sobota 8. července 2017

Uklízení s puberťákem (vlastním)

V tom našem přeplněném hnízdě jsme čtyři, uklízím jenom já jediná. Psa, který luxuje drobky nepočítám, na druhou stranu totiž strašně líná. Dobře patnáct let říkám synovi, aby nechodil doma bos. Zbytečně. Teď, co máme psa, vypadají jeho ponožky jako sněžnice ze sobí srsti. K tomu není schopný hodit špinavé oblečení do prádelního koše. Zásadně ho nechává na prolamovaném víku s neochvějnou důvěrou, že se prádlo během noci samo proseje dovnitř. Každé ráno je pak jeho opětovným nálezem nemile překvapený. Za to ovšem nemůže, protože tenhle návyk zdědil po svém otci. Genetika je neuvěřitelný svinstvo. V poslední době se mstím tak, že mu svršky házím do postele a pokud v ní leží, snažím se mířit na hlavu, jsem ale bohužel dost nešikovná. Jen občas slavím úspěch, to když jsou v ranci i kalhoty s páskem se železnou přezkou.

Máme jeden centrální odpadkový koš v kuchyni. Zřízení vlastního v pokoji jsem nedovolila ani Prvorozenému, Druhorozený má teď u sebe několik nelegálně držených krabic s odpadky a nevynáší je. Legalizací by se stejně nic nevyřešilo. To by synek pak chtěl i vlastní koš na špinavé prádlo, myčku, ledničku, toaletu... No, to se rovnou může odstěhovat někam do garsonky. Nechce.

Konečně už umí převzít a uklidit nákup z Koloniálu, který přivezou domů a ví, že přepravní papírové krabice musí nacpat zpět řidiči, protože fakt nevím, co s nima. Naposledy jsem objednala i zmrzlinu. Čtyřikrát jsem mu řekla, aby ji nezapomněl dát do mrazáku. První, co jsem po příchodu domů uviděla na botníku, byla hranatá plastová krabička se zmrzlinou v tekutém stavu. Byla jsem přesvědčená, že mě klepne, že to snad dělá schválně, že to přece není možný! Myslel sem, že to sou vlhčený ubrousky. Jasně, ubrousky Gelato Madre. A v tom případě je zmrzlina kde? Pokrčení ramen. Přecenila jsem ho, přebrání nákupu ještě nezvládá.


Toto prý nebyl žádný osobní vzkaz (mouky spořádaně uklidil do špajzu)

101 komentářů:

  1. Já bych si to jako osobní vzkaz asi přebrala a na tvém místě mu hodila moukou po hlavě.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak jsem si u pásku s přeskou poprskala monitor... žel pak mi do té sklenice s vodou strčil packu kocour (asi pije magnezku), takže jsem bez pití. Ale skvěle jsem se pobavila :)

    OdpovědětVymazat
  3. "No, to se rovnou může odstěhovat někam do garsonky. Nechce." No nediv měsíc se mu, když má doma tak podstrojováno. Dokonce značkové vlhčené ubrousky...     

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Atheiro,
    já nejsem vztahovačná a zjistila jsem, že pro život je to velmi dobrá vlastnost... A mouka byla uklizená, nač ji zase vytahovat...

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Milá Jano,
    to jsem ráda, že jsem Tě pobavila...tady to někdy úplně vesele nevypadá... Budu Ti při výchově Ondráška odstrašujícím příkladem...

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: To bylo spíš myšleno z legrace, proč tak vážně?

    OdpovědětVymazat
  7. [3]: Milý Mike,
    však se mu to krátí, všeho jen do času...

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Ježíš, to vůbec nebyla vážná odpověď... ale vztahovačná fakt nejsem, to už bych ho zabila, ale měl štěstí, že ty mouky uklidil. Řekla jsem mu, že je blbeček, ale tvořivej... Někdy ta odpověď asi blbě vyzní, přitom mě komentář rozesmál...

