neděle 16. června 2024

Výlet do Špindlerova mlýna

Sedm bab, dvě auta a prodloužený víkend v penzionu Švýcarský dům. Moc jsem se těšila a moc jsem pospíchala, aby na mě holky před domem nečekaly, až jsem nechala mobil na botníku. To mi ten pobyt docela pokazilo, protože nějaké pochyby byly, jestli je opravdu na botníku a taky si dovedete představit, jaké to je, být bez mobilu, když ostatní ho mají. Jak jsme někde zasedly, holky vzaly mobily do rukou. A já ani nevěděla, kolik je hodin. 

V pátek jsme vyjely lanovkou na Medvědín, překonala jsem závrať a docela si vyjížďku užila. Odtud k mohyle Hanče a Vrbaty. Ve Vrbatově chatě jsme si daly malé pivo, následoval pramen Labe, kdysi jsem tu byla asi se školou, další zastávka byla v Labské boudě. Při našem příchodu do restaurace nějaká rozčilená paní právě reklamovala plesnivý chléb. My si daly opravdu hnusné borůvkové knedlíky, taky jsem to při odchodu kuchaři velmi nahlas řekla, celá fronta dalších hostů to slyšela. Ovšem úplně nejhorší byl sestup z Labské. Oddělala jsem si kolena, myslela jsem, že snad ani nedojdu dolů. Jen Dáša s Bohunkou měly hole, ale já jediná jsem byla na utracení.  K večeři v Myslivně vynikající holandský řízek s čedarem a bramborovou kaší. Cca 21 kilometrů.

V sobotu byl plánovaný výlet busem na Špindlerovku. Nebyla jsem schopná sejít ani první kopeček a vrátila se zpátky do penzionu. Naladila si v TV české programy místo německých a dopoledne proválela v posteli. Na oběd jsem vyrazila velmi opatrně a velmi pomalu do centra do Huberta na lívanečky a jako bolestné navrch ještě kávu s Bailey's. Od rozchodu s Mladým chlapce jsem přibrala minimálně pět kilo. Sestup z Kozích hřbetů bych prý nezvládla, horší než den předtím, povídaly holky. No, však jsem taky nešla.

V nedělí po snídani návrat domů, ale cestou ještě tři zastávky. První u přehrady Les království. V Miletíně jsme se byly podívat na rodný dům Karla Jaromíra Erbena a hlavně nakoupily Miletínské modlitbičky, malé knížečky z perníkového těsta, které se v puse okamžitě rozpustí. Abych nepsala jen o žrádýlku, v Hořicích, kromě nákupu trubiček, jsme viděly krásný Portál nového hřbitova a prošly Sochařský park. Oběd v restauraci Staré časy.

Hezký to tu máme!







20 komentářů:

  1. Moc mne tento příspěvek potěšil. Ne tedy proto, že jsi měla takové trable s absencí mobilu a následně mobilitu svého těla, ale zavzpominala jsem si na své pobyty v Krkonoších. Labskou boudu znám ještě tu starou a na Medvědín jsem jela lanovkou s dcerou a mladším synem v ro 1997. Byla jsem nadšená z těch výhledů jak Rosulková ve filmu a otáčení jsem se na sedačce abych mohla fotit. Syn se strašně bál, nesnáší výšky dodneška.Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko,
      to jsem ráda :)
      Nemám ráda výšky, ale když jedu sama už bez dětí, jsem klidnější, nakonec jsem se kochala.

      Vymazat
  2. Co se týče oddělaných kolen tě naprosto chápu. Já si je takhle šíleně oddělala v Rakousku. Připadala jsem si jak Meresjev když dostal protézy. Chůze byla naprostý utrpení ale utrpení bylo i jen sedět. O tom jít spát jsem si mohla nechat zdát. Takže jsem ležela u kluka v posteli a obě kolena měla omotaný namočenými utěrkami. Myslela jsem, že druhý den posvištíme na ortopedii do špitálu.... a máš pravdu. Krásný to tu máme!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Vendy,
      já mohla chodit jen po rovině a do kopce. V neděli už to bylo dobrý, ale občas kolena ještě zabolí, to teda fakt nevím, co budu dělat příště. Na kole bych měla jezdit.

