Ze sobotního výletu jsem se původně chtěla vyvléct, protože mě v neděli čekala vycházka s kolegy z práce, ale nakonec mi to bylo líto. Tak složitou logistiku ale hned nevymyslíš. Postupně nás všechny do svého auta značky Volvo nabrala Olina a jely jsme do Malešova, tam se u nádraží odstavilo auto a do Kutné Hory se šlo pěšky. Asi po jedenácti kilometrech jsme ucaprtané a hladové dorazily na náměstí.
Po loňské špatné zkušenosti s jídlem, jsem chtěla zajít restaurace Čtyři sestry, která se pyšní doporučením Lukáše Hejlíka, ale bylo tam totálně narváno. Po krátkém bloudění po městě, pizzerie, pizzerie, asijské bistro, restaurace Peking, jsem se zeptala staršího domorodce, jestli nám může doporučit nějako normální dobrou hospodu. Doporučil hostinec U černého kohouta. Holky si daly smažený květák, já jelení guláš s bramboráky. Všechno moc dobrý, velikánský porce. Zbaběle jsem si dala Radegasta místo piva Kutná Hora.
Výlet vymyslela Zuzana, chtěla vidět výstavu sester Válových v GASKu. Takže nacpané k prasknutí jsme se překulily do galerie. Já jsem orientovaná, věděla jsem, že dílo je rozměrné velikostí a depresívní. A bylo. Naštěstí stálá expozice je moc pěkná a vtipně rozdělená. Moc se mi líbil obraz Mikuláše Medka, Korály a dílo Otty Gutfreunda. Jen ty prostory bývalé jezuitské koleje jsou obrovské, další kiláky v nohách. Odtud na kávu, jak už nás bolely nohy, do nejbližšího poněkud pochybného podniku. A pak už na nádraží, hodinu jsem čekaly na vlak zpátky do Malešova k autu. Mezitím odjel vlak do Prahy. Olina mě dovezla domů ve třičtvrtě na devět. Takhle pozdě jsem z výletu ještě nikdy nepřijela.
Nicméně v plánu je další Kutná Hora tentokrát i se svatou Barborou a kostnicí. A samozřejmě Čtyři sestry.
