sobota 21. března 2020

Padesátka zase v práci

Tady mělo být několik teček a ....a už zase ne. Zatím se ale držím. Vybrala jsem si ten Hloubětín a kdyby na mě nebyli ve firmě všichni tak hodní, druhý den bych dozajista nepřišla. Moje pozice je Pracovník zákaznického servisu ve zkušební laboratoři. Při pohovoru slibovali pestrou a zajímavou práci. No, jak pro koho. Pestrý na tom je, že nikdy nevíte, jaký vzorky přivezou, ale co je zajímavýho na štítkování a focení dvaceti balíčků krájený vysočiny od pěti různých výrobců, to fakt teda nevím. Zatím umím jen spolehlivě vytisknou štítky, což je asi milióntina toho, co bych měla umět.

Program, se kterým pracuju mi připadá strašně složitý, balení a zasílání vzorků do laboratoří na Slovensko nebo do Německa mě nebaví. Začala jsem tím, že jsem zablokovala vstupní heslo do DHL celé firmě i pobočce v Brně. Jsem tak vynervovaná, že nevím ani, jaký je rok a všude píšu 2000, zlomový rok v mém životě. Narodil se Druhorozený. I takový jednoduchý úkol jako odnést balíček na malý bílý stolek jsem nezvládla. Kde je ten stoleček? Pod oknem. Tam žádný stoleček není. Kolegyně se na sebe významně podívaly. Ježíš, vona je fakt úplně blbá, má brejle a stejně je slepá. Stoleček tam opravdu nebyl. Někdo nám ho ukradl.

Domů chodím totálně vyčerpaná s pocitem, že práci absolutně nezvládám a asi nikdy nezvládnu. Kupí se mi prádlo na milované žehlení. Do toho vyleze z nory Druhorozený. Co bude k večeři? Nic, zařvu. Hmm, to bylo včera taky. Vařila jsi na dva dny, Míšo?


Skvělý retro

74 komentářů:

  1. To jsem se zas od srdce, milá Míšo, zasmála!
    Hele, stoleček jsi mi zatajila!
    A až zas něco budeš příště posílat do zahraničí, mysli s láskou na mě.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Dorinko,
    přece Ti nemůžu všechno vykvákat, pak bys mě už nečetla...

    OdpovědětVymazat
  3. To bude ten stolečku prostři se.
    Nevěděl jsem, že je bílý.

    OdpovědětVymazat
  4. Co atakovat Druhorozeného vlastní zbraní a tázat se, co ve společné domácnosti vyrobil k večeři?http://bs.jxs.cz/ublog/emoticons/laughing.gif

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Ty máš ale neopodstatněný strachy!
    A s tím kvákáním jsi mi připomněla žáby, který tady bohužel blízko nikde nejsou, jako v mém předchozím bydlišti... Kvák..

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: Milý Pavle,
    asi máš pravdu, protože jinak nechápu, proč by ho někdo kradl...

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Milá A,
    už jsem začala. On vaří skvěle, ale surovinově a energeticky dost náročně, a své vaření podmiňuje tím, že kuchyň uklidím já... A že vypadá jak po výbuchu, asi nemusím psát.

    OdpovědětVymazat
  8. Držím pěsti, aby ses rychle zapracovala a bylo to už jen zajímavé

    OdpovědětVymazat
  9. Míšo, každý začátek je těžký. Také jsem měla pocit, že uteču, když jsem nastoupila do svého posledního zaměstnání. Připadala jsem si jako úplný dement, který nechápe vůbec nic.
    Po čase si to sedlo a já v té firmě vydržela 16 let až do odchodu do důchodu.
    Držím palce a věřím, že to dáš.

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Milá Alenko,
    je to fakt peklo...
    Zdají se mi sny o mlékárně Klatovy, která posílá vzorky každý den...

    OdpovědětVymazat
  11. Míšo, štítky už umíš, tak ono to půjde, uvidíš. V dnešní době je celkem velkým bonusem dobrá parta okolo, oni rádi poradí a ty to určitě dáš      Držím palce

    OdpovědětVymazat
  12. [13]: Milá Evo,
    ty holky jsou fakt fajn a chytrý, samý inženýrky chemie...
    Díky moc za podporu. Já tady pořád jenom děkuju za podporu, snad se ten můj život konečně dostane do normálu...

    OdpovědětVymazat
  13. To je v nové práci úplně normální, že je člověk nějakou dobu za neschopného hlupáka, to se musí rozchodit jako nové boty. Ostatně, taky mě to zanedlouho čeká, tedy ne, že bych se těšil .

