Kitchen na Andělu. Poslala jsem mu webky, kam teda. Poděkoval a předběžně plánoval neděli. Vybrala jsem si oblečení, jídlo i pití. Už je to 6 týdnů, od té doby se neozval. Když se Kristina ptala, jaká byla večeře, připadala jsem si velehloupě.

V době před rozvodem byl hnusný a tiše, aby syn neslyšel, mi říkal, že jsem píča a že by si o mě neopřel ani kolo a podobný věci. Cha. Celý by se opřel, jen kdybych ho nechala. Při jedné hádce, zrovna jsem si na PC s někým psala, mě v hrozný zuřivosti chytil za obě uši a vší silou zmáčkl. Bolest mi úplně vyrazila dech, ani jsem nepípla. Pak pustil a odešel. Zůstala jsem sedět celá ohromená, tou bolestí i tím, že si dovolil na mě sáhnout. Tak zákeřně, tak zbaběle. Uši mi hořely. A jak bolely. Týden jsem sykala bolestí při oblékání a svlékání, v noci se budila při každém pohnutí. Plachťáky pořád jak Rudá záře nad Kladnem. Byla jsem u doktorky, tvářila se pobaveně. No, rudý uši, trochu oteklý a zhmožděný. Poslala by mě na ORL, ale při představě doktora Vejvalky, taky se culícího nad mými boltci, jsem odmítla. Kam se na mě hrabal Mach při házení blinkru na zábradlí. Já týden svítila dálkovýma.

Opravdu jsem tak blbá, hladová a bez paměti, že jsem s ním chtěla jít na večeři?!

27 komentářů:

  1. Ne, jsi jen slušný člověk a nebo se o něj pokoušíš, to je celé.
    Měla jsem 21 rozvodových stání, vím, co znamená slovo rozvod v celé své nahotě, přesto umím být také slušný  člověk

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je skutečně idiot, buď ráda, že ta večeře nevyšla, třeba by Tě to nechal i celé zaplatit...

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem ráda, že mě vidíš tak hezky. Byla jsem naštvaná, že jsem mu zase naletěla.
    21 státní..?! Tak to jsem ráda, že ten můj exot tam nepřišel, šlo to aspoň rychle...

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Tak to bych ho chytla za uši já..!!!

    OdpovědětVymazat
  5. tak to byl na tebe sprostý, zasloužila by sis někoho lepšího

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Že jo..??!! Jsem potvora, ale nejsem zlá a zákeřná.

    OdpovědětVymazat
  7. Hrubiána můžeš alespoň nenávidět. Ačkoli, jak nenávidět otce svého dítěte, že jo ?
    Ale co s takovým, který tě zpracovával roky, až tě zpracoval a pak napíše jako nemá zrovna čas a nemá ho dva měsíce? Když mu nezájem vytknu, tak jsem žarlivá a jemu ubližuji. K čertu s ním. Nenávidět nevím, já hloupá mám ho pořád ráda, ale čeho je dost, toho je moc.
    Vymyslela bych si na něj pomstu. Na tý večeři  budeš milá, pohrabeš se mu ze zadu něžně ve vlasech a vstříkneš mu do nich montážní pěnu !!!Za tý uši!! Za bolest výsměch!  Ať jde domů s krásným kohoutem na hlavě, kterou si bude musí vyholit!

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Pomsta výborná, ale vzhledem k tomu, že mě nikam nevzal, těžko realizovatelná. Asi milujeme/jsme milovaly ty špatné může...

    OdpovědětVymazat
  9. To je ale parchant! To bych se s ním poprala. Jednou jsem se hádala s tím mým Italem a  vypadalo to, že mi každou chvílí jednu vrazí. Zasyčela jsem na něj, že jestli na mě šáhne, zabiju ho. Dodnes to nevydejchal, ale já svou výhrůžku nevztáhnu nikdy. Pro jistotu.:)

    OdpovědětVymazat
  10. Nevím, jestli jde o odpouštění. Akorát, jak říkáš, že se ne hrabeš v minulosti a nehejčkáš si starý křivdy. To je ono. Dát druhou šanci. Nějak bezvědomě. A tady máš potvrzení toho, že když to nefungovalo předtím, potom to taky nikdy fungovat nebude.

    OdpovědětVymazat
  11. [11]: Máš pravdu, Světlanko, prcám na něj...

    OdpovědětVymazat
  12. Z tvé strany snaha a ochota byla, ale to by tak bylo všechno Zřejmě by to vaše vztahy nijak nezlepšilo, možná je fakt dobře, že to nedopadlo Než blba, to raději nikoho (to je teda můj názor)   

    OdpovědětVymazat
  13. [13]: Milá Evo, máš samozřejmě pravdu, taky jsem sama a jak to vypadá, asi sama zůstanu. Puberťák sice říká, že mě nemůže opustit, protože si neumím nahrát Vládu, ale já se to naučím...

    OdpovědětVymazat
  14. Tak já jsem za tebe ráda, že to vaše porozvodový rande nevyšlo .-) My ženské někdy tak moc stojíme o vlídné slovo a trochu pochopení, že nevidíme, jak se řítíme do průšvihu... Já se rozhodla, že budu mít úžasný život, i když budu bez muže, a zatím mi to vychází .-) I tobě hodně štěstí.

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Jsem taková nepoučitelná...a tahle vzpomínka byla sakra hluboko..

    OdpovědětVymazat
  16. To je teda pacient.... ale jste skvělá ženská a ten pravý, pan božský, určitě přijde!!!! Hodně štěstí.     

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Milá Hano, jste rozhodně větší optimistka než já... Díky.

    OdpovědětVymazat
  18. Kdybys šla na večeři se mnou, aspoň by ses dobře najedla. :)

    OdpovědětVymazat
  19. Teda Míšo, ještě, že s takovým hnusníkem už nejsi!

    OdpovědětVymazat
  20. Někteří muži bývají u soudu velice "vtipní"! Taky jsem se "bavila" před více lety.

    OdpovědětVymazat
  21. Strašně hezky napsané, všechno se skvěle čte.
    Člověk rychle zapomíná to špatné a upíná se k tomu hezkému. Mě jeden idiot (společně se mnou) zničil, život a to totálně, byl na mě děsně zlý a nadával mi no to ani nemluvit no a dnes jsem se přistihla jak myslím na to, že mě obejme. Ženské jsou v tomhle jiné... moc rychle zapomínáme.

    OdpovědětVymazat
  22. [24]: Milá Vopajšlíková,
    vítám Tě na mém blogu a díky moc...

    OdpovědětVymazat
  23. Měla jsi mu pořádně zmáčknout kule, až by mu zmodraly.

    OdpovědětVymazat
  24. [26]: Měla, ale byla jsem úplně zcepenělá bolestí..
    No, a letos jsem s ním jela na dovolenou...

    OdpovědětVymazat

Když sopka zuří