Proboha prosím, miluj mě!

Nápis na dveřích dámské toalety v žižkovské hospodě U vystřelenýho voka mě hodil o pět let zpátky. Tenhle zoufalý výkřik byl můj a chtěla jsem, aby mě miloval pan Úžasný. Ne, nebylo mi šestnáct, bylo mi čtyřicet pět a chtěla jsem moc věcí najednou. Získat novou práci a obstát v ní, najít si novýho chlapa a konečně se rozvést. Ze všeho se mi nakonec podařil jen rozvod, a to k soudu můj muž ani jednou nepřišel. Naivně si myslel, že když nepřijde na jednání, rozvést nás nemůžou. Můžou. Pojišťování taky nebylo to pravé ořechové a pan Úžasný mě nechtěl.

S panem Úžasným jsem se seznámila na internetové seznamce (ještě před Patočkou). Tři děti se třemi ženami, 3/3 (moje skóre 2/2), prý chtěl jen první dítě, druhé dvě ženy ho obelhaly, tvrdily, že berou antikoncepci. Hm, tos jim připadal tak úžasný? Připadal, sama jsem si odpověděla. Moc se mi líbil, je to typ chlapa, který se k ženě chová jako ke královně a ona si pak zákonitě tak připadá. Jenže byl takový neukotvený, neměl práci, jen velké plány, mrňavý kutloch v Holečkově ulici, ale říkal mi Mišulko, tak mi nikdo předtím (ani potom) neříkal. Po první společné noci mi poslal básničku, ztratila se mi někde ve starém mobilu, škoda. Byl nespolehlivý, dost pil (se mnou i beze mě), rande různě rušil a přesouval, nohy jsem si kvůli němu holila 2x denně, až vyšuměl pryč úplně. Pietně jsem v mobilu smazala jeho číslo, zapila žal a jela dál podle původního plánu. Pak poslal mail, jestli bych mu neručila na půjčku. Dalibor se mi smál. Vidíš, a ty jsi měla strach, že se už neozve.To by snad bylo lepší! Odpověděla jsem výrazně ošklivě. On, básník a romantická duše nemá rád ostrá slova.

Asi po roce přišla sms, jestli se sejdeme. Podle oslovení jsem poznala, kdo píše. Žádný brikule jsem nedělala. Pořád byl tak krásný a úžasný a mě dávno opustila touha někoho si nacpat do života. Byl to moc hezký večer. Od té doby se vídáme jednou, dvakrát do roka, probereme život, děti, práci. Jezdí jako Modrý anděl. Opilec vozí opilce. Tady na Žižkově jsem byla s ním, hrála tu jeho oblíbená kapela Ty syčáci. Díky nápisu jsem krásně nostalgicky zavzpomínala, úplně jsem se dojala, asi už vážně stárnu.

Sama jsem nikdy žádného muže asi nemilovala, každopádně jsem žádnému ještě neřekla Miluju tě, to jsem šeptala jen synům do jejich malinkých oušek. Jsi moje největší láska na světě, dýchala jsem jim horce do klíční jamky. Dnes šeptám tohle vyznání jen psovi, nikdo jiný si ho nezaslouží.