pátek 14. července 2017

Tohle není můj hlas..!

Tenhle vysoký ječák, to nemůže být můj hlas. Nepříjemný jekot, který tahá za uši a i sklo v oknech by se chvělo, kdyby tam nebyl plast. Ale jo, jsem to já, žádná jiná ženská v místnosti není a Druhorozený mlčí. Umění vytočit mě za dobu od svého narození vypiloval k naprosté dokonalosti. Má mě na první dobrou. Jsem směšná, řvu, koktám a prskám, ale stejně mi to není nic platný.

Oba moji synové byli chtění a oba velmi miluju, nicméně Prvorozenému říkám, že je z děcáku a Druhorozenému, že jsem ho našla v popelnici. Možná to na nich zanechalo nějaké následky. Ty zjevné jsou nechuť uklízet a učit se. Problém s úklidem teď nově řeším i s Prvorozeným a opět bez velkých výsledků. Chlupy z Bonga mám i v podprsence a na Prasátkově skleněném jídelním stole jsem taky našla chlup z našeho psa. Kudy chodím, tudy línám. A co se týče školy Druhorozeného, letos jsem se na prázdniny těšila jako nikdy v životě. Jsem unavená, křičím a mluvím sprostě, potom se stydím, omlouvám a vzpomínám, jak jsem byla strašně šťastná, když se mi kluci narodili.

No jo, ale pak dávám Druhorozenému do ruky svačinu a on mi zpruzený naštvaně řekne, že nechtěl ty (čtyři) rohlíky se šunkou namazat máslem. Víš co? zeptám se. Tázavě se podívá. Polib mi prdel! Sakra, čí to byl hlas?! Ten není můj. Co je to za hnusnou matku?! Kde se tady vzala?!

P.S. Svým normálním a milým hlasem zdravím Klávesničku a Kočkomilku, které jsou teprve na startu.

45 komentářů:

  1. Jo, zdravíš! Je chceš odstrašit, holky dvojjediný!

    OdpovědětVymazat
  2. To už je pozdě. A Klávesnička už povila...

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: No, kdož ví, jestli už teď z toho nevyje (v duu)...

    OdpovědětVymazat
  4. No, aspoň vím co mě jednou čeká

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: Milá Eliss,
    neboj, my jsme vážně nestandardní rodina..

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: To nevím, jen psala v krátkosti, že všechno je jinak...

    OdpovědětVymazat
  7. Nelíbnul, Bloudičko, vzal nasraně ty rohlíky a šel do školy, chudák týranej...

    OdpovědětVymazat
  8. [9]: ...jen ať přijde a může si vzít oba a i toho čokla...!

    OdpovědětVymazat
  9. No... to se mam na co těšit 😂a já si myslela,že v tom období akorát žádné jídlo nebude, neb mladý všechno sní ... tak evidentně mne má stále co překvapit 😂😂😂ale ten vysoký jecak mi připomíná Summer,když se jí něco nelíbí ... a ta sprostá slova mého muže, když ho stve Summer 😁

    OdpovědětVymazat
  10. [11]: Milá Jano,
    Ty budeš připravená, poučená a zdatná matka, budeš mít načtený knihy a Ondráška vychováš bez problémů...v tom lepším případě, v tom horším vítej v klubu...

    OdpovědětVymazat
  11. My jsme u nás v baráku čtyři mámy.
    Jedna má dítko, kterému raději ustoupí, však je to, zatím, jedináček.
    My tři ostatní, matky několikanásobné a zkušené, my ječíme.
    Často a krásně.
    Úžasně se to odráží od fabriky za loukou a vrací zpět do oken.
    Obvykle jedna zařve a zbylé dvě ji tahají na panáka
    Asi z nás budou alkoholičky, díky harantům a dobrým sousedským vztahům

    OdpovědětVymazat
  12. [13]: Milá Baruško,
    to máte krásný. Já tady ječím sama a sama taky piju. A ten alkoholismus ani nebudu mít na koho svést...

