Jím nevěsty

Kolegyně mě pozvala na rozlučku se svobodou, docela jsem se bránila, v mém věku mi přišlo trapné někde křepčit s mladýma holkama. Prý v pohodě, přijede i její maminka, budu jí dělat společnost. A tak proč ne? Koneckonců pozvání je určitá pocta. Startovaly jsme v baru na Pavláku, já po barech moc nechodím a nová zkušenost se hodí. Organizátorka rozlučky koupila Kristýně šerpu s nápisem Budoucí nevěsta, diadém se závojem, nám ostatním placky a brčka. Brčko mě trochu zaskočilo, to bude tou padesátkou asi. Nebo i vám připadá nechutný?

Dávno vím, že cuba libre je zrádný pití, ale nedbám. Já na všech flámech vydržím až do konce, protože mám strach, že by mě ostatní po odchodu pomlouvali. Tj. posléze jsem se vprdelila i na diskotéku Techtle Mechtle. Tak tady jsem byla stoprocentně nejstarší, druhá matka byla o dost mladší. Tančím, až když mám v krvi přes dvě promile alkoholu. Tančila jsem. To byly starý hity, to si nikdo nedovede představit. Dýdžej hrál snad jenom pro mě, ale když pustil Raketou na Mars, informovala jsem sms Druhorozeného, protože tahle písnička je příšerná odjakživa. Nechtěl věřit.

Ve dvě jsem byla doma jak na koni, teda taxíkem s Oldou, který vozí Prvorozeného, sice jsem na něj čekala asi dvacet minut, ale zase nemusím navigovat, protože když je tma, neorientuju se vůbec, a levou s pravou si pletu i za střízliva. Ráno jsem Druhorozenému fňukala, že jsem někde ztratila brčko. Podíval se zoufale bolestně. To jsi mi říkala už v noci. Aha.

Máte tam chybu, "Jím" se píše s i, povídal synek