pátek 9. února 2018

Únik z únikové hry

Soňa dostala od synka k Vánocům poukaz na únikovou hru, kdyby dostala bednu bublin, nemusela jsem se zbytečně nervovat. To je jasný příklad podcenění dopisu Ježíškovi. Já ho napsala a dostala jsem parfém a knihu. Soňa bydlí v Teplicích nad Metují, hra byla v Praze. Na druhou stranu musím jejího synka pochválit, nechal se ukecat a přijel do Prahy taky. Byly jsme se Soňou moc rády, že máme s sebou chlapa, protože jinak sedíme v tom sklepě ještě dneska.

Návrat do roku 1989. Zažijte historii na vlastní kůži. reálné místo a podle skutečné události. Buďte součástí významné události v novodobých dějinách Československa. To všechno se píše na letáčku, taky že potřebujeme pořádnou dávku odvahy. Místo je prý reálné, dřív tady byla služebna VB. Dvě sympatické holčiny nás odvedly do sklepa. Dvě místnosti dobově zařízené, první jako šatna, druhá jako kancelář. Do kanceláře zamkly Šimona, my se Soňou zůstaly na lavici v šatně připoutané policejními pouty k nějaký tyči. Soňa značně znervózněla, není milovnicí bondáže. Šimon vedle měl pouta taky.

Klíč od pout byl samozřejmě v blízkosti Šimona, našeho nejsilnějšího článku. Odvahu jsem teda nepotřebovala, spíš drzost na všechno sáhnout, všechno otočit a trochu přemýšlet. Dostali jsme občanské průkazy s novou identitou, naším úkolem bylo získat složky na nás vedené a najít klíč od dveří. Všechno se točilo kolem odemčení zámků na šatních skřínkách, zásuvkách a mřížích. Zámky byly většinou na číselný nebo písmenný kód. Šimon dostal vysílačku a mohli jsme si říci o pomoc, což jsme se Soňou samozřejmě chtěly hned zkraje, ale on pořád říkal Ještě chvilku, ještě chviličku, na to přídem, to dáme. Stejně jsme všechny nápovědy využili a stanovenou hodinu přetáhli o pár minut.
Já nejsem moc hravá, ale hra mě docela rozpohybovala. Jo, dobrý to bylo.


Zdroj: FastOut

83 komentářů:

  1. Zní to moc zajímavě. Jednou jsem též dostala podobnou nabídku, zúčastnit se jakéhosi úniku ze sklepení, ale musela jsem odmítnout. Často ve mě věci podle skutečné události bohužel vyvolávají "chuť" na zvracení jako třeba výklady o období 2. sv. války, táborů atp.Zato nějaký Larp s mystickými postavami v létě v lesích... to bych si dala říct. Bohužel, na ten se jsem pozvánku ještě nedostala, navíc jsem hrozné dřevo a asi by mě "nepřátelský" tým hned vyčmuchal...   

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem hravé děvče, ale na takovou hru jsem ještě nenašla odvahu. Kdyby se tak dalo unikat z nějakého otevřeného prostranství :)

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Milá Shairin,
    my jsme starý holky, my tuhle dobu pamatujeme... s tím problém nebyl, ale v lese bych se asi bála.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Milá Bloudičko,
    já právě hravá vůbec nejsem, já tam strašně nechtěla, ale nebyl nikdo jiný, až pak se přidal synek. A když jsi jediná, kdo může, tak prostě musíš...
    Taky jsem věděla, že nás po hodině ty holky ze sklepa vyhrábou, nevypadaly, že by tam s námi tvrdly celou sobotu...

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: Milá Klávesničko,
    když zaklapla pouta, říkala jsem si, že jsem si měla vzít svačinu...

    OdpovědětVymazat
  6. mě bohatě stačí, když nestíhám autobus a hledám věci, které si nutně potřebuju vzít. To je taky taková únikovka

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Tak ty myslíš v takových chvílích na jídlo?

    OdpovědětVymazat
  8. Vidíš, přemýšlela jsem o únikovce pro drahého k Vánocům, ale došlo mi, že sám by toho rozhodně nešel a že bych si nas...kákala do bot...
    Ale trošku se bojím, že mě jednou jedna potká, švagr s tím koketuje a chce nás
    No, je mladý a hloupý... Drahého chce proto, že je šikovný a já jsem prý ta chytrá Jen ještě nevím, kde na takovou kravinu přišel

    OdpovědětVymazat
  9. Nikdy mi to nešlo ani na pc, natož v "reálu"....

    OdpovědětVymazat
  10. Gratuluji k víkendovému VIP výběru tvého článku na titulce Blogu cz., zaslouží si to.

    OdpovědětVymazat
  11. Věřím, že je mnoho lidí, které by to nadchnulo, potěšilo, ale jsem na tohle málo chlap, chybí mi koule.
    Kdyby ta místnost byla plná jídla, tak ještě...

    OdpovědětVymazat
  12. Jsi dobra,ja na tohle vubec nejsem.Ale kdyby na to doslo,asi bych to taky zkusila

    OdpovědětVymazat
  13. [7]: Milá Jeife,
    ve srovnání s ranním odchodem do práce, stíháním busu apod., byla hra vážně v klidu...

    OdpovědětVymazat
  14. [8]: Milá Dorko,
    v poslední době myslím na jídlo pořád. Nevím, jestli je to tím, že mám málo železa, teda hodně málo.
    Začala jsem jíst prasárny, které jsem nikdy nejedla (burgry s hranolkama) a podle toho taky vypadám...

    OdpovědětVymazat
  15. [9]: Milá Baruško,
    sama bych nikdy nešla, ani nebyla iniciátorkou pro druhé, ale teď jsem moc ráda, že mě vzali s sebou...

    OdpovědětVymazat
  16. [11]: Milá Sugr,
    díky moc, tentokrát jsem si vůbec nevšimla... a zrovna takový článek, který bych sama určitě nevybrala.
    Já mám ráda ty články o synkovi...

    OdpovědětVymazat
  17. [12]: Milá Blondýnko,
    bylo fajn, že jsme byli tři, dva jsou málo a čtyři už moc...

    OdpovědětVymazat
  18. [13]: Milá Zdeňko,
    já taky ne, ale svezla jsem se hezky...

    OdpovědětVymazat
  19. Ty pouta by mě asi hned vyděsili.
    Takový zážitek bych, ale taky brala, ale já toužím po té Pottrovské únikové hře, kterou tu taky nabízí. Akorát škoda je, že se tam nemůže fotit.

    OdpovědětVymazat
  20. Tak aspoň zajímavý zážitek já na žádné únikovce nebyla, ale historické československo bych si asi nevybrala, ale ráda bych taky něco takového zkusila

    OdpovědětVymazat
  21. Asi bych do takové věci nešla. Právě proto, že člověk v té době žil, byť naše rodina byla tak bezvýznamná že nikomu za žádné represe nestála. Ale z vyprávění lidí jichž se to týkalo, kteří si zažili své, se mi taky dělá zle. Na drugou stranu zjistíš co všechno jseš schopná dát a navíc, kam až jseš schopná zajít abys tu svobodu dosáhla, co pro to všechno dokážeš udělat. Viděla jsem v rámci mého Kukátka o Alanu Rickmanovi film Svět v šatně. Hodně, hodně silné. A ten mi okamžitě naskočil když jsi psala o té hře.

    OdpovědětVymazat
  22. [20]: Milá Joino,
    focení mě vůbec nenapadlo, ale je pravda, že jsem s sebou ve sklepě měla jen papírové kapesníčky a bundu, protože tam bylo chladno. Mobil ani náhodou, ale na ten jsem ani nevzdechla...

    OdpovědětVymazat
  23. [21]: Milá Virtuální,
    zkus to určitě...a napiš článek...!

    OdpovědětVymazat
  24. [22]: Milá Vendy,
    také jsme byla bezvýznamná rodina, proto jsem nad hrou tak nepřemýšlela. Já to brala jako povinnost ke kamarádce, když dostala takový pošahaný dárek... A ono to bylo fajn...

    OdpovědětVymazat
  25. Vypadá to moc zajímavě, ale do sklepa bych se asi bála My se chystáme vyřešit vraždu jako Sherlock Holmes

    OdpovědětVymazat
  26. [26]: Milá Míšo,
    my nevěděli, že do sklepa...
    A vyšetřovat vraždu..? Budete ohledávat mrtvolu...?

    OdpovědětVymazat
  27. S realitou to sice nama nic spokecneho, ale jako hra to neni spatne....

    OdpovědětVymazat
  28. [28]: To máš pravdu, milý Jane. Byly tam třeba staré bankovky, prostě takové retro...

    OdpovědětVymazat
  29. [15]: A vypadáš jako ty hranolky nebo jako ta houska?!

    OdpovědětVymazat
  30. [30]: Vypadám jako houska, jdu do kulata...

    OdpovědětVymazat
  31. [31]: No vidíš! Tak to se do práce budeš kutálet ani metro nebudeš potřebovat, to má výhody!

    OdpovědětVymazat
  32. [32]: Jak na potvoru to není z kopce...

    OdpovědětVymazat
  33. [33]: A hernajs... Tak to nakonec budeš muset zas změnit na "hranolek" s dvěma nožičkama...

    OdpovědětVymazat
  34. [34]: Mimochodem, takovej hranolek s tvou tváří (a ty vykukující nožičky), to je roztomilá přeedstava!

    OdpovědětVymazat
  35. [34]: Spíš nějakou dietku nasadím...
    Teda až dopiju Mistra Jägera, uvařím řízky apod.

    OdpovědětVymazat
  36. [36]: ...a dáš si pár hranolek, viď?

    OdpovědětVymazat
  37. Gratuluji ti k přední straně Blog.cz! :)

    OdpovědětVymazat
  38. Teda, taková hra by asi nebyla nic moc pro mě

    OdpovědětVymazat
  39. [38]: Milý Magicmaxi,
    díky moc. S tímhle článkem jsem to fakt nečekala...

    OdpovědětVymazat
  40. [40]: Je hezké, že se stávají i takovéhle věci. :)

    OdpovědětVymazat
  41. Únikové hry se mi svým principem hrozně líbí, někdy bych si moc ráda nějakou vyzkoušela... a zrovna ta s historickým kontextem mi zní skvěle!

    OdpovědětVymazat
  42. Já jsem celkem hravá, ale tady si nejsem jistá, že bych do toho šla. Ale na druhou stranu je fakt, kdyby chtěla kamarádka parťačku, tak jdu 😃😀

    OdpovědětVymazat
  43. Blahopřeji k titulce! Škoda že vám nedali zelené mundůry, bílé helmy a pendreky a s plastovým štítem se jen tak volně projít po Národní třídě. Asi by to byla dost akční únikovka taky

    OdpovědětVymazat
  44. [42]: Milá Little,
    jdi do toho...

    OdpovědětVymazat
  45. [43]: Milá Evo,
    zvládla bys to bez problémů. Nebyla potřeba žádná fyzická námaha ani znalost historických dat, souvislostí...tj. i Šimon, jako mladý kluk, nebyl nijak limitován...

    OdpovědětVymazat
  46. [44]: Milý Glosátore,
    nakonec nám všechno půjčili, mohli jsme se vyfotografovat...a to jsem si teprv připadala jako debil....prý na památku...

    OdpovědětVymazat
  47. [47]: Tak vystav fotečku na blogu .... to bude hezký follow up přízpěvek

    OdpovědětVymazat
  48. [48]: Fotku snad poslali Soně, ani jsem se neptala...měla jsem naprdnutou helmu, aby mě nebylo poznat...

    OdpovědětVymazat
  49. Já bych na toto asi zrovna moc nebyl, ale uznávám, že je to zajímavý způsob trávení volného času. Třeba mě pozitivní ohlasy z okolí (pořád přibývají) nalákají. Prý je to dobré i jako teambuilding.. :)

    OdpovědětVymazat
  50. Mně se stejně nejvíc líbí komentář č.21 - historické československo. Nepopírám, že je to období, které se zásadně zapsalo do historie, nicméně výraz "historický" ve mně vyvolává ponětí, že mladí lidé té doby, tedy věková kategorie tvá  z mého pohledu "našich rodičů", jsou dnes už to samé, co T-rex.     

    OdpovědětVymazat
  51. [51]: Milá Atheiro,
    já si to tak neberu....

    OdpovědětVymazat
  52. [50]: Milý Libore,
    taky ji nabízejí jako teambuilding, tady každopádně 4 lidi budou už moc...

    OdpovědětVymazat
  53. Když to koupím Kladeňáčkově matce, jaká je pravděpodobnost, že už ji neodemknou? Vypadaly slečny, že se dají podplatit?

    OdpovědětVymazat
  54. [54]: Milá Vílo,
    to Tě zklamu, hra je především byznys, tam je potřeba ty lidi točit, nenechávat je ve sklepě zbytečně dlouho... Leda ji nalákat do úplně cizího sklepa...

    OdpovědětVymazat
  55. Závidím, také si to někdy musím jít zkusit. Myslím, že tam uvíznu nadosmrti, pokud nebudu mít někoho chytrého vedle sebe fullofinspirationblog.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  56. Jsem posera, to říkám hned zkraje, takže smekám před každým, kdo vleze někam a vlastně předem ani neví kam .
    Polovičák dělá do deskových her a tak si raději zahraju únikovku v téhle formě .

    OdpovědětVymazat
  57. [57]: V klidu, milá Janinko, holky se nás ptaly, jestli si chceme před začátkem dojít na toaletu...

    OdpovědětVymazat
  58. [56]: Milá Terez,
    nemyslím, že by si tam někoho nechaly na dýl...
    Vezmi s sebou nějakého chlapce.

    OdpovědětVymazat
  59. Únikové hry jsou naprosto skvělé. I když člověk použije nápovědu, i když přetáhne limit... má to své kouzlo, které stojí za to zažít.

    OdpovědětVymazat
  60. Už dlouho přemýšlím, že bych ji koupila, přítel by už pak musel jít se mnou.. kdybych to s ním diskutovala, nešel by ale dostala jsem k Vánocům stolní hru Exit game, tak se těším, až si ji zahrajeme
    A jste moc šikovní, že jste to zvládli!

    OdpovědětVymazat
  61. [61]: Milá Lissy,
    já, jak nejsem soutěživá, čas jsem vůbec neřešila...

    OdpovědětVymazat
  62. [62]: Milá Helmi,
    taky bych se nevykývala sama. Soňa mě hezky přemlouvala, prý budu mít nový článek na blog. A taky jo...
    A fakt to bylo fajn.

    OdpovědětVymazat
  63. My byli u nás v Ostravě na středověkém žaláři. A docela jsme se nasmáli. Ze začátku jsme byli rozděleni do dvou místností, ze kterých jsme se mohli dostat na základě vzájemné spolupráce. Nejvíc to zabil kamarád, který prohlásil: "To by mě zajímalo, jak se ten jeden člověk odsud dostal". (Na začátku hry nám "moderátor" řekl, že z toho žaláře utekl jeden člověk, který nám tam zanechal různé pomůcky a nápovědy. Ovšem bez vzájemné spolupráce opravdu nebylo možné se dostat ven.) =) Až mě to láka zkusit další únikovku. ^^

    OdpovědětVymazat
  64. [65]: Milá M,
    to je přesně ono. Parta. Šimon třeba špatně prohlédl sako, kde byla další nápověda. Naštěstí Soňa jako správná matka sako ještě zkontrolovala...
    No, nechtěla bych po nás ty místnosti uklízet...

    OdpovědětVymazat
  65. Tohle teď docela frčí. Různé únikové hry. Nebyla jsem. Ono to asi hlavně nechce mít klaustrofobii

    OdpovědětVymazat
  66. [63]: Někdy soutěživost není na škodu. Zvlášť, když člověk soupeří sám se sebou. Ale je důležité si to hlavně užít, o tom to celé je... především.

    OdpovědětVymazat
  67. [67]: Milá Slunečná,
    jak se šlo do toho sklepa, a že byl hluboko (teda se mi zdálo), taky jsem měla takové nepříjemné chvění. Naštěstí to hned přešlo. Záchvaty paniky jsem měla v srpnu, teď je to dobrý.

    OdpovědětVymazat
  68. Zajímavá hra. O podobném (pohříchu neúspěšném) úniku jsem byl kdysi v roce 1986 nucen uvažovat v Bartolomějské. Ale tam to tenkrát bylo zadarmo .

    OdpovědětVymazat
  69. [71]: Milý Petře,
    dříve jsi tam dostal do držky, teď si za prachy můžeš zablbnout...
    Holt jiná doba, jak s oblibou říká Druhorozený...

    OdpovědětVymazat
  70. Tak o takové hře slyším poprvé.. Určitě zajímavosti, ale asi bych se bála!

    OdpovědětVymazat
  71. Do teď jsem měla ponětí jen o únikovkách typu detektivního apod., tohle je celkem drsné, nejsem si jistá, jestli bych do toho chtěla jít, když vím, že to je založené na celkem nedávné realitě... :)

    OdpovědětVymazat
  72. Ne a ne, fakt, já radši živou realitu.

    OdpovědětVymazat
  73. doháním nedohnané za dobu mé nepřítomnosti se hodně událo koukám, gratuluju k titulce jak tak podle komentů soudím a únikovku bych někdy chtěla zkusit, ale dost se bojím, že se projeví moje debilita a zemřu tam zapomenuta..

    OdpovědětVymazat
  74. [76]: Milá Helgo,
    musíš mít s sebou schopné lidi, jako jsem měla já...

    OdpovědětVymazat
  75. [74]: Milá Geheimnis,
    já jsem si to tak nebrala...kór, když jsem unikla...

    OdpovědětVymazat
  76. [73]: Milá Růženko,
    nebála, vzala by sis nějakýho chlapa s sebou...

    OdpovědětVymazat
  77. Fiha, tady je komentářů než dojedu ke svému okýnku...Do únikovek jsme chodili před Svištěm. S kamarády mého muže. Vždy jsem byla takový ten drobný přicmrndávač do počtu, který měl jednou až dvakrát za hru opravdu dobrý nápad, jinak mne nechávali z milosti odemyká zámky, ke kterým oni našli klíč. No a pak jsem jednou byla taková v blbe náladě (=tehotna) a sedla si k zámkům a jeden po druhém systematicky odemkla ... třetí měl klíč že dveří 🤣😂 rekord nám ale neuznali 😂😂😂

    OdpovědětVymazat
  78. Jé, já jsem taky odemykala a občas na něco přišla...
    Článek byl na titulce, proto tolik lidí...

    OdpovědětVymazat
  79. Tohle mě hodně zaujalo, ale nešla bych do toho. Jsem panikář a asi bych zůstala spoustaná, dokud by mě někdo milosrdně nevysvobodil
    Přesto, věřím že to byla zajímavá výzva. I když pro lidi, kteří tohle zažili skutečně, to muselo být dost zlé.

    OdpovědětVymazat
  80. [82]: Milá Vendy,
    musíš mít s sebou ty správné lidi, co Tě tam nenechají...

    OdpovědětVymazat

Výlet na Mallorcu