pátek 20. července 2018

Nedůsledná matka

Po roce a čtvrt se odstěhoval Prvorozený s Bongem do pronajatého bytu v Letňanech. Oddychli jsme si všichni. Ta původní idea, že zůstane doma, než si našetří nějaké peníze na hypotéku úplně padla, a nejen z důvodu nového zpřísnění jejího poskytování. První rozlada nastala, když v lednu neměl na účtě ušetřenou částku, na které jsme se předem dohodli. Mně dával jen symbolický nájem, hned jsem ho zvedla. Pak si koupil ajfouna. Prý jen za dvacet tisíc. Mohla jsem se zbláznit, šetření si teda představuju jinak. Je ale na splátky, maminko. Ty vole, pořád je to dvacet litrů! Chtěl si udělat radost. Já, když si chci udělat radost, koupím si čokoládu s celými mandlemi a pak mám výčitky, že zbytečně utrácím a navrch ještě budu tlustá. Když jsem se uklidnila, řekla jsem mu, že azyl poskytnu pouze do konce roku, víc už nedám.

Byla jsem velmi zklamaná, že Prvorozený vůbec nerespektoval, že ten mrňavý byt je můj a Druhorozeného domov. Pro něj to byla jen noclehárna, prádelna, žehlírna, venčírna a skladiště, kde se nemusí uklízet. V prosinci oslaví třicátiny. Byla jsem málo důsledná ve výchově? Asi ano, když není schopný ani uklidit boty do botníku a postel má plnou prázdných plastových lahví. Boty nechával skoro přesně uprostřed chodby. Nebyla jsem líná to přeměřit, seknul se jen o dva centimetry.
První dny se mi po psovi stýskalo, jasně. Byla jsem zvyklá ho mít furt za zadkem, ale ulevilo se mi od venčení, nemusím z práce rovnou domů, moje povinnosti plynule převzala Vendulka. Bohužel, ten mladší syn je úplně stejný líný čuně. Holky, já se moc omlouvám a budu vždycky na vaší straně!

73 komentářů:

  1. Asi jsme na stejné vlně.
    Já dneska bulela...
    Vrátil se mi dneska v deset synek od našich, mezi dveřmi mi sdělil, že potřebuje vyprat a ve dvě zas odjíždí, tak ať to je suchý. Utrousil, že na týden a bez psa...
    A když jsem se mu snažila vysvětlit, že má drahý konečně dovolenou a že chcem jet pryč, chtěl jen vědět, kolik to stálo a jestli to jde stornovat, popřípadě jestli si tam můžu vzít toho čokla...
    Žádný "mami, prosím, mami, mohla bys..."Holka, někde jsme udělaly chybu, co?

    OdpovědětVymazat
  2. Pořád stejně veselo! Vždy se těším na vaše střípky z bojiště!

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Milá Baruško,
    vždycky říkám, že jsem je málo tloukla, ale na Prvorozeného jsem byla fakt celkem přísná, na toho malýho zmetka už jsem neměla sílu, proto má vlastní rubriku...
    Já se Ti divím, že jsi se psem souhlasila. Já ne, vzal si, až když se odstěhoval... a stejně jsem ho tu přes rok měla, ale už nemám, tralala...

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Milá Lotty,
    to je terapie psaním, jako v blázinci...

    OdpovědětVymazat
  5. Zdravím děvčata.
    Ta telepatie asi doopravdy funguje. Právě teď také přemýšlím nad tím, proč je ten můj synátor takový. Je mi z toho moc smutno. Když jsem důsledná, tak to v jeho myšlení = zlá matka. To "Pepíkova" máma nikdy nechce; to není mužská práce atd. Není to jen moje chyba, pochytil to jinde a neměl ten správný vzor. Tatík nefungoval a nefunguje.

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Pajcko, trpělivost růže přináší aneb radši pozdě nežli nikdy. Děti jsou fajn i v dospělosti, pokud je nemáš furt za zadkem.

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Milý Glosátore,
    to se Ti to píše, když máš dceru...!
    Napodruhé jsem se Prvorozeného zbavila, doufám, že definitivně, i na Druhorozeného časem dojde...a bude ložnice, zřejmě už pouze na spaní...

    OdpovědětVymazat
  8. [5]: Milá Zdenko,
    znáš to, sdělená bolest, poloviční bolest...
    Pořídila jsem svým synům hloupé a líné otce a pak se divím, že jsou stejní... Vítej v klubu.