      Vymazat
    2. Já vůbec, a nejhorší byly schody. Od autobusu jsem se k mladýmu plížila asi půl hodiny (je to normálně 5 minut)

      Vymazat
  3. ,,na utraceni" :))))) Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavlo,
      věk začíná být problém...🤦‍♀️

      Vymazat
    2. Aaaale,prdlavku.Mam 56 a kdyz me z toho bere chandra tak si spomenu na mne mile lidi co to ,,odklepali" pred padesatkou a chybi mi.A hlavne si spomenu na slova moji mamusky smerem k osobam co roupama nevedeli co se sebou.Cituji: Posad se na tyden do invalidniho voziku a predved se,frajere,to Te nauci pokore. A ja dodavam: to Te nauci neresit pic...ny.At ziji bolava kolena! Mila Pade,az Te rano nebude nic bolet tak si mrtva,toz si bolistky hyckej:)))Pavla

      Vymazat
    3. Milá Pavlo,
      kolena vidím jako velký problém, protože bolí furt.
      Ani se mi nechce k mému ortopedovi, přesně vím, co mi řekne. Že ho bolí taky, že jsem stará a že mám cvičit. Na kolena je nejlepší kolo, to jsem loni prodala. Protože se neměla kam a s kým jezdit. Nakonec si budu muset koupit rotoped :(

      Vymazat
  4. Souhlas s Pavlou. :-)))))))

    OdpovědětVymazat
  5. Krása! Dřív bych si na takové túry netroufla, ale co teď cvičím, objevují se mi svaly i tam, kde jsem si myslela, že nic být nemůže. Všechno je zpevněný, nezadejchávám se, víc vydržím a hlavně, nic mě nebolí. Akorát mě štve, že jsem nezačala dřív...
    Ohledně Hanče - když jsem pouštěla klientům film, zjistila jsem, že jedna má klientka s ním byla spřízněná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janinko,
      jsi mi velkým vzorem.
      Zatím se snažím omezit cukr, trochu cvičím, koupila jsem si malý šaty...😀

      Vymazat
    2. Míšo, děkuju! ❤️
      Jdeš na to moc dobře, já si nejdřív koupila malý šaty, pak přestala jíst sladké, a až nakonec začala cvičit 😁.

      Vymazat
  6. Před 2 - 3 lety jsem byla na přehradě Les království a absolvovala jsem výlety po okolí. Kolena chápu. Masakr byl, když jsme jely s kamarádkou na hrad Kuks, zabloudily jsme a (já s tehdy bolavými koleny) jsme naháněly zájezd. Myslela jsem, že bude po mně. Nebýt domorodého cyklisty, který zajel za naším autobusem a přinutil ho, aby se pro nás stavil, tak bych se na kopec s dalšími kilometry v nohách už asi nedoplazila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá čtenářko,
      ta přehrada je nádherná, až na to nepochopitelné jméno :-D
      Pěkný zážitek z výletu na Kuks.
      Na kolena je prý nejlepší jezdit na kole. No, já h o loni prodala. Nakonec skončím s rotopedem.

      Vymazat
  7. Modlitbičky jsou výborná věc!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aranel,
      vůbec jsem netušila, že něco tak báječného, něco jako sladký obláček vůbec existuje! Bohunka nás na ně navedla, ona je velmi zcestovalá. Koupila jsem dvě balení do práce, abych i ostatním rozšířila obzory. Měly velký úspěch!

      Vymazat
  8. Jsem tvým článkem nadšena, Špindl je moje srdcovka, jezdím sem tak 2x3x ročně na několik dnů. V létě jen kámoškama, místa, o kterých píšeš, dobře znám.👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Zahrado,
      to jsem ráda, že jsem Tě potěšila :-D
      Poprvé jsme byly v Harrachově, loni ve východních Krkonoších v Křenově. Teď tady. Krkonoše jsou úchvatný!

      Vymazat
  9. A když sejdete do Polska, stojí to taky za to😊👍

    OdpovědětVymazat

Bába v akci