Výlet do Dobřichovic

Krásné počasí nahrává Zuzanině zničující vášni pro rychlou chůzi a já se snažím držet krok, i když do kopce mi stávkují kolena. Teď jsme si vymyslely gastronomický výlet do Zlatý rybky v Letech u Dobřichovic, kde jsme byly už předloni. Loni byla restaurace chvíli zavřená, loni nebylo nic, loni byla dvakrát Bulovka. Plán byl jednoduchý, pro zpestření půjdeme jinudy. U mě maličko trapas, zapomněla jsem na slib daný Vendulce, že pohlídám Bonga. Předávka psa nakonec proběhla v pohodě, ve vlastním zájmu jsem dohlédla na to, aby se před cestou vykakal. Ne jako tenkrát.

Výlet začínal cestou busem do Mníšku pod Brdy, to je opravdu moc hezké město a cesta do Řevnic byla mimo větší turistický ruch. Bong byl hodný, pořád se nás držel, jen při prvním přecházení křižovatky v Řevnicích Zuzana najednou říká, kde je. A safra. Naštěstí se vzápětí s vlajícíma ušima přiřítil. Náš intelektuál se zdržel prohlídkou Lesního divadla. Z Řevnic do Letů je to opravdu kousek. Restaurace opět nezklamala, sice nám sežrali jesetera, ale pstruh byl taky dobrý a na oběd za námi přijela Zuzanina dcera Petra.

Z Letů do Dobřichovic už jen čtyři kilometry, ale po cyklostezce, kde by příšerný sobotní provoz a Bong nechce/nesnáší/neumí chodit na vodíku. Sešly jsme k Berounce a pokračovaly cestou po břehu, nejdřív dobrý, pak částečně oplocené hřiště, to ještě šlo projít, ale to další bylo už oplocené dokonale. A kdo má větší smysl pro dobrodružství? Já se chtěla zbaběle vrátit, Zuzana že plot přelezeme. Ty vole, dyť mám psa! Psa mi přehodíš! Úchvatný pohled na dvě báby Přechodový, jak se drápou přes plot a předávají si vyděšenýho čokla. Závěrem procházka Dobřichovicemi okolo zámku, kde měl loni Petr povedenou výstavu fotek, okolo krásné základní školy a vlakem do Prahy, celkem asi 13 kilometrů.

Základní škola v Dobřichovicích

Zdroj: ZŠ Dobřichovice