pátek 15. prosince 2017

Vánoční povídka, která se nevešla

Káča nakoupila bílé vánoční ozdoby, přibrala i pár stříbrných, letos je in bílá barva. Doma měla umělou jedličku, jen metr padesát vysokou, aby mohla ozdoby každý rok měnit, aby se nezruinovala a vešla do bytu. Už měla sadu hnědých, zelených, růžových a fialových. Martin byl upřímně zděšen, když mu vyprávěla o své představě vánoc. On by nejraději živý smrk a na něm perníčky a slámový nesmyly. To určitě. Dala si takovou práci se zařízením a vyladěním bytu a pak se zamiluje do nějakýho vidláka z Moravy a všechno bude jinak. Zamiluje? Zarazila se. Je opravdu zamilovaná?

Máma se jí vždycky ptala, jestli si představuje toho kluka, co má, jako otce svých dětí. Nechci mít ušatý děti po Karlovi, odbyla ji. Pak hloupý po Kubovi, líný po Mirkovi. A co Martin? Ten by šel, jen kdyby nebyl z ještě většího zapadákova než ona sama. Byla strašně zklamaná, když jí to řekl. Tak si přála kluka z Prahy a k rodičům jezdit maximálně do Počernic, ale někam za Hodonín? Stačí naši v Chotěboři. Za ty roky v Praze mluví jako křtěný Vltavou, kdo to měl poznat, sakra.
Odmalička toužila po Praze, hned po maturitě vyrazila do víru velkoměsta, zvládla jenom bakaláře a nakonec dělá vedoucí pošty na Újezdě, která je ještě menší než ta jejich doma. Jak záviděla Káje, když šla šéfovat novou pobočku do nablýskanýho nákupního centra, taková šance je už mizivá, zas tolik nákupáků tu není. Sice poskočila na její post, ale stejně.

Chtěla být na Štědrý den v Praze, Martin u rodičů. Plánoval ji všem představit, věřil, že budou stejně nadšení jako on. A navrch to není Pražanda, to je další velký plus. Ona strašně nechtěla, prý ani náhodou. Poprvé se pořádně pohádali, nakonec jí vyčetl i že mu nechce dát klíč od bytu. Jen zlostně přimhouřila ty krásný zelený oči. Dobře, on teda jede do Vrádiště, práskl dveřma, hodně. Káče to bylo líto, ty blbý klíče mu klidně mohla svěřit, když je mohl mít Mirek a musela pak měnit zámek. Ráno a vlastně celý den se furt dívala na mobil, jestli nepíše. Byla naštvaná, dolejzat nebude. Zítra je Štědrý den. Před zavíračkou se na poště objevil David, co sváží balíky. Tolikrát ji zval na drink, je sice mladší, ale dneska půjde ráda.

Martin se rozhodl, že si Kačenku udobří, táhl krásnou voňavou jedli, může si ji ozdobit podle svýho. Ani na stojan nezapomněl. Zítra je Štědrý den. Počítal, že už bude doma u pohádky Anděl Páně připravovat bramborový salát. Vyprávěli si o všech svých vánočních rituálech. Okna tmavá, telefon nebrala, hmm, pořád uražená. Smutně se rozhlédl tichou ulicí, na rohu hospoda, když si sedne do toho výklenku, uvidí na vchodové dveře a nebude tu jak kokot mrznout. Staropramen, ach jo, objednal si grog. Výhled měl skvělý, ale Kačenka nikde. Při třetím grogu zabočil do ulice taxík. Z něj vystoupila vrávorající Kačenka a dlouhovlasý hubený frajer, který ji hned majetnicky vzal kolem ramen. Víc vidět nepotřeboval. Šel zaplatit k výčepu, hospodský ho obratem vrátil pro stromek. Nechal ho pak na chodníku.

U Kačenky svítila růžová lampička.




53 komentářů:

  1. Nemilá situace, ale pěkná povídka

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Eliss,
    opět jsi první, jak Ty to děláš...?!
    Díky moc.

    OdpovědětVymazat
  3. Fakt to má víc znaků než 2000? Tohle je ze života, bohužel se tohle stáváA co se mi líbí - nebude mrznout jak kokot a že Staropramen, achjo to si tady u nás řekne taky každý

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Milá Klávesničko,
    je to lehce přes 3 tisíce, tj. třetina by musela pryč. Mně to fakt nevadí, já jsem ráda, že jsem vůbec něco vymyslela...Já na kafe s Hankou nemusím, já ho stejně nepiju...

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: já vím já vím ale ty vado je to dobré!

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Ježíš, Ty jsi taková kecka...

    OdpovědětVymazat
  7. Co takhle nějaký pokračování - veselejší.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Ale Dorinko,
    dyť už jsi velká holka...
    Ty přece víš, že život není spravedlivej.

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Tak to jsi tady špatně, musíš někam, kde jsou víly, štěňátka a květinky...

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Nemusím nikam, potřebuju jen trpělivost: ony sem ty víly, štěňátka a květinky jednou taky dorazí.

    OdpovědětVymazat
  11. [11]: To jsi teda VELKÁ optimistka...

    OdpovědětVymazat
  12. JÓ život není peříčko, nezastaví se ani na Štědrý den. Povídka se povedla, ale o těch svátcích by to chtělo fakt veselejší konec Možná někdo veselý byl, třeba ten, kdo sháněl stromeček na poslední chvíli a hned si řekl : "A mám ho zadarmo!"   

    OdpovědětVymazat
  13. Oooo, jak ze života, jak pravdivé.
    Já se přiznám, neumím být úsporná, takže jsem se ani nepokoušela

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: No vida! Evík to doplnil - a hned je to výrazně lepší! Díky!

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Milá Evo,
    děkuju moc za optimistický konec...i Dorka je konečně spokojená...

    OdpovědětVymazat
  16. [14]: Milá Blondýnko,
    já jsem myslela, že to dám, ale pak jsem se nějak rozmáchla, no...

    OdpovědětVymazat
  17. Škoda každé jedle, která padne vedle!

    OdpovědětVymazat
  18. [19]: Milá Bloudičko,
    Ty jsi vážně úžasně vtipná a pohotová...! I rýmovat umíš...

    OdpovědětVymazat
  19. Jé to je pěkná povídka, taková fakt ze života.

    OdpovědětVymazat
  20. [21]: Milá Věro,
    jak říká Glosátor, život je jeden z nejtěžších...

    OdpovědětVymazat
  21. Podle mě stále ještě trochu otevřený konec, smutný pravda, ale ......Co kdyby v rámci Vánoc, kdy by všichni lidé měli být spolu a šťastni (ha, ha), Martin vrazil dovnitř a skončilo to ... vždyť je to pěkné, když se spolu dva až tři lidé mají rádi

    OdpovědětVymazat
  22. [23]: Milý Glosátore,
    už jsem přemýšlela o optimistickém konci (pro Dorku). Něco mám v hlavě, ale VŮBEC nestíhám psát...podlehla jsem vánočnímu šílenství...a taky mám rozečtenou knihu...
    P.S. Martin nemá ty klíče...

    OdpovědětVymazat
  23. Pěkná povídka. Bohužel dost se podobá realitě.

    OdpovědětVymazat
  24. [25]: Milá Jitko,
    díky za pochvalu.
    Život je takovej a jinej nebude (Tři sestry)...

    OdpovědětVymazat
  25. Naprosto dokonalý počtení, díky ti za něj! Takových Kačenek, co by zasloužily jednu fláknout, po světě běhá...

    OdpovědětVymazat
  26. [27]: Milá Janinko,
    děkuju za pochvalu, ale vzhledem ke komentářům výše, zkouším optimistický konec...moc mi to nejde, Kačenka je prostě kravka...

    OdpovědětVymazat
  27. [28]: No není zač, je to pravda. Mně se to líbí tak, jak je, na dobrý konec bych se vykašlala. Mám v živé paměti, jak mě jedna blogerka doslova donutila změnit konec mé pohádky a už nikdy více!

    OdpovědětVymazat
  28. [30]: Ó, milý Králi,
    děkuji moc....

    OdpovědětVymazat
  29. Hezký i když smutný. Vánoce určitě prověřily nejeden vztah. Každý neumí dělat kompromisy, bohužel.

    OdpovědětVymazat
  30. [32]: Milá Cilko,
    vánoce jsou fakt peklo...
    Zkouším napsat šťastný konec, a zase mi vylezla deprese...

    OdpovědětVymazat
  31. Ta povídka je z tvého pera? Příjde mi to jiný styl, takový vážný, ty jsi spíše takový komik, ale asi se mi to jen zdá... Takových nevěr v přátelství či partnerství mezi dvěma nebývá málo, dokonce v dnešní době je to normální i v manželství, že si nevěru tolerujou. Je jiná doba než doba našich babiček, jestli je to lepší či horší, nemá právo nikdo soudit.
    Přiložila jsi pohlednici s přáním - i já ti přeji vše nej... nejen k Vánocům, ale i k Novému roku 2018.

    OdpovědětVymazat
  32. [34]: Milá Sugr,
    vidíš, a mně to připadalo veselý, když jsem to psala...   Já asi šťastné konce neumím, ani na druhý pokus to není valný...
    Díky moc za přání.

    OdpovědětVymazat
  33. [35]:Míšo nepsala jsem,že to není valný,
    jenom, že se mi zdá, že to nejsi prostě "ty", tvůj styl, ale to je jen zdání, mé a špatné, prostě příběh je veselý a já ho tak nyní už beru!
    Šťastné konce umíš a moc dobře,
    kdo ví, zda i tento nebyl šťastný, jak se říká, vše zlé je pro něco dobré, ne?

    OdpovědětVymazat
  34. Povídka skvělá! Příběh poněkud nemilý a smutný, ale vlastně takový už život někdy je a člověk si nevybere den...

    OdpovědětVymazat
  35. [37]: Milá Ortie,
    asi jsem těch vánočních dobrých konců, těch romantických komedií a pohádek nějak přesycená dopředu...

    OdpovědětVymazat
  36. [6]: není 😍 mne se to také líbí 😍

    OdpovědětVymazat
  37. [36]: Milá Sugr,
    předělala jsem konec, aby byl hezký, ale nadřela jsem se strašně...

    OdpovědětVymazat
  38. [41]: není zač :) a ještě o druhorozený zda by něco nebylo ... :) 😇

    OdpovědětVymazat
  39. [42]: Článek o Druhorozeném je zaseklý ve výrobě....

    OdpovědětVymazat
  40. [36]: Milá Sugr,
    tak druhý pokus s lepším koncem...

    OdpovědětVymazat
  41. [43]: čovece asi mu budu muset napsat dopis, aby zase něco velikého vyvedl 😍

    OdpovědětVymazat
  42. [45]: Nemusíš, pošlu Ti ho na víkend, bude Tě prankovat, to budeš koukat...

    OdpovědětVymazat
  43. By nechtěl prosím tě. Jsem nudná. Vstanu brzy, kojím, přebaluji, kojím, jím, občas usnu ... 😂😂😂

    OdpovědětVymazat
  44. [47]: By Ti domů vnesl trochu vzruchu... i Svišť by koukal...

    OdpovědětVymazat
  45. [48]: by měl kamaráda na lumpárny ... ale aby tě pak doma nenutil do třetího 😂

    OdpovědětVymazat
  46. [49]: Tss...nejsem Lucie Bílá, abych v padesáti plánovala ještě mimino...
    a hlavně na mě někde čeká překrásná vnučka. Jsem trpělivá.

    OdpovědětVymazat
  47. Příběh má vždycky šťastný konec, niméně ne vždy pro toho, komu ho přejeme.Škoda, že se nevešla, ale hned jak jsem viděla její rozsah mi bylo jasné, že je to mnohem víc než 2000. I tak jsem ráda, žes´ ji napsala. A krátit ji, to by byla opravdu velká škoda.

    OdpovědětVymazat
  48. [51]: Milá Princezno,
    já se ptala adminky, jestli se to počítá i s mezerami, ale odpověď přišla až za dlouho, já mezitím začala psát...jsem lehce přes 3 tisíce, tj. třetina a to se mi fakt nechtělo mazat...
    Děkuji za pochvalu...

    OdpovědětVymazat
  49. Taky jsem to nejdříve nikde neviděla a tak jsem to rovnou počítala s mezerami... Jak prozíravé. Ale je to škoda, že to nebylo zmíněno hned na začátku. Tahle drobnost mohla pár lidí odradit. (A pár děl neuznat...)

    OdpovědětVymazat

Úsporný režim