čtvrtek 16. května 2019

Tiché roky, Alena Mornštajnová, 2019

První kniha od této spisovatelky a chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na popisný styl psaní. Nikdy bych neřekla, že Mornštajnová je o tři roky starší než já, zdálo se mi, že knihu napsala nějaká stará bába. Jak jsem teď četla dvě knihy od Olgy Scheinpflugový (Balada z Karlína, Sestry), tak mi styl a čeština přišly stejný.

Nicméně samotný příběh je zajímavý a logicky uzavřený. Mám moc ráda rodinné ságy, nebo prostě zachycení celého života, i když na konci mám deprese z toho, jak život rychle uteče a zůstávají chyby, které nejdou napravit. Bohdana, Bohem darovaná dcera, žije s mrzoutským otcem a jeho druhou ženou Bělou, je jedináček, maminka umřela, když byla malá. Nemocná babička ji při poslední návštěvě osloví Blanko, přitom v jejich rodině nikdy žádná Blanka nebyla. A nebo byla? Bohdana se rozhodne tajemství rozluštit, trvá jí to asi dvacet let. Zase jsem si uvědomila, jak jsou chyby ve výchově a nedostatek lásky devastující, protože Bohdanin otec byl přesný příklad toho, jaký rodič rozhodně být nemá.

P.S. Každá nová kapitola začíná poslední větou té předešlé. Taková blbost, vím, ale strašně mě to bavilo.



Zdroj: Databáze knih

26 komentářů:

  1. Slyšela jsem o její knize Hana, ale v knihovně beznadějně zamluvená minimálně na rok. I ostatní její knihy jsou prý teď v oblibě, tak někdy příště

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Evo,
    čekala jsem na Tvé hodnocení, škoda...
    Já jsem se s tím nepárala, dvě knihy jsem koupila v knihkupectví a jednu nám z Databáze knih ještě na poště...

    OdpovědětVymazat
  3. Já se tak hrozně těším, až dostuduju a budu moct číst taky tyhle knížky, které nemáme v kánonu! Ale začala bych asi její Hanou - chystáš se na ni?

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Milá Zuzko,
    tak to si užiješ najednou spoustu skvělýho čtení...
    Já, jak Hanu všichni chválí, nějak na ni nemám chuť. Sama nevím, proč. Přečtla jsem Hotýlek, ten mi připadal slabší než Tiché roky a na poště mám Slepou mapu, ale na Hanu určitě taky dojde.
    Nestíhám tu poštu, tak jsem si půjčila u babičky Hely do Otčenáška Když v ráji pršelo...

    OdpovědětVymazat
  5. Četla jsem tichou mapu a Hanu, a bavilo mě to, jedině s čím jsem bojovala já je počet postav, hodně jsem se v tom ztrácela a několikrát se v knize vracela  kdo je kdo a kdo s kým a tak, na takový počty lidi nemám kapacitu :)

    OdpovědětVymazat
  6. Jsi skvělá, já mám nyní zemědělské období a u první věty usínám, naznala jsem, že začnu zase při dlouhých zimních večerech, teď je to pouze onanie četbou, bohužel. Můj intelekt poklesne na úroveň zásaditého hnojení

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Ty bláho,
    před šestou..! Co to je..?
    Stařecká nespavost..?
    Jak napsala jedna čtenářka, furt na jedno brdo...
    Jenže moji oblíbení autoři nestíhají psát. Hájíček, Soukupová, Bolavá, Hanišová...a Dutka je už starý pán...

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Milá Blondýnko,
    Zuzana zase čte jen když se válí v létě v Braníku na louce u Vltavy.
    V zimě čumí na televizi...
    Moje zahrádka za oknem tolik péče nepotřebuje...

    OdpovědětVymazat
  9. Rozmýšľam či si ju nekúpim, v blízkom kníhkupectve ju majú... v češtine aj v slovenčine! čo ma udivilo Jasné, že by som uprednostnila originál

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Milá Fidorko,
    klidně bych Ti ji půjčila, ale asi nejsi v Praze...
    Tuhle češtinu dáš v pohodě, je to taková spisovná, občas výrazy jak z červené knihovny. Mně se třeba úplně nejvíc líbila kniha Ke dnu, píšu o ní, ale Zuzaně zase Do tmy... Prostě vkus je různý...