    OdpovědětVymazat
  14. [15]: Milý Petře,
    tak to Ti přeju hodně štěstí a úspěch v nové práci..!

    OdpovědětVymazat
  15. Pozitivní na tom je, že fotografování tě může odborně posunout.Ale jak říkali na vojně: "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti." :)

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: Milý Miloši,
    jak vidíš podle fotky, zatím jsem se nikam neposunula. A srdce mi při focení tak buší, že se foťák sám spouští...

    OdpovědětVymazat
  17. Podobné zážitky vždy potěší! Já si tak taky připadala v každé nové práci a to i když mě vybrali konkursem. Pak jsem si zas myslela, že se nějak spletli...:)

    OdpovědětVymazat
  18. Pár nesmělých  krůčků vpřed,
    však  zase  se  vrací !... František  Wobeyda
    zase  je  v  práci !  " Pojď  makat !!" ( řvou  mužové na  lešení )... " Zednická  práce, ta  pro  mne  už  není !
    Jak o práci slyším, mám  zabrnění
    od  hlavy, až  k samému přirození !"( muž  do  teďka  seděl  ve  vězení,
    za  sérii loupežných přepadení )... " Mít  padesátku... mě  čekat  má  práce ?
    Na  práci  ani  už  newisrat  se !!
       zvlášť.  když je  člověk po  padesátce !!"" Montérky  vyměň  už  za  svršky,
    ... pojď   omítat !... lžíci  vem !  vydrž  ty !!!"... " Mne ...mistr  zas  bere  si  na  mušku ?"Muž  krumpáč  vzal,
    dal  mu  s  ním  přes  držku !!... polír  jsa  krumpáčem  zasažený,
    zuby  snad  všecky  má  vyraženy !!... Wobeyda ?  zase  je  ve  vězení !... se  rozveselil !  je  spokojený !

    OdpovědětVymazat
  19. "Chci  nové  zuby  mít  zaplaceny,
    navíc  i  rypák mám přeražený,
    a  žebra  též  krumpáčem  naraženy !"... žaluje  polír  Džonn  Nedoma :
    " Chci od  něj  peníze !!"... " Howno  mám !
    nadám  mu  žádné  peníze,
    vzkažte mu,  ať  on  mi ...vylíže "...odškodné   ňákého  ,,kakáče,, !!"... darebák  naznačil  ,,fakáče,, !!

    OdpovědětVymazat
  20. Ještě píšeš s humorem, i když to má hořký nádech..... Zatím tápeš, ale až ziskáš rutinu, bude třeba líp. Dovedu si představit, jak se ti do práce nechce a když máš doma od syna takovou "podporu", tak se možná ani nechce domů. Drž se!

    OdpovědětVymazat
  21. [19]: Milá Mimoso,
    jsem ráda, že nejsem jediná.
    Chvílemi je to fakt peklo, každé ráno se do práce přemlouvám.

    OdpovědětVymazat
  22. [20]: Milý Fredy,
    já mám taky ZABRNĚNÍ...     

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Milá Marijko,
    kdyby nebyl ten "vir", odešla bych hned po prvním dni, ale bojím se, bude. Nakonec budu celá šťastná, že mám vůbec nějakou práci...

    OdpovědětVymazat
  24. Buď v klidu, každý něco zablokoval, já například  dopravu

    OdpovědětVymazat
  25. [26]: Milá Zahrado,
    tak tohle je taky pěkný zářez...

    OdpovědětVymazat
  26. To bude rutina, věc zapracování pak to pujdr... Na druhou stranu, moc zábavné to určitě nebude...

    OdpovědětVymazat
  27. Gratuluji k místu, Míšo. Bude to asi stereotyp, ale jakmile pomine korona, nasadíš sluchátka, vytvoříš si svůj vlastní svět a budeš štítkovat jako o život. Pak tě budou volat i k polední pauze.
    Život je pořád plný překvapení.

    OdpovědětVymazat
  28. Docela mě povzbuzuje, že teď to mají těžké všude a nejen u mě

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: Milý Honzo,
    pracovat se musí...

    OdpovědětVymazat
  30. [30]: Milá Aneto,
    život je permanentní boj...

    OdpovědětVymazat
  31. [29]: Milá Mirijam,
    díky moc za hezký a optimistický komentář...

    OdpovědětVymazat
  32. [27]: Všichni a všechny, kteří se na tebe dívají, jako že jsi střevo, jsou sami střeva v podobě často používaného geometrického tvaru. Všichni jsme začínali a ty na rozdíl od nich, máš ještě životní zkušenosti.

    OdpovědětVymazat
  33. [34]: To je tak uklidňující, tohle číst. Zrovna se rozhoduju, jestli tam mám zítra jít...

    OdpovědětVymazat
  34. [30]: P.S. Asi jsem dyslektička, omlouvám se za špatné oslovení v odpovědi, milá Anteo, až u Tebe na blogu jsem si všimla...

    OdpovědětVymazat
  35. Mišpulko, ono to nějak dopadne.
    A v tom nejhorším přijde druhorozený na to, že to "nic" jsi vařila na celý týden...

    OdpovědětVymazat
  36. [37]: Milá Baruško,
    teď jsi mě odhalila. Nevařím ani normálně, natož teď v tom strašným psychickým i fyzickým vypětí...

    OdpovědětVymazat
  37. Druhorozený má dobré hlášky... Asi bych po něm něco vždycky hodila, ale škoda nádobí Jinak všechny začátky jsou těžké, to si sedne... Hlavně zvládnout teď tuhle dobu. A tím nemyslím jen ten začátek.

    OdpovědětVymazat
  38. [39]: Milá Sluneční,
    Druhorozený mě vždycky rozesměje, s vtipem (bohužel i jinak) nasadil laťku dost vysoko a chlapi mi pak připadjí nudní...
    Furt si říkám, že to musím zvládnout, ale jde to ztuha.

    OdpovědětVymazat
  39. Jejda co já napáchala v každé nové práci zmatků Někdy doma i brečela do polštáře... A pak to najednou šlo Věř si a určitě to zvládneš

    OdpovědětVymazat
  40. [35]: Normálně tam zítra nakrácej a ty pipky f....uj,jsi dáma, ne

    OdpovědětVymazat
  41. Vzpomínám, jak jsem nastoupila u nás do prodejny COOP. Myslela jsem, že si uříznu prsty na kráječi a nenaučím se vážit, jediné čeho jsem se nebála, bylo papírování. Nepřej si vidět první uzávěrku. Projevila jsem se jako úplné vemeno, dokonce i ten kopírák jsem dala obráceně. Asi to tak musí být a zvlášť, když je člověk ve stresu, tak ty drobné maléry přímo přitahuje, ale bude to určitě jen lepší a lepší. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  42. [41]: Milá Zlatko,
    taky jsem občas na pláč, bohužel nejen doma...

    OdpovědětVymazat
  43. [43]: Milá Bev,
    přesně jak píšeš, udělám chybu, úplně se rozhodím a už to jede z kopce...

    OdpovědětVymazat
  44. [8]: Tak to by mi teda nevadilo, můžu si Druhorozeného půjčit? Můj muž generuje velmi mnoho nádobí, ale vařit musím já.

    OdpovědětVymazat
  45. [46]: Já se ho zeptám, ale on se nerad vzdaluje od svého PC, proto všechny holčiny musí jezdit k nám...

    OdpovědětVymazat
  46. Když jsem poprvé nastoupila do nynější práce tak mi vysvětlili co budu dělat to nejztěženější..a ptali se zda tomu rozumím a ja že jasně a v duchu "kurva vůbec tomu nerozumím"...doslova takto Držím palce, to se poddá

    OdpovědětVymazat
  47. [48]: Milá Klávesničko,
    potěšila jsi mé.
    Jako lepším se, to jo, ale POMALU...

    OdpovědětVymazat
  48. Můj manžel mi v těžkých chvilkách říká "To dáš, bobe!", takže tobě píšu to samé, držím pěsti!

    OdpovědětVymazat
  49. [50]: Milá Janinko,
    zjistila jsem, že jsem z minulé práce velmi rozmazlená, a tím nemyslím ty restaurace kolem Václaváku...
    Díky za podporu.

    OdpovědětVymazat
  50. Držím moc palce, aby jsi brzy zaběhla do svých kolejí a vše šlo pěkně od ruky

    OdpovědětVymazat
  51. [52]: Milá Leni,
    díky moc, vážně se snažím...

    OdpovědětVymazat
  52. Mám radost! To si určitě všechno sedne, neboj.

    OdpovědětVymazat
  53. [54]: Milá Odesílatelko,
    mám teď opravdu náročný měsíce, díky moc za podporu, snad konečně začnu psát veselejší články...

    OdpovědětVymazat
  54. Držím palce, ať je líp. Třeba aspoň při troše štěstí odpadne starost s maturitou Druhorozeného, ne?

    OdpovědětVymazat
  55. [56]: Díky moc, lepší se to, ale pomalu...
    Druhorozený počítá s tím, že jim mauturu dají jen tak. Aby se nepřepočítal...
    Neučí se samozřejmě vůbec, ale já to už neřeším, je mu dvacet, je dospělý...

    OdpovědětVymazat
  56. Práce, co člověka nebaví, je jako film, který už měl před hodinou končit, ale pořát pokračuje dál. Nedává smysl, ale člověk nechce odejít, protože pořát doufá, že tam ještě objeví něco zajímavého.
    A stoleček vede...

    OdpovědětVymazat
  57. [58]: Pořád doufám, že se to aspoň naučím a budu v klidu... Nesmím být tak zpovykaná...!

    OdpovědětVymazat
  58. [12]:Víš, jak je v Klatovek krásně

    OdpovědětVymazat
  59. [61]: Milá/ý Toffo,
    myslím, že jsem v Klatovech nikdy nebyla, max projížděla. Nepochybně je to krásný město a mlékárna poctivá, protože  vzorků sýrů a různých stěrů je opravdu hodně...a pak mi lezou i do snů...

    OdpovědětVymazat
  60. Písmenková víla26. března 2020 v 8:08

    Zablokování přístupu do DHL mě pobavilo! Já asi 3. den v nové práci omylem vymazala všechny produkty z e-hopu (několik tisíc produktů). Nebyla to tak úplně moje vina, ale kdyby neměli zálohu, díky které bylo všechno za 5 minut zpátky, tak bych se asi mohla sbalit. Teď se směju, ale v tu chvíli už jsem se viděla, jak své rodině a známým vysvětluju, že tu novu práci už nemám.

    OdpovědětVymazat
  61. [63]: Milá Písmenková vílo,
    ano, to přiznání sobě a všem okolo, že jsem to nezvládla, mě nutí každý ráno tam jít. Jsou chvíle, kdy si myslím, že jsem to pochopila, abych vzápětí zase něco posrala...
    E-shop musí mít zálohovaný, a jestli ne, šla bych sama...

    OdpovědětVymazat
  62. A možná, že se zaměstnancům DHL ulevilo, když zjistili, že se nedostanou do práce přes heslo.

    OdpovědětVymazat
  63. [65]: Milá Natas,
    bylo tu úplně obráceně, nikdo z našich zaměstnanců si nemohl objednat svoz bálíků, a že se jich v té chvíli muselo poslat hodně... Na Slovensko a do Německa a chlazené nebo se suchým ledem.

    OdpovědětVymazat
  64. Jeéj, v Klatovech som bola asi pred 3-4 rokmi, bola som v okolí, tak sme si tam urobili výlet... je to fakt pekné mestečko.
    V týchto časoch je možno lepšie, keď nesedíš len doma, mala si toho dosť minulý rok. S novou prácou sa to časom vstrebá, dnes aby bol človek  rád, že nejakú vôbec má. Tak to nevzdávaj, vydržala si už iste horšie veci.

    OdpovědětVymazat
  65. [67]: Milá Fidorko,
    mám nějakou krizi. Dneska jsem mluvila se sestřičkou z plicního, byla úplně zděšená, že chodím do práce... Ale tak to blbě vyšlo s tím virem, rozjel se, akorát jsem nastoupila.
    Asi jsem se neměla nikam hnát a zůstat na pracáku, nebo vzít ten Václavák, teď mě to mrzí, to bych byla už zaučená, tam to bylo jednoduchý, ale nelíbila se mi pracovní doba a že se furt sedí na zadku...
    No, teď mám pohybu až až...

    OdpovědětVymazat
  66. [68]: Ach jaj, jedno je isté, ten vírus je dosť agresívny. Teraz sa už netráp premýšľaním čo si mala, alebo nemala urobiť, tým sa len zbytočne stresuješ. Hovorí sa, že nikdy nebolo tak zle, aby nemohlo byť horšie... chabá útecha, viem, ale je to tak. Myslím na teba a držím fest palce.

    OdpovědětVymazat
  67. Blbá a slepá! A stoleček nikde!     
    Asi bych se ve svých letech taky těžko něčemu novému učila.
    Víš, že mám pořád 1. práci od školy?!

    OdpovědětVymazat
  68. [71]: Milá Lotty,
    je to vážně těžký.
    Jedna jediná práce od školy...? Smekám.

    OdpovědětVymazat
  69. [72]: Milá Míšo, jediná, ale ve dvou městech, jen přesun. Všude je něco, to víš, taky bych s tím někdy sekla.

    OdpovědětVymazat
  70. Začátky jsou hrozné. Vždycky. A na pohovoru jsou schopni naslibovat cokoliv.

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec