Karanténa s puberťákem (vlastním)

Druhorozený jede furt ve stejným módu, ten neví, že nějaká karanténa je. Do školy nechodí ani zdravý, ven nechodí ani o prázdninách. Sedí u počítače a hraje LoLko, když ale zjistil, že mu zavřeli KFC, docvaklo mu, že se něco asi děje. A mně svitla naděje, že se ho legálním způsobem zbavím. Umře hlady. Poté co mu došla cola, si nadsadil černou roušku a předpokládal, že v kapuci a roušce odejde z vietnamské večerky bez placení, spoléhaje na svůj nebezpečný vzhled. Venku znechuceně zjistil, že takhle vymóděný chodí celý Čerňák.

I v normálních dobách nerandí, všechny holčiny za ním dojíždějí domů. Dostanou mapku se šipkou namalovanou k našemu domu a přijedou. O holky není nouze, v metru mu jedna krásná brunetka dala lístek se svým jménem a telefonem. To já opravdu nechápu. Před dvacátými narozeninami zřejmě dospěl a svůj velmi početný fanklub rozpustil. Poprvé v životě přiznal, že je ve vztahu. Máme Lucinku. Po tomhle vážném kroku dostal několik velmi nenávistných sms zpráv od bývalých členek klubu.

Začal se zajímat o maturity. Zdá se, že propadlík všechny přečůrá a dostane maturitu jako odškodnění za to, že nemohl chodit do školy, jakoby tam snad někdy chodit chtěl. Nákaza se nám zatím vyhýbá. Druhorozený tvrdí, že je v rizikové skupině a odmítá se mnou chodit nakupovat. Lucinka obětavě dojíždí a zůstává dva dny. Tykáme si, říkám jí, ať nechodí bosa a koupila jsem pro ni růžový sprchový gel Fa. Synek vaří a já mám konečně holčičku.