Nedaří se

V poslední době nejsem nějak ve formě. Jak se to pozná? Třeba tím, že jsem várku černého prádla vyprala s papírovým kapesníčkem. To se mi nestalo už léta. A jak blbě vidím, v první chvíli jsem si říkala, sakra čí je to puntíkovaný tričko, než mi došlo, že moje a ty puntíky že jsou žmolky rozmáčenýho kapesníku. Vzápětí jsem si přesně uvědomila, v jaké kapsičce zůstal, a byla to moje kapsička, ani jsem nemohla řvát na Druhorozeného. Hodinu mi trvalo, než jsem prádlo obrala a pověsila.

Schvácená jsem si sedla se skleničkou rybízovýho vína na chvíli k blogu. A už byl čas jít ven se psem, kterého jsem měla na hlídání. Zkoušela jsem umluvit Druhorozeného, který se chystal randit u nás na sídlišti. Dost se vzpouzel, ale nakonec si Bonga vzal s sebou. Odcházel v půl desátý večer, v jedenáct mi mimoděk blesklo hlavou, jen aby se mu pes nezaběhl. Dolila jsem si víno a pustila Příběh služebnice. Za deset minut mi zvonil mobil. Druhorozený nemá psa, muckal se na lavičce se slečnou, pes se nudil a odešel pryč. Skoro jsem brečela. Né, to mi neříkej, že si děláš prdel, že to není pravda. Kde jsi? Byl daleko a srandu si nedělal. Vystartovala jsem jak šílená, ale už při obouvání bot jsem měla pocit, že slyším venku štěkot. Vyběhla jsem před dům a opravdu jsem v dálce viděla běžet našeho podrvaťáka. Jak jsem najednou za to jeho štěkání byla vděčná. Na zavolání celej šťastnej přiběhl. Měla jsem tlak až do nebe a slzy v očích.

Druhý den ráno jsem se vydala na trh na Náplavku. A jak furt nejsem ve formě, byla jsem líná si umýt vlasy, po rybízáku jsem byla trochu opuchlá, ani jsem se nemalovala. Koupila jsem kuře, brambory, mrkev a košík byl těžký. Ploužila jsem se shrbená a cpala se pljeskavicí v nějaký placce. Od ucha k uchu upatlaná omáčkou. Zleva se ozvalo Ahoj. Jak to, že vždycky když nechcete nikoho známýho potkat, zákonitě se objeví vedle vás. Patočka. Ani nechci vědět, co si myslel, když mě uviděl. Takový fuj bábě jsem se cpal do kalhotek, třeba. Já bych se teda k sobě rozhodně nehlásila. Závistivě se podíval na macaté kuře, nad nabídkou ochutnání pljeskavici se jenom ošklíbl, měl prý štrůdl. Nějak jsme si neměli co říct. Tak ahoj.