pondělí 8. dubna 2019

Výlet do Dobřichovic

Krásné počasí nahrává Zuzanině zničující vášni pro rychlou chůzi a já se snažím držet krok, i když do kopce mi stávkují kolena. Teď jsme si vymyslely gastronomický výlet do Zlatý rybky v Letech u Dobřichovic, kde jsme byly už předloni. Loni byla restaurace chvíli zavřená, loni nebylo nic, loni byla dvakrát Bulovka. Plán byl jednoduchý, pro zpestření půjdeme jinudy. U mě maličko trapas, zapomněla jsem na slib daný Vendulce, že pohlídám Bonga. Předávka psa nakonec proběhla v pohodě, ve vlastním zájmu jsem dohlédla na to, aby se před cestou vykakal. Ne jako tenkrát.

Výlet začínal cestou busem do Mníšku pod Brdy, to je opravdu moc hezké město a cesta do Řevnic byla mimo větší turistický ruch. Bong byl hodný, pořád se nás držel, jen při prvním přecházení křižovatky v Řevnicích Zuzana najednou říká, kde je. A safra. Naštěstí se vzápětí s vlajícíma ušima přiřítil. Náš intelektuál se zdržel prohlídkou Lesního divadla. Z Řevnic do Letů je to opravdu kousek. Restaurace opět nezklamala, sice nám sežrali jesetera, ale pstruh byl taky dobrý a na oběd za námi přijela Zuzanina dcera Petra.

Z Letů do Dobřichovic už jen čtyři kilometry, ale po cyklostezce, kde by příšerný sobotní provoz a Bong nechce/nesnáší/neumí chodit na vodíku. Sešly jsme k Berounce a pokračovaly cestou po břehu, nejdřív dobrý, pak částečně oplocené hřiště, to ještě šlo projít, ale to další bylo už oplocené dokonale. A kdo má větší smysl pro dobrodružství? Já se chtěla zbaběle vrátit, Zuzana že plot přelezeme. Ty vole, dyť mám psa! Psa mi přehodíš! Úchvatný pohled na dvě báby Přechodový, jak se drápou přes plot a předávají si vyděšenýho čokla. Závěrem procházka Dobřichovicemi okolo zámku, kde měl loni Petr povedenou výstavu fotek, okolo krásné základní školy a vlakem do Prahy, celkem asi 13 kilometrů.


Základní škola v Dobřichovicích
Zdroj: ZŠ Dobřichovice


40 komentářů:

  1. Tvl. My byli teď na Mníšku na chatě!

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Vendy,
    a věříš, že jsem na Tebe ani nevzdechla..?! Taková jsem kamarádka. Špatná...

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny8. dubna 2019 13:34

    Koukám, že budu taky muset vyrazit do světa a ne stále jen do lesa😀😀😉

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Milá NB,
    být v lese s Kocourem má taky svoje kouzlo...

    OdpovědětVymazat
  5. V yDobrichovici h je to moc pěkný.. A v kopcích nad Mniskem...

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Milý Jane,
    je tam všude opravdu moc krásně...

    OdpovědětVymazat
  7. [3]:Se ti se mnou v lese nelíbí... Dobře píšu si...

    OdpovědětVymazat
  8. [8]: Tak to fakt není zač, milý Kocoure...

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Padesátko,já sice píšu fiktivní říkanky, ale tohle je přímo ze života. Drápat se na plot, být vzápětí podrápán zmateným psem a k tomu všemu, to všechno přežít a napsat o tom, tomu říkám výkon. Asi budeme muset s NB něco podniknout. Přidáte se Králem Rucolou? Chudák, ten asi žije ve sladké nevědomosti.

    OdpovědětVymazat
  10. [4]: Jestli má ten lesní kocour 2 nohy, tak určitě!

    OdpovědětVymazat
  11. Míšáčku,
    to je ta restaurace, o které jsi psala - ta s těmi rybími hody?? Protože tu si z tvého článku STÁLE ještě pamatuji!

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Má dvě nohy a bude vtipný a mladý...

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Milá Dorinko,
    ano, ale zase jsme měly pstruha, tak jsem fotku nedělala a teď mě to mrzí, protože byl jinak servírovaný.
    Jenže já a focení...mám v sobě vždycky půlku jídla, když si vzpomenu...

    OdpovědětVymazat
  14. [10]: Milý Kocoure,
    tohle je deník, já si moc vymýšlet nemůžu.
    Abychom Krále nekompromitovali...

    OdpovědětVymazat
  15. Úplně vidím před očima jak přelézáte ten plot a podáváte si psa.

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Já mám taky v názvu deník a mlatím to tam hlava nehlava, svou netvor(bu)

    OdpovědětVymazat
  17. Dali jste si pořádně do těla.

    OdpovědětVymazat
  18. No spíše daly....

    OdpovědětVymazat
  19. [16]: Milá Veki,
    klidně ještě přidej...
    Bylo to neopakovatelný...

    OdpovědětVymazat
  20. [17]: Sem si všimla, to se neboj...

    OdpovědětVymazat
  21. [18]: Milá Marijko,
    když počítáme i psa, tak i "dali",
    však toho nalítal nejvíc...

    OdpovědětVymazat
  22. Já bych se na Váš um v přelézání plotů ráda podívala. Hlavně, že jste si u toho nenatrhly kalhoty, protože jet zpět s holým zadkem by sice bylo k smíchu, ale nikterak příjemné.

    OdpovědětVymazat
  23. [23]: Milá Nudistko,
    to byl takový hezký, nový, pevný plot...samá pozitiva...

    OdpovědětVymazat
  24. No vida, někdo mi tu řádí v rajónu a mně se nic neřekne!

    OdpovědětVymazat
  25. [25]: Milý Petře,
    my jsme jenom spořádaně prošly...

    OdpovědětVymazat
  26. Musel to být pěkný výlet :)

    OdpovědětVymazat
  27. [27]: Milá Marionete,
    byl to výlet jako víno...

    OdpovědětVymazat
  28. Mám bujnú fantáziu, preto ma najviac pobavila predstava podávania si Bonga cez plot
    Ešteže to hrište nestrážil pes... to by bola iná detektívka!

    OdpovědětVymazat
  29. [29]: Milá Fidorko,
    u zadní brány si čutali menší kluci, koukali, ale nekomentovali, když jsme šly okolo...

    OdpovědětVymazat
  30. Ztracený pes se řítí davem,
    sráží z kola cyklisty,
    tohle není pesan na ven,
    příště lépe vymyslit.U řeky nás čeká překážková dráha,
    andrenalin stoupá,to zas bude zpráva
    na blog přímo senzační,
    není cesty jinačí.A tak čokl vyděšený
    náhle vznes´ se ze země,
    má jediný pomyšlení:
    "Příště jdete beze mě!"

    OdpovědětVymazat
  31. [31]: Krásááá...!Milá Lissy,
    díky moc za básničku. Až na tenhle karambol byl Bong s výletem velmi spokojený...

    OdpovědětVymazat
  32. z dvou bab přechodových jsou rázem dvě baby přelezové a přehazové, to je skvělý posun!

    OdpovědětVymazat
  33. [33]: Milá Helgo,
    ta Zuzana mi dává strašně do těla...

    OdpovědětVymazat
  34. [35]: Já se polepším, slibuju...

    OdpovědětVymazat
  35. Tak nevím jestli byl Bong vystrašený když létal.
    Určitě byl spokojený a smál se Vám jakou máte starost.

    OdpovědětVymazat
  36. [37]: Milá Marcelo,
    to byla takový rychlá akce, než se rozkoukal, už zase stál pevně na zemi...

    OdpovědětVymazat
  37. S tím plotem jste mi něco připomněla. Chodíme s taťkou, sestřeničiným (to je přídavné jméno ) synem (8 let) a dvěma psy na procházku. Jednou jsme šli okolo zahradních kolonií, kde má babička a děda chatku. Taťka se potřeboval na něco podívat. Dole mezi chatami je společná brána a cesta. Brána byla otevřená, někdo tam byl. Tak jsme šli až na konec, kde máme chatu. Taťka se podíval na co potřeboval a šli jsme zpátky. Ale ejhle. Brána byla zamčená . Nápis Poslední zamyká nás pobavil. I když hořce . Až v tu chvíli jsme si všimli, jak mají plot perfektně bezpečný, že se skoro nedá vylézt ven. Drát byl ostnatý... Nakonec jsme našli větší skulinu nad jednou brankou. Jeden držel drát, druhý prolezl. Se psy to bylo taky dost zajímavé, ale dali jsme to. Asi ještě nikdy jsem nebyla ráda za to, že stojím na cestě na druhé straně

    OdpovědětVymazat
  38. [39]: Milá Lenko,
    Tvoje přelézání bylo daleko dramatičtější...

    OdpovědětVymazat

Úsporný režim