středa 9. května 2018

Co je štěstí?

Jsou dva druhy štěstí. To, co lítá kolem nás a to, které máme v sobě. Ani jedno nemůžeme uchopit, takže ho opravdu nelze chytit za pačesy, kopnout do prdele a podobně. Poletující štěstí nám pomůže vyhrát ve sportce nebo zařídí, abychom nenastoupili do letadla, které se za patnáct minut po startu zřítí. Štěstí v nás je ale úplně jiný level a každý ho vnímá různě. Pro někoho je to slastný pocit, obrovská radost, velká pýcha, hřejivé teplo v břiše, nečekaná úleva či úžasné tetelivé chvění. A záleží jen na nás, jak si štěstí vyrobíme. Někomu stačí na zahradě na sluníčku pít kafe, někdo potřebuje sta tisíce a jsou i tací, kteří své štěstí stále hledají a zoufale se ohánějí imaginárním právem na šťastný život.

Já mám největší štěstí spojené s narozením synů. To bylo v mém životě úplně nej, nehledě na současný stav. Později samozřejmě jejich sportovní úspěchy, ty školní za moc nestály. Prvorozený výborně plaval, v době, kdy se ostatní děti teprve učily plavat, on chodil na skoky do vody. Byla jsem hodně šťastná matka. O prázdninách se známými přeplaval Orlík, to jsem naštěstí neviděla, přivedli mi úplně fialového zmrzlého chlapečka. Druhorozený hrál dobře fotbal, když byl vyhlášený nejlepším hráčem turnaje, pýchou jsem se vznášela až u stropu.

Moje osobní štěstí, jenom to moje, je z doby, kdy šéfredaktorkou ve Story byla Tereza Kopáčová. Časopis měl tehdy rubriku Napsáno životem pro příspěvky čtenářek. A to byly teda hrozný cinty. Chtěla jsem dokázat sama sobě, že jsem lepší a poslala povídku. Za pár dnů mi přišel mail od Terezy, že se jí článek líbí, ale že je takový bez konce a že ona a čtenářky rozhodně konec chtějí. Vymyslela jsem konec. Napsala mi, že paráda, že uveřejní a ať pošlu číslo účtu, Vyskočila jsem ze židle a řvala radostí jako blázen. Moje nejkrásněji vydělané peníze. Koupila jsem si drahou peněženku, aby mi každý den připomínala, že jsem dobrá. Tenkrát jsem to moc potřebovala.

P.S. A když mi psaní ještě pochválila Tereza Boučková, nebylo se mnou k vydržení.

43 komentářů:

  1. No páni! Tos měla tedy štěstí přehršel... do pár povídek jsem se pustila, jsou na blogu, o jedné mi v komentu napsla jedna blogerka že to je takové vieweghovské, tak nevím jestli to brát jako pochvalu nebo ne, protože já sama jsem ho sice četla, nicméně okamžitě se mi obsah těch knih vykouřil z hlavy a dnes už nevím ani o jedné vo co v ní gou. Neposlala jsem je ve své uprděnosti a nesebevědomí (no už nech toho smíchu, vidím tě, ale i když se ti to asi nezdá, já mám sebevědomí nulové) nikam... vidíš, pro mne bylo štěstím že jsme si mohly tak pěkně ošoupat nohy procházením a krafáním....

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Vendy,
    na povídky se kouknu, já bych to brala jako pochvalu, on umí psát vtipně, mně se některé knihy líbily moc (a nestydím se za to!).
    Mně z té včerejší vycházky normálně bolí stehna a zadek, jak jsme chodily z kopce do kopce... A mám strašnou chuť na to rybízový víno, to bylo vynikající...

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:No, já ležím. Regulérně mne skosil nějakej moribundus. Takže se cpu panadolem, cumlám septofort a doufám, že se z toho do soboty dostanu. Naštěstí! nakonec do práce nemusím až do pondělka. Ten rybízák byl opravdu výborný taky bych si dala. Já tu procházku měla jako trénink na ten sobotní výšlapovej výlet...

    OdpovědětVymazat
  4. tak tu povídku taky šoupni semno vidíš jak ti synkové dělali/dělají radost...mně dělá radost Šakalík, protože si začal uklízet kostičky do škatule a já na ně už tolik nešlapu

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Milá Klávesničko,
    povídky tu samozřejmě jsou: Nevěra s Bajajou a Nevěra na pokračování... Šakalíček je šikula...

    OdpovědětVymazat
  6. Takové štěstí je fajn.
    Já to štěstí nějak moc poslední dobou nevnímám, poslední dobou je toho na mě moc, že ani nevím jestli nějaké na mě padá.

    OdpovědětVymazat
  7. Každý máme takový štěstí, jaký si zasloužíme. Takže jsi zasloužilá matka

    OdpovědětVymazat
  8. To, že umíte psát, předvádíte tady na blogu. A ve srovnání s ostatními(až na výjimky) máte hodně komentářů. Tak šťastnou ruku při psaní dalších článků.

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: To bezpochyby, milý Glosátore...

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Milá Pavlo,
    díky moc za pochvalu, díky, že mě čtete...

    OdpovědětVymazat
  11. [6]: Milá Joino,
    musíš si aktivovat to štěstí uvnitř...

    OdpovědětVymazat
  12. Ty jedna, hezky jsi rozvinula téma. Pěkně po svém. A já jsem si to pěkně přelouskla.