    OdpovědětVymazat
  9. Skús presadiť pravidlo "môj byt - moje pravidlá",  nepáči sa?... tam sú dvere! Veď Druhorozený je už plnoletý, nie? A aby videl tvoje dobré srdce, tak mu prípadne pomôžeš zbaliť batoh.

    OdpovědětVymazat
  10. [11]: Milá Fidorko,
    Druhorozený je mazaný, ví, že když ještě studuje střední školu, nemůžu ho vyhodit. Ale blýská se na časy, na to právo ještě nehrábnul...třeba ho vyhodí...

    OdpovědětVymazat
  11. a do prde...zase čas k přemýšlení....protože mi dnes rodičovstvo říkalo že jsem strašně úzkostlivá matka když malý řve v postýlce a já za ním jdu....tak nevím jestli tohle nevede k petkám v posteli

    OdpovědětVymazat
  12. [13]: Milá Klávesničko,
    mými syny se opravdu nestresuj...
    Většina matek nenechá své děti v postýlce řvát, to myslím s petkama fakt nemá nic společnýho...

    OdpovědětVymazat
  13. ...no je to divná doba.V jedné písničce se řve...TO MÁME MLÁDEŽ...,no máme ,však je naše.Mám kámošku,která vlastní dceru téžkolem třicítky.Kámoška pedant na pořádek,dcera bordelářka.Když jí žádala,ab\y si uklídila pokoj,jen ppoznamenala...MATKO KLÍDEK,INTELIOGENT SE V BORDELU VYZNÁ...klekla do kolem a nám řekla,tak já jsem asi debilek,když chci jen úklid pokojíku
    Takže to ani  tak není vaše nedůslednost,je to MAMAHJOTEL a to se v dnešní době nosí a nejen u vás.Takže klídek padesátko a užívat si života...   

    OdpovědětVymazat
  14. Tohle se dědí po otcích, si myslím. Mám jednoho takovýho doma, naše radosti se taky diametrálně liší v ceně :)

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Milý Johane,
    i já už věřím, že i holčičky můžou být nepořádné, ségra taky takovou má...
    Snažím se na to myslet a zbytečně nehysterčit...

    OdpovědětVymazat
  16. [16]: Milá Bloudičko,
    děti mají všechny špatné vlastnosti po svých otcích...!
    Ale že se naše radosti liší v desetitisících, to vydejchávám dost blbě...

    OdpovědětVymazat
  17. To je přece normální, takové věci :)

    OdpovědětVymazat
  18. [19]: Milý Michale,
    díky, já jsem si myslela, že ne...

    OdpovědětVymazat
  19. No já ti nevím, kluky nemám. Ale moje sestřenka ano a zažívá totéž. A to jejímu synovi bude 38. A leží, žere a mámu buzeruje.

    OdpovědětVymazat
  20. [21]: Milá Zdeni,
    Druhorozený se na mě dnes naštval, nevzbudila jsem ho na oběd. Udělala jsem řízky na jednu hodinu, do nory jsem pro něj nešla, najedla jsem se sama. Když se v půl druhý vykulil, mohl se posrat... ...jídlo bylo studený.

    OdpovědětVymazat
  21. Gratuluji k odstěhovani, snad už definitivně

    OdpovědětVymazat
  22. Jak si kdo ustele, tak si lehne.
    Tak já bych ti přála, opravdu super spočinutí
    Moje kamarádka má dva syny a bez problémů, puberta šílená, ale nyní pohoda, tak musíš věřit.

    OdpovědětVymazat
  23. Upřímně a z hloubi srdce ti přeji klid a pohodu. A taky aby ten odchod z hnízda u druhorozeného proběhl mnohem dříve, než ve třiceti.

    OdpovědětVymazat
  24. [23]: Milá Helgo,
    určitě definitivně, spal na palandě nahoře, ta postel už není, okamžitě jsme ji s Druhorozeným rozebrali...

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: Milá Blondýnko,
    snažím se být pozitivní, až jsem celá zpocená...

    OdpovědětVymazat
  26. [25]: Milá Janinko,
    Prvorozený odešel ve 22 letech, vzal si štěně z útulku, po rozchodu s Markétou I se vrátil loni v březnu.
    Druhorozený je daleko příšernější, v momentě kdy odejde, udělám si z jeho pokoje ložnici, ten se nebude mít kam vrátit...

    OdpovědětVymazat
  27. Já se snad úplně bojím říct, že obě dítka si zcela nezávisle a dobrovolně našla nová bydlení přesně v okamžiku, kdy to bylo potřeba. Sice zrovna synek ten mi hodně chybí, byl velký pracant a všechny věci na zahradě mi hodně pomohl zvládnout, páč mužskej je na tohle lempl.(jo, už je doma) ale já aspoň po něm podědila pokoj a tam si užívám svůj klid. A někdy i něco co můj klid změní ve velký neklid...

    OdpovědětVymazat
  28. [29]: Milá Vendy,
    Ty jsi prostě šťastná matka...
    Takhle to má být, gratuluju.

    OdpovědětVymazat
  29. [30]:Je fakt, že nebýt té dceřiny kapitoly zvané anorexie tak bych ani nevěděla co je puberta a postpuberta. A když teď vidím jak se ona točí kolem Bobule, tak já oproti ní byla přímo krkavčí matka    a přitom musím říct, že obě děti rozhodně nejsou poznamenané nějakou citovou deprivací a jinými postiženími dnes velmi moderními.

    OdpovědětVymazat
  30. Dnešní dětcka jsou zkažená toutou dobou a technologiemi. Co si budem povídat,ale být Váma asi bych se moc s třicetiletým dospělým chlapem moc nepaktovala.

    OdpovědětVymazat
  31. [32]: Milá Mom,
    je úsměvné, že máte blog Deníček jedné maminy. Ono dost dobře nejde se nepaktovat s třicetiletým dospělým chlapem, když je to váš syn...
    Děti vyrostou, ano, ale pořád jsou to vaše děti...

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Anorexie je děsný svinstvo...!

    OdpovědětVymazat
  33. [33]: Špatné jsem to napsala. Měla jsem spíš na mysli,že bych se s ním moc "nemzalila" a rozhodně ho nenechala tak dlouho doma :)
    Jinak bude mi 24 napsala jsem to tak schválně :)

    OdpovědětVymazat
  34. [35]: Malý děti malý starosti, velký děti velký starosti...

    OdpovědětVymazat
  35. [36]: Protože matky malých dětí ještě vetšinou nevědí, co je čeká...
    Taky jsem si myslela, že JÁ budu mít děti hodné a vychované...

    OdpovědětVymazat
  36. [38]: tak to si myslím že věc názoru. Já jsem si s malou teď užila taky dost a se sebou. Ale vím že bydlet ji do tolika u sebe nenechám. Tím nemyslím že je to špatně. Ledna mě taky vykopli ještě dřív než mi bylo osmnáct abych se osamostatnila. Beru to z pohledu jako dcera momentálně. U nás to růžoví nikdy nebylo takže vím o čem mluvím. 🙂

    OdpovědětVymazat
  37. [34]: Je, ale holka to zvládla v pohodě.Tak ona představa toho, že stráví prázdniny v blázinci pokud nezačne jíst dokáže hodně. Do čtrnácti dnů přibrala pět kilo. A pak už to bylo v pohodě.

    OdpovědětVymazat
  38. [17]:...ví
    m,že to není jednoduché a dovede to potrápit...

    OdpovědětVymazat
  39. No a pak jsou matky, které řeknou, že svého 26leteho syna chtějí doma a nepustí ho bydlet s přítelkyní, protože by to bylo ponižující, že on studuje a holka ho musí živit. Žít skoro ve třiceti s mámou totiž ponižující není, že jo...

    OdpovědětVymazat
  40. [42]: Milá Vílo,
    bylo to pro Prvorozeného dost ponižující, v práci se mu posmívali, že spí na bidýlku u maminky...
    Jenže najít podnájem se psem není jednoduché. On taky nemůže bydlet sám, protože dělá děsný šichty a Bonga někdo venčit musí... Bylo to složité pro všechny, pes je jak štafetový kolík...

    OdpovědětVymazat
  41. [43]: Je ponižující žít ve 26 letech u rodiče? Páne jo, jsou děti, které rodiče neopustí vůbec a žijí u nich až do jejich smrti. Někdy jsou dokonce staří rodiče rádi, že se o ně má kdo na stáro starat, když jim děti zůstanou. Ale jak tady čtu tu diskusi, ona je to povinnost rodiče opustit, osamostatnit se, ale ne každému dítěti se to podaří.
    Padesátko věřím, že své 2 chlapi miluješ nade vše a co tu píšeš je značná nadsázka, dovolím si však podotknout, že kdyby ti jeden zůstal či tam začal žít s dívkou, kdo ví, zda-li by jsi za 20 let nebyla ráda, že na stáro nejsi sama.

    OdpovědětVymazat
  42. [17]: Znám nejednu holčičku, proti které jsou tvoji chlapci přímo Bohové! To bys koukala jaké dokužou holčičky být k maminkám, fakt, kdybys nevěřila seznámím tě s jednou a budeš své klučíky nosit na rukou!   

    OdpovědětVymazat
  43. [44]: Kdepak, já mám NAPROSTO jasno...!
    I malý půjde, až nastane čas. Chci žít sama, velká jsem už dost. V našem 1+1 naštěstí místo není...

    OdpovědětVymazat
  44. [43]: No jo, jenže rozdíl je v tom, že ty jsi ho doma nedržela, ale problém byl v tom sehnání pronájmu. Případ o kterém mluvím já je ten, že ho prostě maminka z bytu pustit nechce. (A ne, není stará, nemocná, ani nesvéprávná a nepotřebuje péči druhého.. )

    OdpovědětVymazat
  45. [44]: Všechno má své pro a proti. Znám dost případů, kdy se děti odstěhovaly v rámci stejného paneláku. Osamostatnit se a zároveň se o rodiče starat jde přece i když je člověk v jiném patře. :)

    OdpovědětVymazat
  46. [47]: Tak blbka..?
    Protože nic jineho mě nenapadá...

    OdpovědětVymazat
  47. [49]: Trošku ostrý soud ne? Třeba jen ví, že "samota je zlá".

    OdpovědětVymazat
  48. [48]: Ano, pokud mají peníze a možnosti se nastěhovat do dalšího bytu, je-li volný, je to fajn, tato možnost by byla přímo skvělá, bohužel nemá jí každý potomek.

    OdpovědětVymazat
  49. [49]: Tak nějak. [50]: Jo, takže je lepší, když bude o samotě ta synova přítelkyně. Aha, taky dobrá logika.

    OdpovědětVymazat
  50. [50]: Ostrý..? Samota není zlá, zlá je opuštěnost. To je teda její problém, že nedokáže žít sama. Nemůže přece po dítěti chtít, aby s ní bylo do smrti...

    OdpovědětVymazat
  51. [42]: No a jemu samotnymu by to ponizujici neprislo?:) Pro me by to bylo teda ultra ponizujici...a to jsem holka :)

    OdpovědětVymazat
  52. [54]: Pro studující holku mi to tak nepřipadá, tak ta prostě se postará o domácnost, může vařit (jsem ze staré školy, ale nevařím... ) a většinou také chodí na brigádu.
    Já bych to každopádně nechala na nich...já už do ničeho nekafrám, teda myslím, co broučku...?!

    OdpovědětVymazat
  53. [55]: Na nich a na mamince :)Mě jenom zaujalo/překvapilo, že by to nějaký kluk vyhodnotil jinak než jak to vlastně vyhodnotila jeho maminka :) Ale možná ze mě mluví jenom stáří :))

    OdpovědětVymazat
  54. [54]: Mi to právě taky přišlo děsně ponižující, když jsem teď rok a půl bydlela zpátky u rodičů, i když jsem předtím pět let žila už sama... Ale on pořád studuje, tak to bere, že to je přece přirozené, že je s mámou. A na tom není pořádně co řešit, mě jen rozesmál její argument, kdy se před rodinou obhajovala, že "nechci, aby ho živila holka, raději ho budu živit sama, než za dva roky dostuduje." :))

    OdpovědětVymazat
  55. Zastávam ten názor, že deti nie sú naším vlastníctvom. Máme ich len požičané a našou úlohou, ako rodičov, je vychovať ich, postaviť na "vlastné nohy" a vypustiť do sveta... aby to raz mohli urobiť so svojimi deťmi... ak ich budú mať. Všetko ostatné je už len v ich rukách.

    OdpovědětVymazat
  56. [58]: Milá Fidorko,
    souhlasím. Ty majetnické, vlastnické sklony jsou normální v batolecím a dětském věku...dnes už se ke klukům raději nehlásím...

    OdpovědětVymazat
  57. Ja myslim ze dobrej mobil se vsim i mozna trochu nadbytecnymi "vyfikundscemi" se da sehnat do ctyr tisic a to nadto už člověk stejně nevyužívá..n

    OdpovědětVymazat
  58. [60]: Milý Jane,
    myslím si to samé, proto jsem tak vřískala...

    OdpovědětVymazat
  59. Vidím to z té druhé strany, najít si normálního chlapa ve věku 30 a více let, který by byl zodpovědný a nebyl čuně je prostě velký problém a to by to do nich kolikrát nikdo neřekl, protože oni jsou vyvonění, učesaní a jdou si s pytlíčkem a v tom pytlíčku jeden pomeranč, rohlík a deset deka salámu...už to je varující. Hlavně že to má ten telefon a sluchátka v uších. Mno o takového se ženská neopře, není to praktické pro život...ale rodiče za to nemohou.

    OdpovědětVymazat
  60. [62]: Milá Nudistko,
    jako matka dvou synů vidím chybu především u sebe, vybrala jsem jim špatné otce, neměli žádný mužský vzor. Nemyslím si, že vojna byla pro kluky nějak přínosná, ale byl to přeci jen takový předěl v životě k dospělosti...

    OdpovědětVymazat
  61. [4]: V blázinci? Jsem teď tam a je to jako luxusní dovolená nebo lázně. Jen bez Terezky Ale chodím v křuskách do našeho ústavního parku aspoň krmit kačenky blátotlačky. Všechny vás zdravím a je mi fajn, když dostanu mejla, že jste porodily další článek...

    OdpovědětVymazat
  62. [64]: Milá Kitty,
    a máte si psát deník..?

    OdpovědětVymazat
  63. [65]: My ne, my jsme nemocné, ne alkoholičky nebo toxikomanky. Ale nevím o tom deníku, neptala jsem se, asi nejsem tak nebezpečně nemocná, vždyť mě do kolen dostalo neočekávané kýchnutí, ale to bylo! Teď se učím hodně z psychologie a proto vím, že psychiatrie léčí léky a psychologie člověka navádí na správné cesty životem. Jedince i dvojice

    OdpovědětVymazat
  64. [67]: Ten byl už jednou přizvanej k psychologovi, ale ani kdyby měl v nose kruh na bejka, nikdo by ho tam nedostal. Zde asi mluvil z oka do oka s paní doktorkou a něco to v něm zanechalo. Dovolenky probíhají často tak, že mě přiveze nebo nechá přivézt a sám robotí jako kombajnér pro sousedy. Zatím teda v sobotu a dnes a pokud nezaprší, možná zítra dodělá nebo bude odstrojovat kombajn (je cizí, ale dělá škrky, kam velké mašiny nevjedou).
    Jo, velká novina - než jsem odjela v pátek do farmičky, sprdla mě jedna pacientka, že lepší by bylo a důstojnější k němu říkat mu PARTNER. Snad se tak i nadále bude chovat - ne jako nebezpečný element, který mě ničil.
    Ale jak by se potom říkalo mně, to nevygúglím

    OdpovědětVymazat
  65. [68]: Ježíš, co ty báby všechno řešej... No, Ty bys byla PARTNERKA...
    Hospodář je dobrý oslovení, už jsem jednou za něj lobovala. Mně se líbí...

    OdpovědětVymazat
  66. [69]: Protože je hospodář, vlastník všeho tam, a já se cítím jako nájemná osoba, říkám si služka, protože mi ani neplatí, takže zatím mě jako partnerku neoslovil. Po propuštění dáme řeč oko v oko a pak už vážně musí se prohlásit, jaký přívlastek mi dá. Služkou už nadále nechci být, cizí osobou, ke které ani neplní vše, co je služce povinný zajistit. Zase už kecám, filosofuju..................

    OdpovědětVymazat
  67. [70]: Tak hodně štěstí, Kitty...budeš ho ještě potřebovat. Znáš to, starýho psa...musíš pořádně nakopat...

    OdpovědětVymazat
  68. Vždycky, když něco takového čtu, tak si říkám dvě věci - až založí rodinu, snad mu to dojde a přijde se omluvit, a pak doufám v to, že moje výchova vlastních potomků k tomuhle nepovede.

    OdpovědětVymazat
  69. [72]: Milá Veruce,
    hodně štěstí...
    Bude stačit, když jendm "dojde", omlouvat se nemusí..

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec