Tlapkožrout

Pes se mi na chalupě rozbil. Lítal po lese jako blázen a asi se někde nabodnul, protože kulhá. V neděli po přejezdu z lesa na oběd do Věšína ani nechtěl vystoupit, bál se, že se jde zase na houby. Nechali jsme ho v autě, z předního sedadla se spokojeně díval na projíždějící auta. Při návratu domů jsem Prvorozenému hlásila, že pes kulhá. Pak kulhání sice přešlo, ale Bong si začal hrozně vykusovat tlapku, tak moc, že na koberci a na sedačce byly velké vyslintané fleky. Prvorozený furt v klidu, to je prý normální. Pes znovu začal kulhat. Prohlédla jsem tlapku, byla celá červená a oteklá.

Na veterinu jsem s sebou vzala i Druhorozeného, protože jsem neměla hotovost a v ordinaci nemají terminál. A taky mám ráda mužský doprovod. Veterinu máme kousek a v ní mladou doktorku. Pes dostal piškoty, injekci proti bolesti a dezinfekční gel na ošetření, to vše za dvě stovky. Druhorozený přemlouval veterinářku, ať na účet napíše čtyři kila, že stáhne bráchu a pak ji někam pozve. Vypadala vyděšeně. Příště ho nechám doma.

Večer po ošetření gelem jsem tlapku zavázala. A ten Tlapkožrout si se stejnou vášní začal okamžitě okusovat jinou. Fakt bezva. Nasazenou ponožku si stejně sundavá a nic funkčnějšího jsem nevymyslela, tak Tlapkožrouta hlídám, jako jsem hlídala děti. Místo nech si ten nos, říkám nežer si tu nohu, vidím tě. Druhorozený si navrch ještě strhával strupy. Nějaký pako mu v raném věku řeklo, že se pak rána líp hojí. Nech si ten strup. Celý dětství si velmi soustředěně všechny strupy oďuboval, proto mu neustále někde tekla krev. Teď kontroluju psa, jestli se nežvejká. Honzík v práci mi říkal, že to dělá ze stresu nebo z nudy. Co s tím? Terapie? Druhý pejsek? Koťátko? Mám v bytě a na sobě ještě málo chlupů?