Cvičím, ale nerada

Od malička nemám ráda pohyb. Nikdy jsem nesportovala ani netancovala, nebavilo mě to, já si četla. Tělocvik jsem ustála, ale dodnes nesnáším ty potem smradlavý šatny. O různém poskakování a běhání si myslím, že je vyloženě nezdravé, zvlášť pro ženy. I ty děti jsem si vyrobila tak nějak v klidu. Až v pětačtyřiceti to na mě dolehlo, začaly se mi plácat o sebe stehna a bolely mě záda. Tělo chtělo pohyb. Ortoped se na mě šibalsky usmál. Ve vašem věku, milá dámo, jedině pilates. No, tak dobře.

Začala jsem poctivě jednou týdně cvičit, vydržela dva roky, pak nová práce a nové časové rytmy, musela jsem skončit. Malá pauza a padesátka na krku. To břicho už nešlo ani zatáhnout (a nejde teda pořád) a bolest zad mě budila ze spaní. Kristina mi hledala cvičení v centru Prahy, ale já už musím mít všechno přes dvoreček, dál se nevypravím. Našla jsem tedy pilates s úžasnou Darinou kousek od bytu. Mé malé pokroky mě uvádí v nadšení natolik, že jsem zkusila cvičící víkend, protože plánuju na léto rovnou cvičící týden v Řecku. Musela jsem přece zjistit, jestli ve zdraví přežiju a co za holky se mnou pojede.

Nalepila jsem se na starou starou kamarádku Ivu, vyšehradskou matku, která víkend pořádala a do Srb u Kladna mě i dovezla. Ona je zodpovědná občanka, v mailu nás dopředu nabádala, že jsou zrovna volby a pokud nestíháme, ať si zařídíme voličský průkaz, že procházkou půjdeme volit v Srbech. Já jsem trochu (možná víc) ignorantka a zaskočilo mě, že pro středočeský kraj jsou jiní kandidáti než v Praze, v panice jsem zakroužkovala cizí lidi, jen abych vyšachovala batmana Bendu. Nemám ho ráda, neptejte se proč, sama nevím. Jak jsem pospíchala, automaticky jsem strčila jejich propisku do kabelky. V Srbech měli naší zásluhou sto dvaceti procentní volební účast a ta za ukradenou propisku snad stála.

Nakonec (a na konec Japonec) jsem byla moc spokojená, v hotelu Astra se o nás báječně starali, na pobytu byly samý bezvadný baby. Cvičení jsem zvládla v rámci možností, vynechala jsem jen kvůli první tiskovce po volbách v TV, ale taky jsem už byla unavená a voda v bazénu se mi zdála studená. Jedlo se a pilo úplně normálně, teda někdo i víc, třeba Ivča, která slavila narození první vnučky Miriam. Pravidelně jezdí pedikérka, která dělá i kosmetiku a masérka. Naprostý komfort. Pojedu ještě jeden víkend na jaře na Slapy a pak v červnu hurá na Samos. Moc se těším.

Zdroj: CK Fisher