Výlet k sousedce

Sousedka zdědila se sestrou dům po rodičích na Opatově, ale protože se fakt nesnáší a společné bydlení ségra okamžitě zamítla, dům prodaly a koupily si každá svůj domek. Kde žije ségra, sousedka neví doteď. Několikrát mě zvala, abych se přijela podívat. Mně se logicky moc nechtělo, ani nejsem zvědavá na domeček se zahrádkou, když do smrti zůstanu v tom Cikánově tady. A neřídím, takže jsem na sousedce závislá s odvozem a dovozem zpět. Ta představa mi nedělala dobře. Ona zvala a já odolávala, až mi to bylo blbý.

Jeden květnový svátek pro mě přijela, aby se mohla konečně pochlubit nově zrekonstruovaným vyňuňaným domečkem. Úpravy zahrady ji teprve čekají, sedla jsem si pod nějaký strom a Naďa přinesla zbytek bábovky. Bábovka byla moc dobrá, ale prostě zbytek. Já své návštěvy každopádně rozmazluju víc. Týden předtím jsem pozvala Romču na snídani a to byl jiný level. Po prohlídce majetku jsme vyrazily na procházku podél Labe. Pěkně po rovině, ptáci řvali, ani lidí moc nebylo. Nádhera. Zavedla mě do bistra, kde jsme si daly ještě něco malého. 

Před stěhováním za Prahu dostala Naďa v práci výpověď, asi dva roky před důchodem, což považuju za velký svinstvo, ale byla šikovná a našla si úklid ve školce, kterou má hned za barákem. A cestou zpátky že se tam zastavíme, že nestihla včera uklidit a že se chce ohledně úklidu poradit. Jako bych to tušila. Cítila jsem jako zlodějka, když jsem vcházela dovnitř. Moc hezká nová školka, ta se uklízí sama. Donutila mě zout se, sama měla přezůvky. Měla jsem zamést dolní šatnu. Vyžádala jsem si hadr na utření lavic a skříněk. To prý nedělá. To bylo vidět. Jenže kdybych věděla, že budu uklízet, vzala jsem jiné oblečení a brýle, protože písek na strakatém linu je blbě vidět. Vítězoslavně to po mně dometla. Pak jsem utírala stolky a vytírala podlahy.

Já jsem uklízecí typ a kdyby to byla moje práce, dělala bych ji s láskou. Žasla jsem nad moderním vybavením, trojhranné pastelky ve všech možných odstínech, hra na principu pexesa ale se třemi kartami, z té jsem byla úplně odvázaná. V horní třídě tubus skluzavky dolů na zahradu. Kdyby parchantíci v zimě zlobili, poslala bych je skluzavkou na mráz. Pěkně jsem si návštěvu odpracovala a ty špinavý ponožky dala do batohu a nechala se domů odvézt naboso. Naďa si stěžovala, že po ní chtějí umýt i ty obrovský okna. Počítám, že se zase ozve. 

Ilustrační foto: Snídaně pro Romču, uzený pstruh a vejce. Školku jsem si fotit nedovolila.