neděle 14. ledna 2018

Puberťák (vlastní) ve škole

Základku pro Druhorozeného jsem strašně prožívala. Bydlíme na Černém Mostě a zdejší školy nemají dobrou pověst. Nejdřív jsem se ho spolu s ostatními matkami ze školky snažila upíchnout do Počernic, ale jako jediného ho nezvali. Chodil na logopedii a ještě špatně mluvil, přitom byl velmi pohotový. Když se mu na horách posmívala jedna puberťačka, že si šlape na jazyk, okamžitě odpověděl Nene, já mám jašyk tady v puše.

Vybrala tedy tu méně horší školu na sídlišti. Při zápisu seděl rozvalený na židličce a na otázku jestli umí počítat do dvaceti, odpověděl žoviálně Klidně do šta. Salámista jeden. Nepřijali ho. Při představě, že zůstane ještě rok ve školce, propadly tamní učitelky velké panice. To byla věc, se kterou nepočítaly, protože si synek jako první v oddělení uměl zavázat boty a znal hodiny, ale jinak byl dost nezvladatelný. Nakonec jsme ho s pomocí dětského psychologa, který vůbec nechápal, kde je problém, do školy přece jen protlačili. Vydržel tam skoro do konce osmé třídy, pak ho vykopli. A neříkejte, že ze základky vyhodit nelze. Lze. Musela ho přijmou naše spádová škola.

Nyní je ve třeťáku na zdrávce, občas se tomu ještě někdo diví. Mně se nechce znovu vysvětlovat, že studuje chlapský obor, bezpečnostně právní činnost, tak říkám, že takové množství krásných holek by na jiné škole nenašel. A opravdu, jen na imatrikulačním plese mi jich představil nejméně deset. Holčiny, nic jiného ho na škole nezajímá a prospěch vypadá podle toho. Vypráví šílené storky ze třídy, všichni jsou neuvěřitelně drzí a při vyučování spí. To spaní jsem mu nechtěla věřit, prý si i poslintal sešit, jak blaženě chrněl. Jenže na třídních schůzkách si paní profesorka stěžovala, že opravdu spí. Spí jak zabití, že i nahlas chrápu a jak ona v tom randálu má učit. Studenti se jí prý smějí, že má uspávací hlas.

Doma stále stejná situace, odmítá se učit. Sjíždí nostalgicky seriál Robin Hood v angličtině a tvrdí, že se tím učí jazyk. Z němčiny přinesl 4+, poradila jsem mu, ať si teda seriál stáhne raději v němčině. To nemůžu, to bych rozuměl jen Ich bin Robin.

72 komentářů:

  1. My jsme na tom ve třeťáku se synem zhruba stejně. Pokud nemá zakázaný počítač kvůli prospěchu, hraje hry a tvrdí, že se tím učí anglicky, protože hraje se zahraničními spoluhráči. No, možná na tom i něco bude...😁

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Simono,
    děkuji za Tvou úžasnou rychlost. Jsem ráda, že mám v Tobě podporu. Přesně víš, o čem píšu...

    OdpovědětVymazat
  3. Hlavně když nakonec školu zdárně zvládne

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Milá Eliss,
    pořád v tom pevně věřím...

    OdpovědětVymazat
  5. Synátora ve čtvrté třídě nechali přeřadit do zvláštní školy. Je dyslektik a disgrafik ale s nadprůměrným intelektem a na normální škole se učitelé odmítali takovým dětem věnovat. Je zajímavé, že onen pracovník v pedagogické poradně který mu toto dobrozdání dal, byl velmi záhy z ní odejit. Poukazoval totiž dost hlasitě na to, jak je školský systém v těchto případech nespravedlivý a hlavně neschopný. Synek vychodil tudíž ZvŠ s vyznamenáním a průměrem 1,000000 a zapsal se tak do jejích análů jako nejlepší žák za celou její historii
       Pak přešel na zahradnickou školu a bl nadmíru spokojen a my též. Bezproblémově zvládnutá puberta, bezproblémově zvládnutá školní docházka.
    Jen prostě se učitelé nechtěli zaobírat tím, že by mu měli pomoci ....