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: To úskalí psaného textu... Já jsem navíc zvyklá, že takovej ten obyčejnej a pro většinu lidí asi i milej usměvavej smajlík je ve skutečnosti ironická svině proradná, která něco kuje. Tak mu nevěřím.   

    OdpovědětVymazat
  10. tam mělo být je, na začátku, hned druhé slovo

    OdpovědětVymazat
  11. [9]:,[10]: Hmm, stihomam, to se léčí blbě...

    OdpovědětVymazat
  12. Puberta je příšerné rodičovské období, které u nás bylo daleko horší v dívčím podání. I to už je naštěstí dávno za námi, ale dětičky jsou starost na celý život,a tak se z dobrých zpráv a jejich radostí raduji moc ráda i já. Chce to pevné nervy, které občas docházejí, ale neboj, to přejde   

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Milá Evo,
    stává se ze mě jeho zásluhou velmi otrlá matka, ale zase se ty články píšou samy. A Druhorozený má pravdu, když říká, že bez něho bych se nudila a byla smutná... Každopádně díky za podporu!

    OdpovědětVymazat
  14. Míšo, máte doma pěkně veselo. Po pravdě řečeno - nechtěla bych u vás bydlet ani náhodou.   

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Milá Lotty,
    ale ještě by ses vešla, vedle mě je místo na manželské posteli, Patočka dochází jen, když jsem doma sama...cca 2x za rok...

    OdpovědětVymazat
  16. [5]: No mně se to popravdě líbí, jakou veselou domácnost doma máte :) Ale je fakt, že si to neumím představit na živo, jen komicky ve své fantazii

    OdpovědětVymazat
  17. [15]: Milá Míšo, děkuji, jsi moc hodná, ale raději mám své lože ve svém bytě. U mne doma se dva muži naštěstí trefují do koše s odpadky i s prádlem a nákupy uklízí taky sami.

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Milá Lotty,
    Ty jsi prostě šťastná žena...

    OdpovědětVymazat
  19. [18]: Milá Míšo, to tedy jsem a uvědomuji si to.

    OdpovědětVymazat
  20. [9]: Smajlík a sv*ně proradná?? Neboj, to se dá taky léčit.

    OdpovědětVymazat
  21. Železná přezka? Tak tomu se říká zkouška tvrdosti...

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Milá Dorko,
    to fakt řval... ale že by si pak pamatoval, že to prádlo se dává DOVNITŘ, tak to vážně ne.

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Nezabralo to?? Tak to už tedy fakt nevím!

    OdpovědětVymazat
  24. Já mám s ponožkama a oblečením taky takový problém. Zlepší se to opravdu teprve až se odstěhuje!:)

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: Milá Bloudičko,
    to jsi mě moc neuklidnila, ale nakonec má to chlapec za pár. Sice postoupil do třeťáku, ale moc šancí mu nedávám. Jak ho vyhodí ze školy, jde z domu. Mnu si tady ruce, ale to moje radování nad každou špatnou známkou působí opačně, zabral...

    OdpovědětVymazat
  26. Tak koukám, že jsem byla opravdu mrcha matka. Cepovala jasem kluky zadáváním úkolů, nechala je zásadně uklízet jejich pokoj. Měli to sice jednoduché, protože když byli ještě dva,měli 2metrové patrovky na míru dělané se šuplíky na ponožky a drobné prádlo , ten třetí byl kratší dobu v postýlce a pak na gauči upraveném na postel, tak měli ty postele za závěsem, nechali postel rozhozenou a zatáhli závěs, bylo uklizeno.

