neděle 26. února 2017

Moje Prasátko

Před deseti lety jsem pracovala jako asistentka sommeliéra, bezvadná práce na zkrácený úvazek, víno neustále na stole, toliko klady. Zápory: samý ženský, krutý provizní bungee jumping a zrovna se nám moc nedařilo. Rozhodla jsem se proto, že si najdu ještě klienta na úklid. Jsem taková uklízecí, ráda žehlím a nějaké zkušenosti jsem měla. Zkusila jsem agenturu a ta mi dohodila Prasátko. Od té doby je nedílnou součástí mého života a historky o něm velmi oblíbené. Koneckonců, Irena Obermannová o téhle práci napsala knihu. Dnes je Prasátku 36 let a pracuje v jedné významné advokátní kanceláři.

Při první schůzce u něho doma si postěžovalo, že k němu chodila Ukrajinka, která neuměla česky a s myčkou, když měla přijít nepřišla a obráceně. Podívalo se na mě tázavě. Jenom jsem pokrčila rameny. Nelíbilo se mi, že se mnou mluví svrchu a mile jsem mu vysvětlila, že i když mu budu uklízet byt a žehlit košile, neznamená to, že jsem úplně blbá. Mám ráda jasno hned zkraje. Prasátko pochopilo. Proč mu říkám Prasátko je asi jasný, je prostě prase. První roky jsem byla po příchodu do bytu vždycky na pláč a nevěděla, kde s úklidem začít. Teď už jsem zdatná hrdinka, špinavý talíř pod polštářem mě nezaskočí. Uklízím, když není doma, ono nemá rádo mě potkat. My se neviděli třeba rok. Teď s mojí prací na plný úvazek se potkáváme celkem často. Každé takové setkání využiju k tomu, abych mu kvůli bordelu vyhulákala. Nemá to rádo.

Rádo mě vidí pouze po návratu z mé dovolené, když se byt mění už v popelnici. Přilepil se mi hrnek k lince, hlásilo. Co hrnek, já jsem se přilepila celá. Stoupla jsem si obounož do nějakýho lepivýho sajrajtu a nemohla se odlepit. Ponožky mi to sundalo! Jinak je Prasátko takové bezelstné. Mělo období, kdy každý den cestou domů koupilo síťku citronů a ty nechalo povalovat různě v kuchyni. Já je pak všechny posbírala a dala do lednice, jenže citrony pořád přibývaly. Každý týden jsem vyhazovala ty plesnivé. Konečně jsme se doma potkali. Proboha, na co tolik citronů, je jich plná lednička, povídám. Aha, já si říkalo, kam se mi ztrácejí, a dívalo se, jako by si myslelo, že mu je kradu. Koho by napadlo, že jsou v lednici, že.

Klíče mi nechávalo nejdříve na recepci domu, ale nezvládalo je zase vyzvedávat, tak je mám u sebe už pár let. Vy máte moje klíče? vyděsilo se upřímně při jedné debatě ohledně vpuštění instalatéra. Ne, cedím se sem klíčovou dírkou, odsekla jsem. Jsem novodobá Popelka, místo přebírání hrachu třídím třicet párů vypraných černých ponožek. Podle značky, stupně opranosti a podílu bavlny smotávám jednotlivé k sobě. Tolikrát jsem s tou prací už chtěla seknout, ale co by si Prasátko beze mě počalo? Kdo by se o něj postaral? I na dovolenou jsem mu pomáhala pakovat.



44 komentářů:

  1. Milá zlodějko citronů,tak to je bomba takhle po ránu! A i s podobiznou! Co to je za zvíře? Tak ono chtělo mluvit svrchu - a samo moc šedých závitů asi nemá, když mu nedochází, kudy k němu vcházíš... Možná tě považovalo za sestru Větrů (jejda, tohle by mohlo evokovat něco jiného! ).A ty citrony nezapomeň vrátit!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak já už vím, jako pohádku chci příště! Tu o Prasátku! Moc hezká pohádka! Úžasný.

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Všichni mají Prasátko rádi, ono je tak nevšední, že to člověk sám nevymyslí...

    OdpovědětVymazat
  4. Jak živ jsem neviděla špinavý talíř pod polštářem
    Pěkný příběh :)

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: Také jsem nechtěla věřit vlastním očím...

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Milá Dorko,
    jestli máš dneska svátek, tak všechno nejlepší a úžasný sváteční den. A pokud ne, tak neděle je vlastně taky svátek a užij si ji skvěle...

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Jé, díky Míšo. Já mám ale svátek i každý pátek!

    OdpovědětVymazat
  8. Můj brácha měl na kolejích spolubydlícího, co si byl schopný v posteli nechat krabičku s bramborovým salátem...a odjet na víkend domů. Za talíř by ho asi blahořečil :)Nemám problém skoro s žádnou domácí prací, až na třídění černých ponožek a žehlení košil. Můj příští muž bude muset být v Klubu pánů z Ponožkovic :)

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: Tak v pátek někdy zapaříme spolu...

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: S příštím mužem se moc nerouhej... ani jsem nenapsala, že Prasátko je moc krásný chlap...

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Krása není všechno. S tou pařbou bych se neomezovala jen na pátky.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak jo, řekla sis o to
    Já Tě četla už kolem jedenáctý. A nejen to, já Tě četla celé rodině. No, jenže na telefonu, takže bez komentáře
    Ale když jsi mi u mě padla pod ruku, napravím to
    Měly jsme na intru holku, co si pod polštář strkala použitý vložky...
    Horší bylo, že je tam nechávala nejen o víkendech, ale taky během týdne, kdy byla na praxi někde úplně jinde a na pokojích byly jiný holky... Prostě klasická střídačka...
    Takže jo, Prasátko je ještě zlatej...
    A já už drahému kupuju jenom černý ponožky...
    A odmítám párovat. Taky na co, vezme z šuplíku dvě a vždycky jsou stejný.
    A pokud už jsou příliš onošený, jdou o šuplík výš, do práce se budou hodit

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Baruško,
    miluju Tvoje dlouhý komentáře...
    I vložky budou, jen co si Prasátko najde stejně založenou (prase) holčinu...

    OdpovědětVymazat
  14. Docela obdivuju, že jsi to nevzdala Přilepený hrnek a potažmo celá ty, to je docela bomba. Teď už vím, co je to bordel a za neumyté nádobí se svému synovi omlouvám     

    OdpovědětVymazat
  15. To jsou ale životní zkušenosti...

    OdpovědětVymazat
  16. [14]: Evo,
    nevzdala a i proto, že mi Prasátko dobře platí...

    OdpovědětVymazat
  17. [15]: Za ty leta se všechno nějak nastřádalo...včetně vrásek...

    OdpovědětVymazat
  18. O, Prasátko je moje oblíbený téma! Pokračuj! To nemá chybu.

    OdpovědětVymazat
  19. [18]: Jó Prasátko, to vždycky zabere, škoda že sem nemůžu dát jeho civilní fotku...

    OdpovědětVymazat
  20. Šmankote, přiznám se, že se mi dělá špatně.

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Holka zlatá,
    a to jsem vás dost šanovala...

    OdpovědětVymazat
  22. Tohle je naprosto úžasné
    Smekám, já chci další

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Díky moc za pochvalu.
    Až posbírám nějaké další "únosné" historky, zase napíšu...

    OdpovědětVymazat
  24. Hele, vy spolu máte takový poměrně blízký intimní vztah, protože to by skutečná partnerka nedala a utekla.
    Moje maminka si pořídila taky úklidovou paní, nestíhala. Světlanu vynášela do nebes než jsem jednou omylem viděla Světlanu uklízet....jedním hadrem umyla celý byt...začala linkou, pokračovala záchodovou mísou a stejným hadrem leštila dveře u ložnice a zrcadlo v předsíni      ...ještě ten den skončila a já děkovala za skvělý imunitní systém svého rodiče

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: Prasátko moc dobře ví, co ve mně má...a já si nechám dobře zaplatit...
    Taková hezká symbióza.
    Všelijakých hadérků a houbiček mám mraky.. nechci ho zabít.

    OdpovědětVymazat
  26. [25]: Jasně, o kom bys pak taky psala!

    OdpovědětVymazat
  27. [26]: Milá Dorko,
    nějak se mi ten výběr úží... za chvíli nebudu mít o kom psát...

    OdpovědětVymazat
  28. [27]: Copak, Prasátko je snad ohroženo (prasečí) chřipkou?

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: To ne, ale jeden článek stačí. Ostatní historky jsou na poblití...

    OdpovědětVymazat
  30. [Smazaný komentář] Budu se muset naučit tajný jazyk.

    OdpovědětVymazat
  31. Zase jsi smazala komentář - a já tak nemohu přidat svojí (rádoby vtipnou) větu.

    OdpovědětVymazat
  32. [30]: Tak to mě začíná zajímat - podle mě v Tvém podání to bude vždycky vtipné.

    OdpovědětVymazat
  33. [31]: Já jsem napsala jenom "Ro", na to se nic vtipnýho napsat nedá. Nemůžu psát z mobilu, vždycky si odkliknu nějakou blbost...

    OdpovědětVymazat
  34. [33]: Ale dá - jsem napsala cosi o tajném jazyku - ale nebylo mi přáno.

    OdpovědětVymazat
  35. Já jsem jednou byla pozvána na návštěvu do rodiny, které vládla Prasátková. Uvítala nás v kdysi růžovém kombiné, které už jen tušilo původní barvu, v ústech měla pozlacenou cigaretovou špičku a do ní vložené cigárko. Popel trousila po celém bytě. Nabídla mi kávu a já při jejím míchání objevila v hrnku kousek kysaného zelí. Neudělalo se mi dobře, poprosila jsem, zda mohu na záchod. To jsem neměla dělat. Za záchodem byly volně naházené použité vložky. Zavřela jsem dveře a přemýšlela, jak s ní můžou v jednom bytě žít manžel (novinář) a dospělý syn.
    Madam nikdy nepracovala a když se nesla ulicí v norkovém kožichu, navoněná a nalíčená .... nikdo netušil, jaké to má doma.

    OdpovědětVymazat
  36. [35]: Alenko,
    miluju dlouhý komentáře, Ty a Baruška...
    Nadarmo se neříká: Nahoře huj, vespod fuj...

    OdpovědětVymazat
  37. Prasátka jsou moc chytrá zvířata, umí si prosadit svou, viz Farma zvířat.
    Ale taky dobře chutnají na talíři. Jen se musí nejdříve pořádně spařit, aby z nich okapala špína .

    OdpovědětVymazat
  38. [37]: Tohle Prasátko je opravdu moc chytré a dokud platí, sežrat se ho nechystám...

    OdpovědětVymazat
  39. Dobré ráno, dlouho jsem pro nedostatek času tady nebyla ale už jsem si potřebovala zvednout náladu a podařilo se! Prasátko je super!I když doma bych ho nechtěla😁.

    OdpovědětVymazat
  40. [39]: Vítejte zpátky, Hanko....!

    OdpovědětVymazat
  41. "Při první schůzce u něho doma si postěžovalo, že k němu chodila Ukrajinka, která neuměla česky a s myčkou, když měla přijít nepřišla a obráceně."  To je přesný.   

    OdpovědětVymazat
  42. [41]: Milá Kačenko,
    vím, že rozumíš...

    OdpovědětVymazat
  43. No já nevím, i prasátko by mělo mít své meze nebo raději chlívek?

    OdpovědětVymazat
  44. [43]: Milá Cilko,
    chlívek nebo služku, která by za ním furt chodila...

    OdpovědětVymazat

P.S.