    OdpovědětVymazat
  13. [14]: Dneska pijem každá sólo...
    Dneska nás se*ou všichni nerozdílně...
    Sousedce zabouchli doma klíče, druhé sousedce se dneska vrátili od nbabičky a už prudí a ti moji jedou ráno na tábor, tak balí
    Ale pohoda, panáka jsem zavrhla, dopíjím sangrii, co jsem měla pro sousedku
    Ale je to hnus...
    To mám za trest, za to, že na ně řvu

    OdpovědětVymazat
  14. [15]: Prvorozený se se mnou rozdělil o moje plzně. Jak šlechetné...

    OdpovědětVymazat
  15. [16]: Jo, mám to podobně
    A zmínila jsem Tě v článečku, trošku jsi mě inspirovala

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: Právě jsem u Tebe byla, inspirace asi dobrá... směju se nahlas.

    OdpovědětVymazat
  17. Holky zlatý hubatý a nápaditý, sem se těším vždycky nejvíc. Doteď jsem nevěděla, že ta perlící "padesátkA" je Míša. Mám vás moc ráda a jsem mnohdy ráda, že jsem si dětí neužila. Ale chápu vaši autorskou nadsázku. Všem přeju přesto - krásné prázdniny od dětí a různých jinak nazývaných potomků

    OdpovědětVymazat
  18. Zastávám teorii, že jsi neselhala ty, ale muži kolem tebe , tedy potažmo otcové.
    U kluků je strašně důležité, co odkoukají od otců, tak se chovají k matkám a všeobecně k ženám.
    Vím, že je to psané v nadsázce, ale hlavně chlap musí být příkladem, jak ve vztahu k ženě, tak i k práci. Když neumí vzít do ruky šroubovák, nepředá to synovi, když nepohladí ženu a nepolíbí, chová se syn jako hovado.

    OdpovědětVymazat
  19. Ty pocity znám. Jednou jsem četla pěkný článek, že se matka nemá stydět za vztek na své milované dítě. Dost mi to pomohlo, vědět, že je to normální. Jsme prostě jen lidi.

    OdpovědětVymazat
  20. [20]: Milá Kitty,
    to mi moc lichotí, že se sem těšíš. Děkuju za přání krásných prázdnin, dělám, co můžu, aby byly krásný...

    OdpovědětVymazat
  21. [21]: Milá Blondýnko,
    s tím šroubovákem je to naprosto přesný. Selhala jsem u výběrů otců...

    OdpovědětVymazat
  22. [22]: Milá Cilko,
    jsem ráda, že jsem ještě normální...
    Vychovat děti je těžká disciplína, a ne vždy se úplně povede i přes maximální nasazení...

    OdpovědětVymazat
  23. Hodně vnímám rozdíl mezi pohlavím potomků. Syn byl vytoužené dítě, narodil se po spoustě vyšetření a nepříjemných procedur, které jsem absolvovala. Těhotenství byl malý zázrak. Dcera byla z části "vyležená" ve špitále z důvodu rizikového těhotenství.
    Také jsem prošla obdobím, kdy jsem bezmocně chtěla uplatnit svou autoritu a byla jim asi pro smích.  
    Z dcery je báječná ženská, která co nevidět bude muset zvládat dvě pubert'ačky (už se to blíží). A syn? Asi se někde stala chyba, protože je na své děti někdy jako ras, řve na ně jako na vojně. Přitom má "modrou knížku" a jeho otec na něj nikdy nezvýšil hlas. Výkonná moc byla jen v mých rukách. Nebo že by to bylo tím pohlavím?

    OdpovědětVymazat
  24. Opět další láskyplné vyznání synům. Prostě je máš a jsou Tví! Taky mám dva, roky puberty a adolescence už odzvonily, takže je u nás mír.

    OdpovědětVymazat
  25. [27]: Milá Lotty,
    jsem maličko monotematická, ale mě to psaní pomáhá, taková terapie psaním...