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Milá Wendy,
    také si myslím, že naše školství je na špatné úrovni a s tou inkluzí to zabili úplně...

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Tak tu už jsme nezažili

    OdpovědětVymazat
  8. Někdo zkrátka na učení je a někdo ne, ve výsledku je celé to x leté učení a připravování se na testy vlastně úplně k ničemu. Držím mu palce, ať tu školu zvládne :).

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Milá Leri,
    díky moc, ale je to těžký, za mých mladých let by byl na učňáku, vyučil se a měl by se dobře. Teď půlka třídy nemá na střední co dělat, jenže nikomu se nechce pracovat rukama a hlava je líná...

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Mluvíš mi z duše. Já jsem na to naše školství dost vysazená, ale nevím, jak to změnit. Naštěstí je dcera ve čtvrťáku a syn ve třeťáku, tak už snad budu mít za rok a půl klid. Jestli přežiju synovu maturitu. Na další studium to nevypadá ani u jednoho z nich. Ale jen ať se už jdou živit sami a poznají, zač je toho loket 😎

    OdpovědětVymazat
  11. no to je hezké:) to já kdybych měla takové známky na střední tak smím jen do školy domů, učit se a uklízet:) jo výchovu jsme měli přísnou:( nechci být na Šakalíka taková přísná....snad mě to nepoznamenalo

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Synek vyhrožuje s vysokou, nechce pracovat a hlavně nechce odejít z bytu, vůbec nevím, jestli se jich někdy zbavím...

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Milá Klávesničko,
    já jsem měkká matka...no...
    Na Prvorozeného jsem byla daleko přísnější a to byl hodnější.

    OdpovědětVymazat
  14. Je to osobnost, to se musí nechat! Naši tohle neznaj a já bych si to taky klidně nechala ujít...

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Milá Martinko,
    asi jsem někde udělala chybu. Nebo spíš několik velmi zásadních chyb.

    OdpovědětVymazat
  16. Já měla měkkou výchovu. Nosila jsem domů čtyřky (na vysvědčení) a pětky (po vysvědčení) z matiky, fyziky a chemie. Z části z lenosti a z části z tuposti (maminka doufala asi spíš v tupost :). A jak jsem dneska spokojená (moc).Jestli nedělá jinou rotiku, tak bych se nebála, že nakonec neproleze a v životě se pak nějak slušně neuchytí, jazykovou výbavu na to má solidní :)

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Milá Bloudičko,
    dodala jsi mi optimismu...
    On dobře ví, že škola je jeho boj a že se v životě bude muset spolehnout především na sebe, to si myslím uvědomuje už teď.

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Bloudíku, ty, taková pohotová a přemýšlivá, čtyřky?? To se mi nechce věřit...

    OdpovědětVymazat
  19. S napětím jsem četla tyhle (pro mě) novinky - a dostala mě vtipná tečka na závěr.

    OdpovědětVymazat
  20. [19]: Taky jsem se divila, na druhou stranu mě naplnilo optimismem, že dobré známky ve škole nejsou všechno a v dalším životě nemají takovou váhu, jaká se jim dává...

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Milá Dorko,
    z poslední věty se stala taková rodinná hláška. Končím jí debaty o škole. Já vím, ich bin Robin, říkám.

    OdpovědětVymazat
  22. Taky jsme měli ve třídě borce, který věčně spal. A taky u toho občas i chrápal. No a jak dopadl... Jako jedinej z kluků ze třídy je ženatej a má měsíční miminko.

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Milá Vílo,
    a to je dobrý nebo špatný konec...?

    OdpovědětVymazat
  24. [22]: Zajímavé, miminko jako následek spaní... Tak jsem to nikdy nevnímala.