    OdpovědětVymazat
  11. To je pak těžké... Dokud dej neskončí lze doufat v nějakou katarzi ale nakonec.... Ale všechno vyřešit lze asi jedině v Červené knihovně

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Milý Jane,
    příběh Blanky se odvíjel paralelně, takže čtenáři věděli...

    OdpovědětVymazat
  13. nedávno jsem měla narozky a dostala jsem tolik knížek že bych si mohla otevřít knihovnu

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Milá Sabinko,
    také bych si mohla otevřít knihovnu, já si ty knížky i razítkuju...

    OdpovědětVymazat
  15. Tak taková blbost, jako je poslední věta z předchozí kapitoly na začátku další, by mi udělala fakt radost. Když čtu klukům knížky, vždycky přečtu poslední odstavec předchozí kapitoly, abychom se vcucli do děje .

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Milá Janinko,
    já jsem knihu přečetla za dva dny, tohle jsem ani nepotřebovala. A taky vyprávění se střídalo po kapitolách, vždycky jednu otec, další Bohdana...tak poslední větu vždycky zopakoval ten druhý.
    Nevím, jestli to dobře vysvětluju...

    OdpovědětVymazat
  17. Díky za inspiraci

    OdpovědětVymazat
  18. Od této spisovatelky jsem četla knížku Hanu. Také velmi zajímavě napsáno. Rozhodně doporučuji.
    U jedné knížky začínaly kapitoly odpočítáváním dnů do Vánoc. Taky zajímavé.. Jmenovala se Dítě ohně

    OdpovědětVymazat
  19. [18]: Milá Lenko,
    nakonec jsem si koupila i Hanu...

    OdpovědětVymazat
  20. [17]: Milá Zahrado,
    když se Ti bude líbit styl psaní, tak v pohodě, Hotýlek už se mi tak nelíbil...

    OdpovědětVymazat
  21. Od stejné autorky jsem zatím četla knihu Hana a to bylo úžasné čtení, Tiché roky mám shodou okolností objednané, tak jsem zvědavá, taky mám ráda rodinné ságy, člověk se v tom často najde i s rodinou.
    A to navazování vět se mi taky moc líbí, znám to od Kinga, v TO se navíc střídá minulost s přítomností, velmi efektní!

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Milá Pavlo,
    už jsem zvládla Hanu a Hotýlek.
    A připadá mi to psaní moc stejný a nudný, takový popisný...

    OdpovědětVymazat
  23. Už som ju prečítala
    Čítala sa dobre, len ten koniec... mohla ho trochu viac rozpísať. Ja viem, že niektorí spisovatelia nechávajú tzv. otvorené konce, nech si každý domyslí, ale ja mám rada vo veciach jasno.
    Smutná to rodina... ešte som čakala, že po zmene režimu sa vráti rodina, ktorej skonfiškovali ten dom a Žákovi sa budú musieť vysťahovať. Ale to by už bolo asi veľa rán osudu na jeden román.
    Ešte si možno zoženiem aj Hanu.

    OdpovědětVymazat
  24. [23]: Milá Fidorko,
    viz komentář výše.
    Z těch tří knih se mi nejvíc líbila tahle. V ostatních má moc postav na úkor jejich propracování, vykreslení charakterů. Prostě mi už přišly na jedno brdo...

    OdpovědětVymazat
  25. nedávno jsem to dočetla a moc se mi to nelíbilo :( asi to na mě bylo zbytečně zdlouhavé a celá ta zápletka mi přišla taková chudá

    OdpovědětVymazat
  26. [25]: Milá Sakay,
    jak jsem psala výše, ze tří knih, které jsem četla, se mi tahle se mi líbila nejvíc.
    Teď jsem okouzlená Petrou Dvořákovou a jejím Chirurgem a Vránami. Nestíhám psát o všech knihách, ale tyhle určitě zmíním.

    OdpovědětVymazat

P.S.