    OdpovědětVymazat
  26. [26]: Milá Alenko,
    jak mám ty dva kluky, nedokážu to objektivně posoudit, ale pořád si myslím, že holky jsou LEPŠÍ...

    OdpovědětVymazat
  27. [28]: Milá Míšo, i já jsem trošku monotematická. Neboj, nic proti Tobě, píšeš krásně vtipně a to se cení. Jo, holky, taky jsem o nich snila.

    OdpovědětVymazat
  28. Milá padesátko, vážené dámy,chtělo by se mi použít slavnou hlášku Oldřich Kaisera z jedné ze scének Jiřím Lábusem: "Vůďo, to je novmávní !!
    S nárůstem negativních emocí a interní tenze stoupá rovněž frekvenční výška hlasu a jadrnost slovníku. Bez ohledu na to, zda jde o ratolest (to ale zejména), či partnera či kolegu/ini (glosatorova věta o frekvenční závislosti hlasu na nasranosti jeho majitele).

    OdpovědětVymazat
  29. [31]: Milý Glosátore,
    ověřila jsem si Glosátorovu Větu o frekvenční závislosti hlasu...v praxi. Je platná...

    OdpovědětVymazat
  30. U škol je nejhorší chodit na rodičáky, to byly vždy stresy a šoky! .Ale kluci se vyvíjejí proti děvčatům trochu opožděně, proto není třeba to brát příliš vážně.

    OdpovědětVymazat
  31. [34]: Střední jsem vyřešila jednoduše, do školy nechodím, známky má v elektronické žákovské, provozní záležitosti posílá třídní mailem, občas si i zavoláme...

    OdpovědětVymazat
  32. Tak toto naštěstí neznám, já sama jsem puberťák, na kterého musí babička občas zvýšit hlas, aby si uklidil nebo cokoli udělal... I když jsem už asi dospěla do věku, kdy se o to snažím sama a docela se to daří
    Já sama doufám, že děti mít nebudu, stačí mi, když občas hlídám sestry, nebo sestřenku, nebo nejlépe všechny dohromady a to jsou to zlaté děti a já stejně s nimi za den už nevládzem.

    OdpovědětVymazat
  33. [36]: Milá Ortie,
    názor na mít nebo nemít děti se během let u ženy mění a zbytečné se neděs, můj Druhorozený je nestandardní kousek a ani já nejsem žádná tuctová mamina...

    OdpovědětVymazat
  34. [38]: Milý Lukáši,
    díky moc za pochvalu, pořád se z každý hrozně raduju. Po roce blogovaní je pořád prožívám a pak se všude chlubím. Asi jsem s blogem už otravná...

    OdpovědětVymazat
  35. Doprdele, teraz si uvedomujem, že našim som pubertu daroval príliš ľahko! Veď ani nezošediveli. Čo je to za decko, keď z neho rodič ani nezošedivie?!

    OdpovědětVymazat
  36. [40]: Milý Smartly,
    tos'prokaučoval, taková krásná příležitost potrápit rodiče jako je puberta, ta už nebude... Jen se modli, aby ji následně nevyužily Tvoje děti...
    P.S. Barvím si vlasy od třiceti.

    OdpovědětVymazat
  37. Měli jsme několik psů. Čtrverák jezevčík Bobík rozkousal manželce černé lakýrky, rozkousal nohy červeně přelakované, čalouněné židle z TONu po babičce a mohl ležet na zlatém leskimu.   

    OdpovědětVymazat
  38. [42]: Bong ke mně přišel v šesti letech, to už nic nekousal...je sežere, na co přijde...

    OdpovědětVymazat
  39. [20]:U dětiček se nedá nic nadsadit. Všechno je málo.

    OdpovědětVymazat
  40. [44]: Milá Včelko,
    díky, žes zaletěla na tenhle starý článek...

    OdpovědětVymazat

Úsporný režim