    OdpovědětVymazat
  27. Vyprala jsem jim jen to,co bylo položeno na pračce(větší kusy) a v síťovaném pytlíku za pračkou-drobné prádlo.Málo místa naučí člověka uklízet. Nejstarší syn doma teď prý přerovnává i prádlo ve skříni, má vše vzorně uklizené- navedla jsem snachu, aby ho nechala, když ho to baví. Poslechla. Má to tak i s vařením, když ho to chytne uvaří celý oběd a ji nechá třeba malovat obrázky(ty ona a oba vlastně-umí).Není nad dělbu práce. Nejlepší odměnou je matce věta snachy- dobře jste ho vychovali, je hodný a pracovitý- jsou spolu už přes třicet let-mimochodem. To není jen výchovou, je v tom genetika.   

    OdpovědětVymazat
  28. Abych jen nechválila, oni také měli svoje mouchy, stěžovali si, že je  občas týrám, ale je fakt, že je nutné podchytit ty povinnosti od malička.Po trošce, pak už se to nedohoní. Máš dobrý přístup, otrlost to chce, ironii. Klidně jsem prohlásila, že se nebudeme o něčem bavit, že s ním mlátí puberta a jeho děti mu to oplatí.Pokud něco nepatřičného provedli, nebylo jejich milované jídlo,ale k večeři jen namazaný chleba třeba.

    OdpovědětVymazat
  29. [26]:,[27]:,[28]: Milá Růženko,
    jak vidíš, dělám co můžu, sama jsem si to nedůslednou výchovou pokazila, ale já si nestěžuju... Taky vydírám svíčkovou. Hodně se doma smějeme, Druhorozený je jeden z mála mužů, co mě dokáže rozesmát a to je fakt umění. A co bych taky psala, kdybych ho neměla...
    Nakonec se všechno zvládne v pohodě.

    OdpovědětVymazat
  30. [29]: S nejstarším jsme v kuchyni probírali všechno možné, pak s prostředním si povídali většinou vtipy. On byl studnice fórů. Od dětských časopisů vyčtené, pak vyslechnuté. Ptával se mne, jestli mi může říci vtip, když je sprostý. Spolužákům ho vyprávíš, ne? Jo. Tak klidně i mně. A jeho bonmotům jsem se nasmála také. Koupila jsem si klobouček, slušel mi, měl stříšku nahoru. Zálibně jsem sedívala na sebe do zrcadla v síni, on- sotva 15letý si stoupl za mne, zvedl ruku nad hlavu a začal : Tri dni má naháňali, eště mňa nedostali. - Měla jsem po radosti. Nová trvalá na hlavě- tedy od kadeřnice, přijdu domů a on: Mamo, co to máš za helmu na hlavě? A už se rozčesávalo, natahovalo.   

    OdpovědětVymazat
  31. Mimochodem dělá to i ženě a dvěma dcerám od malička- takovým suchým humorem. Vždycky čekají, co z něj prý vypadne.Ale milují ho, dobráka.

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Asi mám doma taky takovýho "tvýho puberťáka". Někdy jsou jeho fóry nebo plky na zabití, ale mnohdy z nich vytěžím článek. A že takových je!

    OdpovědětVymazat
  33. [32]: Milá Kitty,
    taky mi pořád předhazuje, že bez něj by nikdo můj blog nečetl...

    OdpovědětVymazat
  34. [33]: Něco na tom bude.Inspirace je důležitá, ale to zpracování je již na tobě, ne?

    OdpovědětVymazat
  35. Tak jsem si uvědomil, při pohledu na vtipný vzkaz v krabici, jak ta léta letí. My za našich mladých let jsme ten obrázek kreslili vždycky s "paprsky" okolo, což bylo ovšem vlivem kulturního realizmu, ve kterém jsme byli vychováváni, a zřejmě také díky (u některých z nás) štěstí osobního zážitku. Sice jsem předlohu již nějaký delší čas live nespatřil, ale zřejmě trvalý tlak depilačních loby a nové směry v dezajnování těchto dámských i pánských partíí učinily své a paprskům je zřejmě navždy odzvoněno. Inu je dobré se stále něco učit a opravovat stará klišé

    OdpovědětVymazat
  36. [35]: Milý Glosatore,
    s radostí Tě vítám na svém blogu...
    A děkuji za zřejmě nejvtipnější komentář od založení blogu. Chlapci vždy přinesou takový svěží vánek... jak oni to dělají..?!