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: No řekla bych, že jednoznačně dobrý, protože máš naději, že se ti jednou odstěhuje a bude schopný uživit svou rodinu.

    OdpovědětVymazat
  26. [26]: Já ten Neurol vážně nepotřebuju, já mám blog jako terapii, stejně jako Blondýnka... Nabírám tu sílu a radost.

    OdpovědětVymazat
  27. Míšo - vidíš, píšu už Míšo! - asi sis pořádně za dobu školní docházky druhorozeného užila a užíváš. Ale Ty to zvládáš s lehkostí sobě vlastní. Jo, to je na celý život, ještě budeš mít hodně radostí s druhorozeným.

    OdpovědětVymazat
  28. Celý čtyři roky na střední jsem pravidelně spala o češtině. Taky jsem si kolikrát poslintala lavici. A následky to nezanechalo, dokonce jsem odmaturovala i se slušným skóré. Nebýt didaktickýho testu, kde mi ulítly asi 3%, měla jsem jedničku. Ústní se mi povedly na 100%.

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: Milá Lotty,
    synek mi dává do těla strašně...
    Jestli to zvládám s lehkostí, to nevím. Kdybys mě viděla, jak tu furt řvu, koktám a prskám...nadávám...

    OdpovědětVymazat
  30. [29]: Milá Kačenko,
    komentáře mě naplňují optimismem, že by tu školu mohl zvládnou...
    Já ve škole nikdy nespala, ale v práci v poslední době mi čelo občas břinkne o klávesnici...

    OdpovědětVymazat
  31. ...tak to zírám,my byli v dětství zdatní...jiné zájmy - jiné výsledky...

    OdpovědětVymazat
  32. [32]: Milý Johane,
    Druhorozený stále říká: Je jiná doba...

    OdpovědětVymazat
  33. Také jsem jeden čas  v mém mladším věku chodila na logopedii, ale vše jsem zvládla :)
    Jako docela vás obdivuji z toho co se tu píše. Ale dobré je, že v tom nehrají hlavní roli i drogy. Měla jsem spolužáka, který bez nich nemohl být a později ve škole začínal vyhrožovat spolužákům :(

    OdpovědětVymazat
  34. [34]: Milá Joino,
    v podstatě je to hodný chlapeček, nekouří, nepije, za děvčaty neběhá (ony jezdí za ním)...jen je strááášně líný...

    OdpovědětVymazat
  35. Syn bude zdravotní bratr?
    Můj syn neuměl říkat "r", na logopedii jsem s ním chodila pravidelně a "tdnky, bdnky" mlela i s ním furt dokola. Nakonec mě překvapil tím, že rovnou řekl "ř", a bylo to. Učitelka v první třídě žasla jakou má slovní zásobu. Dnes je to vysokoškolák a i když já se nikdy ve virtuálním světě nechlubím, tak teď to udělám - lepšího syna jsem si nemohla přát!
    (Budu konkurovat jedné z tvým pochlebovaček, jak se se vším spokojena a nic nepotřebuje, ale byť!   )

    OdpovědětVymazat
  36. [36]: Milá Sugr,
    škola by ho měla připravit na práci v bezpečnostních nebo záchranářských složkách...
    "Tdnky" apod. jsem cvičila s oběma. Já jsem si taky nemohla přát lepší děti a psa, cák se nechci rouhat, mohlo by být výrazně hůř...

    OdpovědětVymazat
  37. [37]: Klobouk dolů před tvým synem, vybral si nelehkou práci, vím o čem píšu, nepracuji sice jako zdravotník ani lékař, ale pohybuji se v nemocnici mezi nimi denně a vím, že to je řehole a kdo vydrží je machr! Věřím, že jsi ráda za takové děti i psa, lepší matku si nemohli vybrat ani oni.

    OdpovědětVymazat
  38. [38]: ...i Ty jedna lichotnice...
    Zatím mu jde nejlépe provokování, sama jsem na něj zvědavá.

    OdpovědětVymazat
  39. [39]: Jestli je po tobě, neztratí se v životě a to je hlavní. Nelichotím, nepochlebuju, vycházím z faktů co zde ve virtuálním světě uveřejňuješ. Jestli je taková i skutečná realita, jsi fajn ženská a ty to víš.

    OdpovědětVymazat
  40. [30]: Milá Míšo, řveš jako nadáváš nebo řveš jako brečíš?   

    OdpovědětVymazat
  41. [33]:....a má pravdu,ale my jsme v hodinách nespali,ale obdivovali vyzralé ženy profesorky,které měly utajené dekolty a další zajímavé bvěcičky....

    OdpovědětVymazat
  42. [41]: Nadávám hodně nahlas a hodně sprostě. A naposledy jsem se při stížnostech Druhorozeného na bráchu normálně rozbrečela jak malá holka, protože měl pravdu a já s tím nic nenadělám...

    OdpovědětVymazat
  43. [42]: Chlapeček se spořádaně ráno vrátil z plesu a pochvaloval si, jaký pěkný pevný zadek má jeho třídní...
    Ona je opravdu moc pěkná a milá ženská.

    OdpovědětVymazat
  44. Také nějak nerozumím dnešnímu školství, učňáky skoro vymizely, všichni chtějí školu bez ohledu jestli na to mají nebo ne, a pokud možno i vysokou. Kdo bude dělat asi nikoho nezajímá Míšo, nemyslím, že to druhorozený nezvládne, určitě na to má, ale jeho volba bude dost náročná. Vzpomínám na školu mých dětí a že by s nadšením přistupovaly k učení, to si nějak nepamatuju   

    OdpovědětVymazat
  45. [43]: Míšo, pokud je to nadávání, energie máš dost. Já už bych na to sílu neměla. No, já vlastně vůbec nenadávám, natož sprostě, já to řeším jinak.

    OdpovědětVymazat
  46. [44]: Milá Evo,
    taky mě škola nebavila, byla mi vybrána, ale přece jen jsem byla zodpovědnější...

    OdpovědětVymazat
  47. [46]: Taky bych to řešila jinak, ale to by mě zavřeli...

    OdpovědětVymazat
  48. [48]: Tak na to už vůbec nemám síly! Je vidět, že vše to snášíš docela v pohodě a je to vlastně taková vaše hra, dialog, kdo z koho.

    OdpovědětVymazat
  49. [19]: I pětky, fakt! Maminka mohla mít radost ze známek až na vysoký, když jsem se zbavila těch třech můr :). Do tý doby se mohla radovat leda tak z toho, že jsem si na skautskou výpravu vzala košilku i spodky :)

    OdpovědětVymazat
  50. To je řízek! Ale řekla bych, že se tomu za pár let spolu zasmějete . Já klukům tluču do hlavy, že známky zase až tak důležitý nejsou. No tak kecám, prvorozeného musím trochu nenápadně tlačit, takový IQ potenciál by bylo škoda promrhat .

    OdpovědětVymazat
  51. [51]: Milá Janinko,
    směju se už teď, ale z čirého zoufalství...
    Ale Druhorozený si článek přečetl, smál se hodně, on má rád, když o něm píšu...

    OdpovědětVymazat
  52. Je prostě neodolatelně kouzelný Můj syn bude také postrach... Kvůli tatínkovi, který se těší, až bude do školy běhat opravovat učitelky Hrozně se mi líbí jeho žoviálnost odmlada ...

    OdpovědětVymazat
  53. [45]:njn...ta puberta u chlapů je kouzelná,co si budeme povídat...

    OdpovědětVymazat
  54. [53]: Milá Jani,
    hezky se o něm píše, ale mít ho doma je peklo...

    OdpovědětVymazat
  55. [52]: Budiž ti útěchou, že z toho vyroste. Snad .Doma mám puberťáky dva, prvorozený má pubertu vcelku veselou a tlemí se všemu a všude. Druhorozený je v druhé třídě a prožívá první pubertu. A když to ti dva spojí a vidí, že to už přešvihli, jdou do lednice a zeptají se, jestli chci nalít víno nebo panáka. Takže zatím docela v pohodě .

    OdpovědětVymazat
  56. [56]: Nádhera. Jenže moji chlapci pijí už ty panáky se mnou...

    OdpovědětVymazat
  57. Milá Míšo, lepšie je kaziť si játra občas panákom, ako Neurolom

    OdpovědětVymazat
  58. [58]: Milá Fidorko,
    však je taky Neurol nenačatý a obě ježíškovské lahve Mistra Jägera vypité...

    OdpovědětVymazat
  59. Já se strašně těším
    Všechny moje kamarádky mají synky mladší, než je můj a už pár let mi říkají, že takovýho smrada by zabily...
    Počkám si různě, někde pět let, jinde už jen rok...
    A pak budu chodit a říkat, že takovýho smrada já bych zabila
    Protože já to vidím, jak se chovají, vidím náznaky... Budou horší, než ten můj
    Jedna kamarádka nedávno přišla s tím, že bude muset zabít aspoň jedno svoje dítě, aby byl doma klid. A že pak jsou jen dvě možnosti...
    Buď jí osvobodí a nebo si v kriminále doplní vzdělání
    Hmmm, docela mě to zaujalo, ale zas si říkám, že by bylo škoda je zabíjet teď, když už jsou tak velcí...

    OdpovědětVymazat
  60. [60]: Milá Baruško,
    máš pravdu, už to nestojí za to je zabíjet... Už to vydržíme.
    Také pozoruji symptomy u cizích dětí a škodolibě se tetelím radostí...

    OdpovědětVymazat
  61.    s puberťáky je vůbec sranda, teď do ní pomalu leze můj mladší brácha a jde to moc dobře vidět.
    Držím palce, ať tu jeho školu a přístup ve zdraví zvládneš, než konečně pobere ten "dospělácký" rozum!

    OdpovědětVymazat
  62. [62]: Milá Little,
    on byl nesnesitelný už v břiše, pubertou to jenom kulminuje....
    Díky moc za podporu.

    OdpovědětVymazat
  63. Před pár dny jsem se bavil s jednou známou (manželka kolegy učitele),co tady děláš? Bydlíme kousek od ZŠ - asistentku. Co to znamená, ptám se. Ále mám na strosti takového jednoho žáka .-.-.-

    OdpovědětVymazat
  64. [64]: Milý Mirku,
    já té inkluzi prostě nerozumím...

    OdpovědětVymazat
  65. No jo, někdy holt vysoká inteligence neznamená automaticky dobrý prospěch. Možná mu k lepším výsledkům chybí motivace. Děvčatům se líbí, tak proč se víc snažit? A že v hodině spí, by mi nevadilo. Alespoň nevyrušuje.

    OdpovědětVymazat
  66. [66]: Milá Cilko,
    hlavně nesmí chrápat nahlas...
    Je chytrý ale strášně líný.
    Mrzí mě to.

    OdpovědětVymazat
  67. No hlavně aby prolezl a udělal maturitu..Jinak se to uzr podda...

    OdpovědětVymazat
  68. Jen malý dotaz - kam zmizel Delfín?

    OdpovědětVymazat
  69. [68]: Milý Jane,
    pevně věřím, že ji udělá...

    OdpovědětVymazat
  70. [69]: Milá Hano,
    tady se ukázalo (a Dorka má asi pravdu), že nejsem úplně normální. Já se potřebuju s publikováním článku strefit na celou sudou hodinu a nadvakrát se mi to nepovedlo...a ještě jsem zapomněla dát do pračky aviváž. Začíná to být vážné...
    Delfína zkusím zítra, pokud se neobjeví, jsem v blázinci...

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec