sobota 14. března 2020

Vstříc pohovorům

Tak strašně moc jsem se chtěla vrátit do centra, ale dost to vázlo, a když jsem se konečně proboxovala na Václavák, nabídli mi pracovní dobu od devíti do šesti. Některé pohovory se podobaly malým výletům, měla jsem chuť vzít si batůžek se svačinou, třeba když jsem jela do Divoké Šárky. Žluté metro, zelené metro, tři stanice tramvají. Mladý sympatický jednatel se tvářil tajemně jako obchodník s jadernými hlavicemi, přitom nakupoval zlaté slitky a následně prodával s deseti procentním ziskem. Taky jsem byla na pohovoru někde na Zahradním Městě. Žluté metro, jeden autobus, druhý autobus a pozor...zastávka na znamení! To byl fakt vidlákov. Z Vodičkovy ulice výrazný sešup do zóny bez restauračních zařízení.

Musím též zmínit svůj chybějící smysl pro orientaci. Adresu v Libni jsem si nastudovala na mapce, ale neuvědomila jsem si, že přijedu tramvají z druhé strany. Můj cíl měl být hned za prvním rohem a docela jsem zpanikařila, když tam byla úplně jiná ulice. Naštěstí ten mladý muž, ke kterýmu jsem se v zoufalství rozběhla, byl moc milý a nasměroval mě správným směrem.

Pak jsem vyrazila do areálu hloubětínské Tesly a to byl teprv opravdový adrenalin. Vzala jsem si puntíkovaný šaty, vypulírovala kozačky a soustředěně se podívala do mapky. A zase jsem se zamotala, měla jsem jít do nízkýho baráku kousek od hlavní budovy Tesly, dvakrát jsem ji oběhla a marně hledala mezi sklady a garážemi firmu nebo aspoň šipku s jejím jménem. Chlapík, kterýho jsem se ptala, mě samozřejmě poslal někam do pryč.

Foukal ostrý mrazivý vítr, uši jsem instinktivně tiskla k hlavě, aby mě neodnesl. Šlápla jsem do rigolu plnýho bláta a personalistka firmy mi nebrala telefon. Vážně se mi chtělo brečet. To jako v padesáti letech nepřijdu na pohovor, protože jsem taková blbka, že netrefím? Napodruhý mi personalistka telefon zvedla a navigovala do hlavní vrátnice pro pomoc. Vrátný si teda dal načas, než se zvedl a ukázal mi na plánku areálu, kam mám přesně jít. Plánek mi půjčit nechtěl, protože je to jednoduchý. Doleva, doprava, rovně a na konci doleva. Co jako nechápu?

51 komentářů:

  1. Míšo, je mi tě upřímně líto. Nedivím se, že se ti chtělo i brečet. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  2. Takto jsem kdysi posílal sovětské turisty do Labutě.
    "Nalévo, nalévo, prjámo, nelévo, nelévo, naprávo i adin šag vperjod!"   

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Milá Marijko,
    bylo to fakt hrozný. A děkuju za podporu.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Milý Pavle,
    to jsou ti, co se pořád motají Na Poříčí...?!

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: Opravdu byl velmi neochotný...!

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: Ano. Jak se říkávalo:
    "Na pořícčí dítě křičí."

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Vrátní to mají v popisu práce, neasi?

    OdpovědětVymazat
  8. No to jsou radosti teda...

    OdpovědětVymazat
  9. [7]:Ženskáááá drrrhne schóóódy...

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Milá Vendy,
    vážně to není jednoduchý...

    OdpovědětVymazat
  11. Jednou, když jsem před lety hledal práci, z firmy hledající zaměstnance s mou kvalifikaci se vyklubal Herbalife

    OdpovědětVymazat
  12. [12]: Milý Honzo,
    člověk musí být při hledání velmi obezřetný, protože ve spoustě nabídek je zakuklenýho něco úplně jinýho, než inzerují.

    OdpovědětVymazat
  13. Na třídní schůzky prvorozeného jsem nosila čtyři roky jím nakreslený plánek. Když jsem si to rovně, doprava, po schodech na horu, doleva a rovně zapamatovala, třídu přestěhovali.
    A když řeknu na výletě, že jdeme zkratkou, nikdo mě neposlouchá, protože moje zkratky jsou pověstné a hodné zapsání do rodinné kroniky. Kterou nemáme. Takže ti rozumím .

    OdpovědětVymazat
  14. [14]: Milá Janinko,
    máš hodnýho syna.
    Mně Druhorozený vyhrožoval, že mě zavede do lesa a tam nechá...

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Joke:
    "Slečno, doprovodím vás, znám zkratku pře les."
    "Ne, dnes, ne, dnes spěchám."

    OdpovědětVymazat
  16. Jsem proto vděčná, že na mobilu mám GPS a mapy.cz. Vždycky si tam dám "navigovat" a ono mi to říká, kam mám jít.

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Milá Veki,
    to mám v mobilu taky, jen s tím nemůžu pracovat, mám nějaký líný mobil...

    OdpovědětVymazat
  18. [8]: [5]: Jsem se nejprve lekla, že vrátní mají v popisu práce blbost. Až pak jsem se podívala pořádně!

    OdpovědětVymazat
  19. [20]: Milá Dorko,
    on byl jenom línej...

    OdpovědětVymazat
  20. [21]: Milá Míšo,
    lenora je horší, než koronavirus! Nedá se z ní vyléčit!

    OdpovědětVymazat
  21. [21]: Já mám vrozenou kocůriózu.

    OdpovědětVymazat
  22. My ženy jsme se nenarodily pro orientační smysl, jsme na světě proto, abychom ho zdobily, krášlily.

    OdpovědětVymazat
  23. [24]: Milá Blondýnko,
    v těch zablácených kozačkách to šlo ztuha...

    OdpovědětVymazat
  24. Jak já ti  rozumím, dojít na neznámé místo je vůbec z těch nejtěžších úkolů. Snad aspon ty pohovory pak nebyly úplná katastrofa. Přála bych ti, aby to už klaplo.

    OdpovědětVymazat
  25. Taky jsem přišla první den do práce pozdě, protože jsem ji prostě nemohla najít A v téhle firmě jsem z oběda odcházela dveřmi do servrovny… Sama se divím, že jsem se ještě neztratila úplně Takže chápu, stres před stresem z pohovoru - to by chtělo si ho někde vybít

    OdpovědětVymazat
  26. [26]: Milá Odesílatelko,
    jsem opravdu autistka, Druhorozený má pravdu... Teď jsem v nepříjemným období a nějak se mi nejde vymotat.
    Díky za podporu.

    OdpovědětVymazat
  27. [27]: Milá Sluneční,
    ani Baileys' si nemůžu dát, tlak mám až na Mars a odmítla jsem jít se Zuzanou na vycházku, protože nechci zbytečně jezdit MHD.

    OdpovědětVymazat
  28. Beruško, na jednu stranu Tě lituju, na druhou obdivuju a v úplném celku jen přikyvuju, jak je to stejné.
    Moje věta z května to říká podobně: "Pořád tvrdím, že už vstup na pohovor je na nějaké vyšší vzdělání.
    Já prostě bloudím. A když mám jít do kanceláře ve čtvrtém patře, kde jsou schody za nějakým rohem a zavřenými dveřmi bez označení, když celý objekt vypadá mrtvě a já se nemám ani koho zeptat, pak vlastně skládám první zkoušku."
    A pořád tvrdím, že kdo dokáže dojít na pohovor, měl by být přijat...Vím, že to není ideální řešení, ale nechceš si vzít tak nějak volno? Páč Tebe ten debilní virus ohrožuje tak nějak víc...
    Velkově bude hůř. Pyšnili jsme se nejnižší nezaměstnaností a bum, začne to nanovo...

    OdpovědětVymazat
  29. [30]: Milá Baruško,
    musím říct, že je to fakt těžký.
    Vím, že jsem v rizikový skupině.

    OdpovědětVymazat
  30. V takových situacích jedině Google Maps, nebo Mapy Seznamu (a v autě Waze). A k tomu ještě power banku, protože tyto programy dost vybíjí baterii.Ale ty pracovní pohovory musí být jen pro silnou psychiku. Přeji ti, ať brzy najdeš něco na úrovni Vodičkové, třeba rovnou na Václaváku.

    OdpovědětVymazat
  31. [32]: Milý Miloši,
    já mám starý mobil, net se mi hrozně pomalu načítá, i tohle budu muset pořešit.
    Díky moc za podporu...

    OdpovědětVymazat
  32. cháá uši přitiskla .. ne nesměju se vůbec orientačnímu smyslu, a navigace není řešení, v autě ještě dobrý ale pěšky se nejsem nikdy schopná vydat správným směrem, prostě se někam vydám a koukám jestli se mi čas dosažení cíle prodlužuje nebo zkracuje

    OdpovědětVymazat
  33. [34]: Milá Helgo,
    mapy v mobilu Zuzana používá, vždycky se rozeběhneme a po chvilce se vracíme opačným směrem....

    OdpovědětVymazat
  34. Šla jsem na pohovor taky do nějakýho konce světa. Dům měl číslo XY B. Blbec jsem do navigace zadala pouze XY. Kdo by řekl že XY A a XY B jsou od sebe asi kilometr... Možná proto mě nakonec nevzali a to to byla celkem sympatická pozice. Prý: "Já vás čekal dřív..."

    OdpovědětVymazat
  35. [36]: Milá Kačenko,
    taky bych čekala, že budou vedle sebe.
    Škoda, že jsme se nepotkali v tom časáku...
    Z pěti pohovorů jsem bloudila dvakrát. Představovala jsem si teda ten rok 2020 daleko radostněji.

    OdpovědětVymazat
  36. Aspoň tě někam zvou... vždy si musím dát časovou rezervu když takhle někam jdu protože počítám s tím že zabloudím. Když je to někde poblíž, sjedu si trasu den předem Hodně štěstí u pohovorů a díky že nepíšeš o viru

    OdpovědětVymazat
  37. [39]: Milá Klávesničko,
    zařekla jsem se, že o viru psát nebudu, max zmíním v článku, pokud bude potřeba.
    Už jsem se chytla, ale nevím, jestli
    vydržím, jsem úplně ho-to-vá....
    Jsem stará, už se špatně učím nový věci.

    OdpovědětVymazat
  38. "  Cos  cinklo  mi !  ihned jsem  ve  pozoru !( ? )  dostal jsem e-mail : ,,Přijď  k  pohovoru ,,!!... z  počátku  jsem  se  zarazil...
    říkám si :  ,, Musím  hned  vyrazit !
    v pohovor jíti, - se  ničeho nebát !
    a  ihned  jsem  započal  šaty  hledat !hlavně  si zakrýti  ochlupení !"...  muž  chlupat  je  od  prsou  k  přirození
    a  odtud  má  chlupy  až  ku  holením !
    Teď  chvátá, není čas  ku  holení !
    Musí  si  hodně  popílit !... " Holeně  punčochy  zakryjí,
    však věc  kterou nelze  opomenout ?
    Podvazky  nesmím  si  zapomenout !"... " Co  ještě ?"  (muž  chvíli přemýšlí  marně ..." Už  to  mám !
    boty  si  musím  vzít  hlavně !
    ... a  brýle ?  mi netřeba  na  oči !!
    ... ještě  se  doběhnu  vymočit"...Jann  Szpeccka  již  vyběhl  na  ulici
    a v běhu  si  narazil  beranici
    a  do  davu  lidí  se  ponořil !... s  tolika  lidí  on  hovořil !se  strážníkem, ( ten  řval  ,, kdo  ho  poslal,, ?  )
    ... když  od  něj  potom  pendrekem  dostal,
    běžel dál, - potom  na  kraji  obci
    pohovor  provedl  s  bezdomovci
        řka :  "  Cože  to  nosejí  za  svršky ??"... když  od  nich  tam  dostal  do  držky,
    vmísil  se  zase  do  davu lidí !... Několik  bab  se  ptal, jestli  se  stydí,
    když  by  se  před  ním  obnažily ??" Běda !  tak  dědkové  ženských  těch byli,
    ti  s  Jannem  Szpecckou  nemluvili,
    ale  jej  přímo  na  místě  zbili !!" Má  beranice ?  kde  jí  mám
    ... jí  ukradli !"
    Muž  strašně  rozdrbán
    hovoří :  "Jít  domů  budu muset !... na  pohovory  další ?
    jááá... wiseru  se !"... jakýsi  jdoucí  děd  hovoří :  "  Jářku "....." Již  neodpovím vám  na  otázku !!"
    ... muž  odpliv´ si,  dveřmi  pak za  sebou prásknul !

    OdpovědětVymazat
  39. [42]: Milý Fredy,
    já jsem si nohy holila, resp. holím si je pravidelně...

    OdpovědětVymazat
  40. S orientací se netrap, Mě včera navigovala za běhu jedna zákaznice( bydlí blízko, tak proč bych jela autem, proběhnu se), jenže si popletla levou a pravou na začátku popisu cesty a já do zmatku ulic doběhla odzadu, Tak si mě představ, jak mezi domy bloudí pod rouškou divná udýchaná osoba, říkala jsem si ještě, že pozorný soused nezavolal policajty.

    OdpovědětVymazat
  41. [44]: Milá Zahrado,
    takový komentář potěší. Vím, že nejsem sama, taky si pletu levou a pravou. Musím se vždycky pekelně soustředit...

    OdpovědětVymazat
  42. Jednou jsem takhle zvonila na firmu a ne a ne se dozvonit. Zvonek nefungoval a tak jsem volala majiteli, který se mnou měl tehdy vést pohovor. Jeho reakce byla, abych to zkusila znovu, jako bych neuměla zazvonit na zvonek a nic. Jeho kolega se mi pak omlouval, protože zvonek skutečně nefungoval, ale blbec jsem byla já. Děkuji pěkně.

    OdpovědětVymazat
  43. [46]: Milá Natas,
    to je taky nepříjemný začátek, ale aspoň jsi firmu našla, já byla asi o půl kilometru vedle...

    OdpovědětVymazat
  44. Bloudění po Praze - taky bych se zapotila, stačí, když tam od nás jede kluk na školení, pokaždé jinde, zatím se neztratil a vždy vrátil.

    OdpovědětVymazat
  45. [48]: Milá Lotty,
    jsem rodilá Pražanda, ale sem bloudí všichni, na Mapách.cz je firma špatně označená.

    OdpovědětVymazat
  46. Já sice moc nebloudím, ale jednou jsem reagoval na emailovou nabídku úvěru. Podmínkou, kterou jsem si dal bylo, že úrok nepřevýší 6%. Zavolala mně mladičká asistentka, že by se mnou můj projekt probral pan jednatel osobně. Vyrazil jsem tedy ze Zlína do Prahy na Chodov. Tam mně asi třicetiletý jednatel v košili na míru s monogramem první větou sdělil, že nejnižší úrok mají 22%. Tak jsem v klidu vstal, vylil mu kafe do noteboku a na košili. S úsměvem mu oznámil, že můj čas je určitě dražší než ten jeho krám a pyžamo a zase jsem jel 3 hodiny zpět.

    OdpovědětVymazat
  47. [50]: Díky moc za pohled chlapa... Tohle je opravdu hořká zkušenost. I kdybych jela jenom z Černýho Mostu na Chodov, byla bych děsně nasraná...! Pro mě cca hodina.

    OdpovědětVymazat

Bába v akci