    OdpovědětVymazat
  37. Inu někteří to mají od přirození

    OdpovědětVymazat
  38. To je ale nezbeda, musíte mít doma opravdu veselo.

    OdpovědětVymazat
  39. [37]: To je oblíbená věta naší rodiny: Já za to nemůžu, já to mám od přirození...

    OdpovědětVymazat
  40. [38]: "Nezbeda" je velmi půvabný výraz pro "Zmetek na zabití"...a veselo máme...

    OdpovědětVymazat
  41. [39]: Moje taky, a vůbec, na přirození se toho dá svést poměrně dost

    OdpovědětVymazat
  42. Ještě jsem se chtěl zeptat na symboliku těch tří obrázků v záhlaví stránky tvého blogu. Zatímco "pajcka" je ložená, kačenka a odkvetlá pampeliška mohou skrývat významy mnohé. Pokud to není možné zveřejnit, můžeš mi, pokud chceš, to napsat jako sdělení do mého blogu. Omlouvám se za zvědavost.

    OdpovědětVymazat
  43. [42]: Pro zvědavost mám velké pochopení. Ty fotky dělala moje neteřinka Megan Cuccu. Chtěla jsem tam mít její jméno, ale jsem nešikovná a Andy, která fotky vkládala, to neřešila. Možná příště.Odkvetlá pampeliška se vztahuje k článkům stejného názvu. A ta kačka, ta se  mi prostě líbí...

    OdpovědětVymazat
  44. [43]: Padesátka je půl kila,
    druhá ještě na pak zbyla.
    Každý hnedle zmerčí kačky,
    proto jsou dobrý do značky.
    Prachy život neměří.
    Zmizí vždy jak pápěří.

    OdpovědětVymazat
  45. Kdybych řekla, že mi koš nevedeme, tak si asi každý ťuká na čelo... Máme místo koše, pytlíky kam dáváme odpaky a pak to hodíme do popelnice...
    Jinak uklízet se musí no :) Někdy mě to baví někedy ne. Nekdyž nám třeba taťka umyjenádobí a to je fajn :)

    OdpovědětVymazat
  46. [46]: Máme to taky roztříděné. V malém nerez koši s deklem  v kuchyni je vložen pytlík na drobný suchý odpad. Další pytlína háčku je na vlhký odpad, který se přidává při vynášení do pytlíku s kočičími exkrementy ve stelivu-ten má místzo v kyblík s deklem, dukud není plný a je schovaný, další vidí v předsíni na  plasty a  drobný kov, menší na uzávěry z plastových lahví. Důsledně třídíme a téměř denně vynášíme. Ono je to zapotřebí. Zařídila jsem to tak právě kvůli častému vynášení, aby nic doma nepáchlo...

    OdpovědětVymazat
  47. Omlouvám se za překlepy, nadklepy, nedoklepy- to ty mé prsty a není čas to kontrolovat, je to hned označeno jako "nemohlo být" atd   

    OdpovědětVymazat
  48. [47]: My třídíme podle kontejnerů, co tu máme, tj. papír, plasty, sklo, baterie a nově plechovky.

    OdpovědětVymazat
  49. [46]: Nakonec je to to nejlepší, co může být, malá nádoba nebo vůbec žádná nutí člověka při odchodu z domu všechno odnést...
    P.S. Kupte taťkovi myčku...

    OdpovědětVymazat
  50. [51]: Všude, kde je víc než dva lidé je myčka fajn, já ale nádobí umývám ráda, pěkně v teplé vodě se klouby nahřejí, při studeném oplachování zase prokrví, to v mém věku je jen dobré. Tetinka mi radila: jen nic v ledové vodě nedělej rukama, klouby tím opravdu trpí. Skoro v devadesáti spávala v rukavičkách bavlněných (neměla nijak přetopeno, to je fakt).

    OdpovědětVymazat
  51. Mišáku,
    tomu se říká silná nervová soustava.
    Já bych to nedala, buď bych byla věčně ožralá nebo zhulená   

    OdpovědětVymazat
  52. [53]: Milá Blondýnko,
    už mi to ani nepřijde...člověk si vážně zvykne na všechno... Jenom ta zmrzlina mě vytočila fest.

    OdpovědětVymazat
  53. měl by si pořídit nějakou slečnu, pak přestane ty geometrické tvary kreslit, protože zjistí, že to tak nevypadá . Vtipné jako vždy, jsem se zasmála.

    OdpovědětVymazat
  54. [55]: Milá Helgo,
    Tvůj vzkaz jsem s chutí vyřídila. Synek reagoval HA HA HA, ale to je dobrý, to je ocenění. Asi se i tak zařídí, sebrala jsem mu wi-fi a hned má domluvené rande...

    OdpovědětVymazat
  55. Přeji pevné nervy! Vím o čem je řeč.
    Ale už je to za mnou.
    A jen na okraj - městečko na fotce na mém příspěvku se jmenuje Úpice.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  56. [57]: Milá Hanko,
    děkuju za informaci, Úpice vypadá opravdu velmi malebně...

    OdpovědětVymazat
  57. Díky tvému uklízecímu článku jsem šla do sebe, vyklidila jednu přihrádku s textilem, dvě s botami a čtyři pytlíky odnesl manžel do kontejneru na textil a boty.Taková inventura v oblečení a obutí a budu pokračovat po přihrádkách.

    OdpovědětVymazat
  58. [59]: Milá Růženko,
    to jsem moc ráda, že jsem Tě inspirovala k úklidu. Na mého chlapečka článek takový skvělý vliv neměl...

    OdpovědětVymazat
  59. [60]: Na práci musí mít člověk náladu, jinak za nic nestojí. Jsem zvědavá, kdy tvůj synáček dostane chuť uklízet.   

    OdpovědětVymazat
  60. Nic tak nepotěší jako to, že jsou na tom jiní stejně či podobně. Pokud chci staršího donutit uklidit, nahážu mu všechno na postel. Jeho nešťastné: "Ale néééé, no mami, no to néééé...", mi pak zní jako rajská hudba.

    OdpovědětVymazat
  61. [63]: ....ano, to je taky dobrý. Druhorozený říká, to nemůžeš, to nesmíš, to je šikana...

    OdpovědětVymazat
  62. Dokud nezačal chodit na WC do květináče, je to ještě v normě :).

    OdpovědětVymazat
  63. [65]: Naštěstí jsem mu všechny květiny z pokoje odebrala...

    OdpovědětVymazat
  64. Nikol Spillerová27. července 2017 v 0:27

    Docela Vám rozumím. Shodou okolností poslední tři dny trávím úklidem na brigádě (očekáváme návštěvu hygieny) a já s kamarádkou makáme jako šroubci. Stejně tak dlouho se ale snažím naše pubertální spolupracovníky donutit, aby přiložili ruku k dílu a nebo když už, aby to udělali pořádně. Jinak to člověk totiž stejně musí udělat po nich znovu. Říkám vám, už mi z toho hráblo, je to jako házet hrách o zed'. Jednodušší je opravu udělat to sama.   

    OdpovědětVymazat
  65. [67]: Milá Nikol,
    na tohle přesvědčení, že všechno udělám sama líp a rychleji, jsem zřejmě dojela. Nakonec jsem usoudila, že když přimhouřím oči a hodně na něj zatlačím, není to zas tak špatný. Někde jsem četla, že lidi mají děti, aby za ně dělaly činnosti, do kterým se jim nechce... Druhorozený chodí se sběrem...

