Mikulášská

Mám za sebou nejdůležitější společensko-pracovní akci letošního roku. Mikulášskou nadílku pro děti a vnoučata zaměstnanců. V naší malé firmě prožíváme velký babyboom, a tak bylo pozváno 15 dětí ve věku od tří měsíců do sedmi let, Mikuláš, čert a Andělka. To znamená vybrat 15 dárků + ještě 3 dárky pro vesnická vnoučata, která nejezdí, nakoupit ovoce a čokoládu, udělat hezké balíčky s jmenovkami. Hodně mi pomohla Kristina. Nejhorší bylo vyrazit z rodičů soupis hříchů a pochval, nejdůležitější bylo svařit víno. Rendlíky jsem si přivezla vlastní, vařič mi obstaral Ex. Červené bylo tradiční a bílé s hruškou opět upřednostňováno. Spousta pobíhání, řvaní, slz a dlouhých nudlí. Opravdu vydařené pozdní odpoledne, máme krásné a šikovné děti.

Kristininýmu Honzíkovi byly už tři měsíce, ona i Honza mě na střídačku zásobují novými a novými fotkami rozesmátého nemluvněte. Mé oblíbené blogerky také rodí syny jedna za druhou a uveřejňují roztomilé fotky. A na mikulášské jsem si občas mimino ulovila nebo jen hezky přitulila. Není proto divu, že se mi zdál šíleně živý sen. Měla jsem třetího syna. Měla jsem ho u sebe v posteli a kojila. Probudila jsem se celá opocená a šátrala zmateně rukama po peřině, kde to dítě mám. Šťastná jsem se pak probrala do reality, protože v mít padesáti dítě, nota bene bez chlapa, je vážně průser.

Několik let vyhrožuju svým dětem, že už nic nedostanou, že na Mikuláše prcám. A pokaždý samozřejmě vyměknu a připravím nadílku v červeném celofánu, jakou nám se ségrou dělala máma. Mým základem je půlkilový balík pistáciových oříšků, ovoce, čokoláda a od určitého věku i balíček prezervativů. Prvorozený řekl, že chce nadílku pouze od Mikuláše, jinak ne. Druhorozený řekl, že byl hodný a neví, v čem by se měl polepšit. A to nemluvím o tom, že se málem porvali u sobotního oběda. Pak jsem měla s každým zvlášť osobní pohovor. Případná bitka se rozhodně bude odehrávat na dvorečku, určitě ne v mém malém bytě. Příští rok se na ně vážně vykašlu.