    OdpovědětVymazat
  13. [3]: Já chci taky číst tu povídku!!

    OdpovědětVymazat
  14. [12]:,[13]: Milá Zdeni,
    inspiraci jsem našla u Tebe a Tvé tchýně...
    Povídky mám tady na blogu:
    Nevěra s Bajajou a Nevěra na pokračování, otiskla mi obě, cca po měsíci to volné pokračování...

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: je to tady v povídkách - Nevěra s Bajajouuž jsem to četla...tak to je založeno na skutečnosti?
    manželovi se jednu dobu v noci zdály sny že ho podvádím a odcházím s jiným mužeto já mu vždycky říkám, kdybych tě někdy chytla u nás s někým dostaneš zubní kartáček a jdeš víš co se říká? gentleman odchází jen s kartáčkem a autem

    OdpovědětVymazat
  16. [14]: Tak už jsem to přečetla a jsem moooc spokojená. Fakt dobře napsaný, vtipný a vůbec - super. Díky za počteníčko, piš další povídky, máš buňky - nečti muňky..

    OdpovědětVymazat
  17. [15]: Je to všechno vymyšlené, jen ty obě zlomené ruce v zápěstí jsou reálné, to bych nedokázala vymyslet...

    OdpovědětVymazat
  18. Presne ako píšeš, šťastie znamená pre každého z nás niečo iné a mení sa to aj v priebehu života Vidíš, my sme tušili, že sa v tebe skrýva psavé črevo... a ešte k tomu bohatá fantázia, už sa teším

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: Milá Fidorko,
    chvála od takové skvělé básnířky těší dvojnásobně...

    OdpovědětVymazat
  20. [20]:   *rdící se smajlík*

    OdpovědětVymazat
  21. Máš pravdu, štěstí má nekonečně mnoho podob. To moje dnešní je, že mi do synka nepráskl blesk, když ho přepadla bouřka cestou domů .

    OdpovědětVymazat
  22. [22]: Milá Janinko,
    tak to bylo to štěstí, co poletuje...

    OdpovědětVymazat
  23. Jediné štěstí v mém životě bylo pro mne narození mého syna. To ostatní "štěstí", které mě v životě mohlo potkat, už bylo s tímto Zázrakem zcela nesrovnatelné!

    OdpovědětVymazat
  24. [24]: Milá Sugr,
    asi pro každou normální ženskou je to nejúžasnější...

    OdpovědětVymazat
  25. Teeeeda😍 asi jako když mi mladý sexy doktor řekne, že nevypadam na maminku 😍😎

    OdpovědětVymazat
  26. [27]: Milá Jani,
    v komentáři č. 14 odpovídám, kde jsou, v povídkách...

    OdpovědětVymazat
  27. Štěstí "dar sakra dobře psát" Ti vydrželo dodnes. Gratuluji!

    OdpovědětVymazat
  28. [30]: Milá Lotty,
    Ty mi píšeš tak hezké komentáře, díky moc...

    OdpovědětVymazat
  29. My s kamarádkou před dvěma lety definovaly asi takhle: "Čemu se říká štěstí? Když si můžete zajít v úterý s kamarádkou na pivo a křídla". Z plánu poklidného večera sešlo a já se poměrně ztřískala. Další den jsem s kocovinou jela do školy popáté psát průběžný test z podnikové ekonomiky. Vzhledem k tomu, že jsem ho udělala a nevyrazili mě ze školy, tak to asi štěstí bylo.

    OdpovědětVymazat
  30. Ptala ses, kde poletuji,
    tedy tam a zase tady,
    světlo tma je proměnlivé,
    v závoj změnil se pár křídel,
    snaha ke světlu se drátit,
    nechci do tmy zpět se vrátit.Dá se dívat z mnoha úhlů pohledu,
    snad je to tím, že nesvedu
    zřít tak vlastní život
    proto musím
    změnit co změnit lze,
    když chci zkusit
    že z mlhy lze vstoupit
    do plného slunce.A ne jen se dívat...

    OdpovědětVymazat
  31. [32]: Milá M,
    mám ráda takové historky, občas člověku nějaká ta lumpárna projde...

    OdpovědětVymazat
  32. [33]: Milá Lissy,
    obdivuju Tvoje komentáře, které tak velkoryse věnuješ pod články...
    Děkuju.

    OdpovědětVymazat
  33. Tak to je milé, taková chvála a uznání určitě potěší.

    OdpovědětVymazat
  34. [36]: Milá Bev,
    bylo to moc krásné, až když vyšlo Story a máma si ho koupila...vážně štěstí.

    OdpovědětVymazat
  35. [35]: Obdivu netřeba, rádo se stalo. (Snad jsi pochopila, co jsem tím chtěla říci.)

    OdpovědětVymazat
  36. [39]: Milá Helgo,
    Ty choď častěji...

    OdpovědětVymazat
  37. No teď jsem to psala u Helgy... vy dvě se dejte dohromady   Největší talenty na Blogu :)

    OdpovědětVymazat
  38. [41]: Milá Martinko,
    pochvala od skvělé blogerky, jakou jsi Ty, potěší obzvlášť...

    OdpovědětVymazat
  39. [Smazaný komentář] Milá Čarodějko,
    díky za hezký komentář.
    Vlastě jsem poprvé v životě o štěstí pořádně popřemýšlela...

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec