pátek 12. listopadu 2021

Když sopka zuří

Naposledy jsem o ségře žijící na ostrově La Palma psala v únoru 2017, to jsem se vrátila z návštěvy. Letos 19. září začala místní sopka po padesáti letech chrlit lávu a zatím nepřestala. První dny se pro její rodinu situace nezdála tak vážná, pak se ale v sopce začaly otevírat nové a nové chřtány plivající lávu. Těsně před uzavřením oblasti, kde měli restauraci a minigolf, stihla odvézt koťata.

Thelma a Luisa

Místní obyvatelé zůstali úplně bez informací, vláda zakázala v oblasti katastrofy pouštět drony, ale naštěstí se vždycky našel rebel a ostatní informoval, jak si stojí. Jestli jsou už bezdomovci nebo ještě ne. A láva se nebezpečně valila širším a širším korytem. Když jim sebrala obživu, byla ségra pořád strašně statečná a optimistická. Říkala hlavně, že barák je v bezpečný zóně. Já jí při každým hovoru bulila do telefonu. Já, v bezpečí svýho malýho sociálního bytu na Černým Mostě, kde nehrozí povodně, tornáda ani sopky. Mohla bych se živit jako plačka na pohřbech.

Nervózní Rufus pár dní před evakuací

Pak přišla rychlá evakuace z domu, kterou nezvládla stará fenka boxera, švagr se pod dohledem policie druhý den vrátil a pohřbil ji na zahradě. Tři kočky jsou kdovíkde, slepice udusily sopečné plyny. Po pár dnech přišli i o dům. Náhradní bydlení poskytla kamarádka. Do jejího vyňuňaného apartmánu se nastěhovali s koťaty, malým voříškem a štěnětem kanárský dogy, která jen tak mimoděk v nestřeženém okamžiku ukousla kus stolu. Když nedevastuje byt, honí koťata.
 
Bora

Je to těžký, hrozná bezmoc. Najednou nemáte žádný doma. Prvorozený s Vendulkou měli přiletět na ostrov na svatební cestu. Už to nestihli. La Palmu navštívil premiér i král s královnou, slíbili pomoc. zatím žádná nepřišla. Kamarádka ségře založila stránku na podporu. Dlouho jsem přemýšlela nad tímhle článkem, ale jednou si píšu deník, tak je třeba udělat zápis. Nechtěla jsem, aby byl moc žebravý, ale samozřejmě budu moc vděčná, když někdo ze čtenářů přispěje. A protože pro hodně lidí je složité posílat peníze do ciziny, přikládám i svůj účet.

https://adagiohelp.com/

1192513015/3030

P.S. Velká frajerka je naše matka, penězi přispěl milenec současný i bývalý.

34 komentářů:

  1. Hrozná bezmoc a smutek na mě padl po přečtení. A já si myslela, že se potýkám s problémy. Houby leda, ano každý máme nějaké starosti a strasti, ale tohle je daleko za hranicemi mých nejhorších představ. Psát obvyklé držím palce, aby se vše obrátilo k lepšímu, se mi zdá jalové, i když je to pravda a nic jiného udělat vlastně ani nemůžu. Hlavně se držte vy všichni. Obdiv a respekt celé rodině a především máti. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Bev,
      díky za krásný komentář (jako všechny Tvoje :)).
      Mám to tak zblízka a stejně si to neumím představit. Já jsem strašně materiálně založená Býčice, dost na věcích lpím. Telefonuju se ségrou, mluvím o vaření, a ona najednou řekne, měla jsem úplně nové hrnce, ty tam taky zůstaly. Obě dcery končí vysokou školu, jedna je v Madridu, druhá na Tenerife. Nemají se kam vrátit. Přemlouváme je, aby na Vánoce všichni přijeli, ale nemají kam dát zvířata.

      Vymazat
  2. Pan Úžasný i Patočka? Tak to klobouček dolů.... asi tě fakt ještě mají rádi. Já vím, dělám si prdel, ale prdel to vážně není. Tady už se těžko dá říct sranda musí bejt, i kdyby na chleba nebylo.... protože o chleba, a nejen o něj přijít není sranda. Já sice nejsem Býčice, ale na věcech taky strašně lpím, takže ta představa toho že bych o ně přišla mne děsí. Protože nevím co bych vzala jako první a co nechala. A už vůbec nevím jak bych se rozhodovala se zvířatama!!!! To by mi asi urvalo srdce. Moc bych přála sestře aby se aspoň na ty vánoce trochu s celou rodinou dostala do lepší nálady....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Wendy,
      jsi trochu jízlivá, moc dobře víš, že moji milenci na mě dlabou. Přispěli ti máminy. Kočky zůstaly u domu, protože jsou venkovní a ani se navzájem nemají rády. Taky doufám, že přijedou do Prahy.

      Vymazat
    2. Tak to jsem netušila, že máti je takovej čilouš! Asi tedy taky zanechala nesmazatelnou vzpomínku .... je fakt, že bych měla být jízlivá na úplně jinou osobu, která mne začíná dost štvát.

      Vymazat
  3. No, tak máš to z "první ruky". Vůbec si to nedovedu představit, i když u nás v roce 1997, když byly ty povodně, tak v každé obci zmizelo tak 7 domů z povrchu světa. I naše zaměstnankyně z expedice přišla o dům. Manželka jí kupovala ve městě spodní prádlo, nějaké tepláky a tak, protože něměli vůbec nic.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Mirku,
      taky si to vůbec nedovedu představit. Pořád vzpomínám na ten útulný dům, na gril venku, který znám jen z fotek, protože byl nový, na avokáda, který teprve pár let plodily. Bojím se ségry zeptat, co všechno tam zůstalo.

      Vymazat
  4. Držím ségře palce ať se brzy postaví na nohy, najednou je tak vzdálený neštěstí pekelně blízko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Helgo,
      je to jak z blbýho katastrofickýho filmu. Proto je nemám ráda, mám pocit, že se vždycky vyplní.

      Vymazat
  5. Nedovedu si představit,zda bych to vše zvládla. 🍀Je to velké neštěstí a zásah do života.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Fukčárinko,
      já si představit taky nedovedu. I pohledu holek je to strašný, že se nemají kam vrátit.

      Vymazat
  6. Maličko si umím představit ten pocit, protože když nás evakuovali při povodních, byla jen asi 10% pravděpodobnost, že náš tehdejší dům zůstane stát. Tak jsme se se vším v duchu rozloučili a i když to nakonec dopadlo dobře, na tu noc, kdy to vypadalo, že zůstane jen holá zahrada, nikdy nezapomenu.

    To víš, sopka... Co na to říct. Když se živly probudí, je člověk najednou takhle malinkej a tady se probudily pořádně a na dlouho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Petře,
      ano, živel si dělá, co chce a zaskočil úplně všechny.
      Zatím ani není s mužem ve shodě, jak dál. Kam se vrtnout. To ještě bude hodně těžký.

      Vymazat
  7. Kdykoliv jsem viděla záběry, vzpoměla jsem na tebe. / potažmo na tvé blízké /
    Na La Palmě jsem byla a ze všech Kanárských ostrovů mne zaujala právě ona nejvíc. Nádherné černé pláže, úžasné podmínky pro vodní sporty.
    Sedávala jsem na lávových obrovských šutrech a s úžasem sledovala ty, kteří to na vodě umí.
    Vše je bohužel jinak. / jako by těch sraček za poslední dva roky bylo málo, že ! /
    Minulý týden jsem se loučila navždy s kočičím členem naší rodiny, bolest.
    Nedokážu si představit, co prožívala celá tvá rodina, přijít o domov, o jistotu a ještě navíc řešit, kam pohřbít milované zvíře.
    Nebudu se pokoušet o velká slova, protože mám svou postel, teplo a plnou ledničku.
    Snad jen kus štěstí v tom šíleném neštěstí ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Blondýnko,
      moc ráda Tě tu vidím.
      Ano, je to těžký.

      Vymazat
  8. To je hrozné :( posílám spoustu sil! <3

    OdpovědětVymazat
  9. Jak nesleduju moc zprávy, tak mně tahle událost unikla. Každá přírodní katastrofa je pro zasažené lidi smutná. Ale ješě smutnější a neuveřitelný je ten zákaz informovat. V novodobých dějinách žádná podobná blokáda at informační a nebo jiná, stejně nic nepřinese a každý člověk se zajistí podle sebe...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Done Jone (?),
      je to přírodní katastrofa z první ruky.

      Vymazat
    2. Milá Padesátko, o vysvětlení mého názvu si můžeš příjít počíst na můj blog, je to jeden z několika prvních článků. :-) Držím pěsti, aby to Vaše rodina všechno dobře zvládla.

      Vymazat
    3. Už vím, donjon je obytná věž :).

      Vymazat
  10. Milá Michalko, moc děkuji Tobě a všem Tvým čtenářům za podporu morální i ekonomickou, bez které by jsme tohle období těžko zvládli. Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co by jsme pro naší Padesátku a potažmo její rodinu neudělali! Vždyť nám tak krásně dokáže zvednout svými články náladu a postavit nás z oblak na pevnou zem! A je skvělá vrba!!!

      Vymazat
  11. To je šílené. Vždycky jsem klukům říkala, ať jsou rádi za Jablonec a polohu, kde bydlíme - žádné sopky, povodně, zemětřesení, tornáda, tsunami, tady nám hrozí maximálně pár metrů sněhu a poslední dobou to vypadá, že už ani to ne. Držím pěsti, ať to zlé brzy skončí, aby mohlo začít něco nového, krásného.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janinko,
      to si pak rychle začneš vážit toho, co máš.
      Díky moc.

      Vymazat
  12. Ahoj, děkuji za návštěvu. Já tam pro ty fotky mám jen připravené místo, ve skutečnosti je tam nemohu zatím nahrát... Komentovat mohu bez problému jen na blogeru. Jinak je to špatné, ale nepodařilo se mi zde založit si stránky. Ono to nefunguje hlavně na mém přístoji a internetu... Jsem nevěděl, kam všude se mohou dostat počítačové viry a trojští koně a co já vím co všechno... :-) Měj se faj a někdy zase zajdi aspon zvýšit návštěvnost. :-) Doufám, že se to tam vaší rodině podaří znovu obnovit a že třeba budou i nějaké dotace na obnovu. Byla by škoda odcházet z takového místa. I když nevím jak to tam vůbec vypadá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, projela jsem Ti blog dokonale, taky pořád pláču po Blogu.cz. Chtěla jsem vidět věžičku, koťata a samozřejmě JÍDLO...:)

      Vymazat
    2. Ahoj, to jen tak neuvidíš... :-D Než tahle virová bitva skončí, bude to už asi když ne všechno jedno, tak neaktuální.;-) Než všechen ten šmejd vymetu, bude to ještě chvilku trvat... Jedině že by ses stala oblíbenkyní mé maminky a tatínky, joginu a fotbalového bundeswehru. :D :D D: Pak by ses tam mohla přijít podívat, když nebudu doma. :-D Je to složitý, jedni nejedí maso a druzí jen hovětinu... Dokud si nepořídím nenapíchlý internet s blogováním končím, i kdyby se stal zázrak a znovu psát šlo. Měj se fajn a omlouvám se za spam. :-)

      Vymazat
  13. Milá Míšo,
    nakukla som po dlhšom čase a zrazu toto?! :'(
    Vedela som, že máš sestru na Kanárech, ale vôbec ma nenapadlo pri pohľade na tú sopečnú hrôzu, že by sa to mohlo týkať niekoho koho poznám, síce len z tvojho rozprávania. Žiaľ, všetko čo človek povie vyzerá ako klišé, napriek tomu prajem veľa síl tvojej sestre a jej rodine, a vlastne všetkým ktorých postihla tá príšernosť.

    OdpovědětVymazat
  14. Milá Míšo, sledovala jsem v televizi záběry, jak se požár a lávové jazyky blíží k domům, jak pohlcují jeden za druhým a bylo mi těch lidí strašně líto. Vůbec jsem netušila, že to všechno prožívá na vlastní kůži tvoje sestra a vůbec se nedivím, že jsi prolívala potoky slz. Je to šílená beznaděj, strach z budoucnosti.....Už jsem vícekrát přemýšlela, co bych popadla, kdyby v paneláku hořelo, protože jsem jeden požár v sousedním domě, který námi má společnou stěnu hoří. a měla jsem požár 3. pokojového bytu přímo před sebou a musela jsem činit opatření, aby nechytly okenní rámy, záclony atd. Mám v hlavě seznam, co vzít, ale nevím, kam jít. No k dětem, ale na jak dlouho........Dík za účet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marijko,
      Ty jsi taková dobrá duše, hodná a navíc ještě inspirativní ženská.
      Moc a moc Ti děkujeme. Každý pípnutí příchozí platby na mobilu mě rozbrečí.

      Vymazat
  15. Míšo, zdravím. Tenhle příspěvek mě nějak unikl,přečetla jsem ho až teď. Přijít o domov musí být strašné, vůbec si to nedovedu představit. Poslala jsem na účet 1000 peněz, moc to není,ale aspoň něco... Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lenko,
      tisíc korun je opravdu hodně. Moc si toho vážíme a děkujeme.
      Pořád platí, že mě každá zpráva z banky rozbrečí.

      Vymazat

Když sopka zuří