    OdpovědětVymazat
  66. No, mí bratři taky neuklízí, v jejich pokoji je věčně jako v mrdníku, když jim tam postavím koš s vyžehleným prádlem, tak tam zůstane stát, případně se to prádlo přesune na stůl, pokud koš potřebuju. Ale už to nikdo neřeší. Když jim alespoň někdo řekne ať vynesou koš, tak ho vynesou a podobně. Zato já v pubertě třeba uklízela ráda, ale jakmile na mě někdo vyjel, ať jako se ráčím jít uklidit, tak jsem okamžitě ani omylem nechtěla. Musela jsem prostě mít klid, být doma sama, neposlouchat žádný "debilní kecy hele ona uklízí" a tak. Ale často to třeba vypadalo jako že se nemůžu obtěžovat vynést koš nebo nákup... heh... No já začala mít kvůli tomu dojem, že mám potíže s pamětí, tehdy. Jednoduše jsem třeba nákup postavila na stůl (ať tam bylo nebo nebylo něco, co potřebovalo do mrazáku), nevím, došla si na záchod nebo zvedla telefon... a hned zapomněla, že tam ten nákup je, a šla rovnou pryč. Takže ne že bych se neobtěžovala uklidit, já prostě zapomněla, že to udělat mám/chci a byla jsem neoprávněně za lempla
    Celkově se mi na mě i sourozencích prostě osvědčilo, že když do nás někdo neustále hučel nebo nám pořád připomínal jakej máme bordel, ani mě nehnulo se hnout. Vzteky a na odpor. Ale kdo má v sobě touhu, aby jeho okolí vypadalo hezky, tak to pak třeba udělá, když mu s tím dají všichni pokoj - a kdo ne, s tím se nehne tak jako tak

    OdpovědětVymazat
  67. Tvoj článok ma zaujal ak máš záujem navštíviť môj blog tak ma potešíš

    OdpovědětVymazat
  68. [69]: Milá Ann,
    uklízení už tolik nehrotím, občas vlítnu do pokoje a zařvu... Jediná výhrůžka, která na něj platí je odebrání wi-fi. A mít bráchy je určitě fajn, já mám jen ségru a ještě daleko...   

    OdpovědětVymazat
  69. V tom případě by měla moje máma jásat, že věci uložit do lednice zvládám a po zemi válim jenom čistý oblečení
    Ale musim říct, že od odby zavedení koše u mě v pokoji se velmi zmenšilo množtví bordýlku, co se tu jinak válel..

    OdpovědětVymazat
  70. No já teda uklízení naprosto miluji. Hlavně uklízení mrtvých těl, které jsem svojí nešikovností zmasakrovala xD

    OdpovědětVymazat
  71. [73]: Milá Elizabeth,
    samozřejmě by měla matka jásat a pokud ne, lehce jí převyprávěj, co se děje jinde...bude celá šťastná, že má takovou vzornou holčičku (taky bych byla)...

    OdpovědětVymazat
  72. [74]: Milá Anice,
    přijeď, ukliď a i toho Druhorozenýho můžeš zmasakrovat...

    OdpovědětVymazat
  73. Moji synovci a neteř začínají s pubertou ale takový nápad jaký je na té fotce ještě nemají .

    OdpovědětVymazat
  74. [77]: Milá Jano,
    neboj, všechno bude, i kosočtverce...

    OdpovědětVymazat
  75. Kluci se museli dělit o pokoj, takže nechat někde nějaký binec ani nemohli. Ten nejstarší to řídil. Každý měli svůj úkol, pokud to neudělali nebyly oblíbené pochutiny. Krásně uklízel prostřední syn. Všechno schoval do šuplíku nebo do skříňky a bylo uklizeno. Prádlo na vyprání jsem si musela najít, k pračce své dával jen ten nejstarší a pak nejmladší. U nás bylo někdy veselo. Já jsem začala "naříkat", proč mne osud tak potrestal samými kluky  a tak raději zabrali, pomohli s úklidem i vedlejších místností- skříně, dveře v síni a pod. Okna umyli. Pochválila jsem je a ty šmouhy následně nenápadně vyčistila, až odešli.

    OdpovědětVymazat
  76. [79]: Milá Růženko,
    mé chyby při výchově se mi teď vrací...

    OdpovědětVymazat
  77. [80]: Nic si ztoho nedělej, dobré semínko nenápadně zasazené v nich zůstane. Máš vidět, jak hlavně ten nejstarší je až úzkostlivě pořádný, prostřední si z ničeho nic nedělá, je to takový miláček své rodiny- spíš uvaří, vyžehlí a pod.úklid nechává s radostí na ženě a příp. dcerách. Mladý moc času na uklízení nemá, ale má jiné podmínky a starosti. Pečlivý ale je, tak se nebojím, že by dělali naší výchově ostudu., To se srovná a uvidíš, jak budou sekýrovat své děti a dávat se jim za vzor.

    OdpovědětVymazat
  78. Pobavila jsem se. Ty máš aspoň kluka, u toho je naděje, že si najde uklízecí babu (teda ženu), ale co bude dělat jednou ta moje dcera, to fakt nevím Ale tvořivej je, to se musí nechat

    OdpovědětVymazat
  79. [82]: To jsem ráda, že se Ti článek líbí.
    Taky se synkovi může stát, že si najde nějakou semetriku a ta ho postaví do latě...
    Holčička dospěje a třeba uklízet začne.

    OdpovědětVymazat
  80. Já jsem k tématu kdysi četka takový zajímavý aforismus.
    Prý, "vaše dvanáctiletá dcera, která si už týden odmítá uklidit v pokoji, je ochotná vstávat v sobotu v sedm ráno a jet pět kilometrů v dešti na kole, aby mohla celé dopoledne kydat hnůj ve stáji."
    Experimentálně ověřeno!

    OdpovědětVymazat
  81. [84]: Ano, tomu rozumím, to kydání ji přišlo smysluplnější než úklid vlastního pokoje, bylo asi i víc vidět...možná ji to bavilo, berušku šikovnu...

    OdpovědětVymazat
  82. (ještě že já jsem takovej trotl nikdy nebyl :) )Kalhotama s přezkou hodit do hlavy mladistvému....? Chcete skončit na policii pro násilí na dětech ? Kontaktní matky by vám vyčetly, že jste kontaktní až moc, a to formou hodu - nejste trendy, správně byste ho měla do úklidu nutit nenásilným VÍM, ŽE NEMÁŠ NA POŘÁDEK CHUŤ, ALE MOC MNE POTŠÍŠ, KDYŽ TU PONOŽKU ZVEDNEŠ...(zvedl ji( JSEM NA TEBE TAK PYŠNÁ ! ..

    OdpovědětVymazat
  83. [86]: Já jsem taky KONTAKTNÍ MATKA, občas ho kontaktně praštím...

    OdpovědětVymazat
  84. Zábavné počtení. Dokonce v něčem vidím i sám sebe, mého otce a vůbec všechny chlapy, které znám. Teda mám jednoho kamaráda, který když vidí drobeček, už běží pro smeták a zamete kus podlahy v okolí drobku - pro jistotu, ale to je opačný extrém Holt, jsme trochu nepořádní. Za co se stydím já - a přiznám to, i když bych si zasloužil železným páskem po hlavě, neumím moc organizovat jídlo. Hlídat si datumy spotřeby není můj styl ani silná stránka. Jé... ten salám je už prošlý pár dnů a přesto mi leží v ledničce - jak říkám, stydím se za to Kdybych si alespoň uměl nakoupit tolik rohlíků, kolik doopravdy sním, hned by to bylo lepší Musím se zlepšit, my všichni chlapečci, i když mě už táhne na třicet. Mamahotel měl výhody, o kterých píšete

    OdpovědětVymazat
  85. [88]: Milý Matýsku,
    díky, že jsi zabloudil na můj blog...
    A potvrdil mi, že můj synek je naprosto standardní vzorek chlapa..

    OdpovědětVymazat
  86. Zabloudila jsem sem úplnou náhodou a musím říci, že jsem se pobavila. "Puberťák" (t.č.)je odstěhován tři roky a ani ty tři roky ho nenaučily, že je jednodušší hodit ty špinavé ponožky rovnou do koše na špinavé prádlo a ne za postel (odkud je čase do toho koše, popř. rovnou do pračky bude muset přenést, protože za postelí se fakt nevyperou). Zrovna minulý víkend jsem absolvovala návštěvu jeho bytu ve stavu "před úklidem" (slíbila jsem pomoc a radu při praní záclon), tak mám stav v čerstvě v paměti

    OdpovědětVymazat
  87. [89]: A článek mě pobavil. Nicméně teď mi držte palce. Přijede k nám rodina mé přítelkyně z Ukrajiny a mým úkolem, protože drahá polovička je ve své zemi zaslíbené na návštěvě rodiny, abych uklidil a tchýně s tchánem nepoznali, jaké jsem dřevo, co se týče malých detailů - jako třeba upatlané skleničky nebo nánosy prachu na místech, kde se stejně nikdo kromě ženských nedívá Budou u nás poprvé za pět let, tak mi přejte...

    OdpovědětVymazat
  88. [90]: Milá Wěrko,
    díky za zabloudění a komentář. Jste šťastná žena, též se ho toužím zbavit, ale pozor, všechno se může změnit viz Návrat ztraceného syna...

    OdpovědětVymazat
  89. [91]: Matýsku,
    držím pěsti, aby si "tchánovi" hlavně uvědomili, že o uklízení život opravdu není...

    OdpovědětVymazat
  90. No tak náš pes len prejde okolo a máme "nasnežené" :/ a ja ako pubreťačka som mala teda riadny bordel v izbe...každý hovoril že horšie jak chalan... a to nie len rodina, ale aj kamaráti a to už je čo povedať dúfam len že v tomto moje dieťa nebude po mne musím mu v tomto trocha do toho brucha dohovoriť radšej už teraz

    OdpovědětVymazat
  91. [94]: Milá Ayo,
    Druhorozený byl nesnesitelný už v břiše, to není každý. Geny, pravda, klackem neumlátíš.... stejně buď optimistka, nic jiného Ti nezbývá....

    OdpovědětVymazat
  92. [93]: Děkuji. Naštěstí oni to takhle neberou, ale přece jen - člověku to nedá :)

    OdpovědětVymazat
  93. Někdy je prostě lepší přenechat úklid a desinfekci profesionálům:http://deratizace-xsi.cz/dezinfekce/

    OdpovědětVymazat
  94. [97]: Milá Majo,
    krásný komentář, díky moc, konečně vím, jak vypadá štěnice...

    OdpovědětVymazat
  95. nevíte si rady s totálním nepořádkem doma, nebo nestíháte? hodinový manžel dnes nabízí i úklid domácnosti-http://hodinovy-manzel-praha.eu/uklid/

    OdpovědětVymazat
  96. Tak to vám teda nezávidím. Naši chlapi sice taky neuklízejí, ale ani nedělají nijak závratný nepořádek. Teď jsem si u manžela navíc protlačila nový vysavač, který jsem vybrala s pomocí http://www.techradce.cz/vysavace/ , takže mám uklizeno raz dva.

    OdpovědětVymazat
  97. [100]: Milá Mirko,
    nakonec jsem to bohužel musela vyřešit stěhováním. Prvorozený se psem se musí do konce roku odstěhovat...

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec