neděle 13. října 2019

Už to skončilo

Snad už skončila ta hysterie nad úmrtím Mistra. Věděla jsem, že je těžce nemocný, to samozřejmě věděli všichni, ale informace o jeho smrti mě přece jen překvapila, tak rychlý konec jsem nečekala. Buď se bulvár podařilo obelstít nebo se z piety držel trochu zpět. Člověk by měl mít právo na soukromí, a to nejen při svatbách a rození dětí. Kdysi vyprávěla Veronika Žilková, jak jeden bulvární fotograf spadl ze stromu, když se ji snažil vyfotit v pokoji porodnice po narození nemocného syna Melichara. Jak měl fotograf nutkavou potřebu předat čtenářů fotku nešťastné herečky, zdevastované porodem a smutnou zprávou.

Mistrovy písničky mě provázejí celý život, z nejranějšího dětství si pamatuju Lásku bláznivou i to, jak mi ho bylo líto, že se mu láska vyhýbá. No jo, to jsem byla ještě malá holka. Písničky ze šedesátých let poslouchám pořád, mám je i stažené v ipodu. Z těch nových jsem vzala na milost jen Když muž se ženou snídá. Pak už žádnou, nemám ráda staré hlasy. Nepřiměřená hysterie nad úmrtím zpěváka pop music, který sice nádherně zpíval, ale o jeho charakteru by se dalo polemizovat. Když umřel pan profesor Koutecký, informace jen lehce prošuměla.

V době sametové revoluce jsem byla doma se skoro ročním Prvorozeným. Muž chodil demonstrovat na Václavák, cinkat klíčema. Já byla připosraná doma u televize, pak jsem se odvázala a na boudu kočárku přišpendlila trikoloru. Přesně si pamatuju, jak při jednom přenosu z Melantrichu se vedle Karla Kryla objevil Mistr, aby spolu zazpívali hymnu. To byla chvíle, kdy jsem definitivně uvěřila v pád komunismu, protože Mistr hrál vždy na jistotu.



39 komentářů:

  1. Ono to ani nemusí být hysterie, i j
    I kdy, ohlas v médiích ty rysy má... Prostě si ho při té příležitosti chce připomenout najednou moc lidí... M

    OdpovědětVymazat
  2. Víš jak si libuju? Tedy abych řekla pravdu, včera když jsem koukala na záznam ze mše, a do té nádherné akustiky Chrámu sv. Víta zazněl "Už z hor zní zvon" i já necitlivej cynik málem ronila slzu. Měla jsem to stejně jako ty. Rozená ve sladkých šedesátkách, odkojená díky rodičům Semaforem, Kubišovou, Golden Kids, Neckářem, Matuškou a jinejma pěveckejma velikánama těch let jsem měla ráda jeho (jejich) písničky té doby. Ale i mezi novejma se pár našlo který mi nějak korespondovaly. Nicméně jinak to nebyl až tak můj šálek kávy, ale uznávala jsem jeho kvality pěvecké. Rychlé to bylo proto, že když on pustil tu zprávu o té leukémii prakticky už umíral a nebyl léčenej, jen mu tlumili bolesti, protože léčba už nebyla  možná. Trochu paralela s Freddiem, který AIDS oznámil 24 hodin před smrtí. A naprosto souhlasím, že umírá spousty lidí, kteří se nedali režimem zvyklat, raději buď emigrovali  aby mohli pokračovat ve své práci, nebo přijali podřadnou práci a nijak se to nikde neukáže, nebo proběhne jen nějaká krátká zprávička. Ale zachovali si tvář bez toho, že by dělali kompromisy a zobali bolševikovi z ruky. Ale nechci soudit, nikdo nikdy neví jak by se v jaké situaci zachoval být na jejich místě. Moc se mi líbilo co řekla Marta Kubišová. " Nezáviděla jsem jim, že mohli dát zpívat a já ne, protože oni chodili v minovém poli a níkdo si nemohl být jistý tím,kdy šlápne na minu a vybouchne ke mě do nemilosti"....

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Milý Honzo,
    jsem ráda, že jsem na víkend odjela z Prahy, nesledovala TV a neposlouchala rádio. Teď jen sjíždím StarDance, protože tam mi to rozloučení s jeho písničkami přijde hezké.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Milá Vendy,
    jako zpěváka jsem ho uznávala, i když taky nebyl soudný a neodkázal včas odejít. Vadí mi to jeho adorování, už jen čekám svatořečení...
    Nevím, jak bych se zachovala, ale po té plamenné obraně socialistických hodnot v roce 1977, bych se určitě na balkon Melantrichu necpala. Já soudná jsem.

    OdpovědětVymazat
  5. [4]:kdo umí z těhle lidí včas odejít? Zas jedině ta Marta nebo Marie Rottrová. O politicích už vůbec nemluvím. Jo, dvojice Kryl - Gott bylo opravdu něco...

    OdpovědětVymazat
  6. Taky jsem ráda, že to skončila, je to hnusný, ale fakt mi to lezlo na nervy, protože když jsem si zapnula zprávy a chtěla se dozvědět něco o válce v Turecku, dozvěděla jsem se houby. Musela jsem to vypnout, bylo to moc depresivní.
    Gottovy písničky mám ráda tak do osmdesátých let, pak už ne. A tu poslední, neustále opěvovanou už vůbec, už jsem to někde psala, ale člověk v jeho stavu by zpívat neměl, stáří a nemoc na tom bylo hodně znát. To, že to měl pod taktovkou Krajčo, kterého bytostně nesnáším a který tam byl cítit z každého tónu, mělo na mojí averzi taky vliv .

    OdpovědětVymazat
  7. Mě po celé té "hysterii" naprosto dostalo, když o něm arcibiskup Duka řekl v nějakém rozhovoru něco na ten způsob, že to byl vzor ctností. Do háje ale. Měl dvě nemanželský děti a každé s jinou. Opravdu je tohle podle křesťanského faráře vzor? Tak jo no... Ale jinak mě to samozřejmě taky dostalo. Akorát jsem si na rozdíl od ostatních místo Srdce nehasnou celej tejden prozpěvovala Lady Carneval. :)

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Milá Janinko,
    čekám spíš nesouhlasné komentáře, ale jsem ráda, že se  spřátelenými blogerkami jsem ve shodě...
    Na svoji obranu musím napsat, že jsem dnes v bazénu cvičila na Lady Carneval a zpívala z plných plic...

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: Milá Vílo,
    tak to jsem naštěstí neviděla, ale já ani o panu Dukovi nemám valné mínění, když jsem ho viděla, jak byl na návštěvě u Mynáře v tom jeho Mynářlandu.
    On se k Dominice nechtěl hlásit, ona do deseti let nevěděla, kdo je její otec, až to rozmázl Bild. Pak nemá, chudák holka, chlastat...!

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Tak já taky čekám, až s tím někde narazím, ale zatím mi to, kdovíproč, prochází . Lady Carneval je dobrá, Matýsek má nejradši Kávu si osladím .
    Jo, a o válce v Turecku bych se asi nedozvěděla nic, páč je v Sýrii. Trubka jsem .

    OdpovědětVymazat
  11. Kávu si už dlouhou dobu nesladím.
    Ale jsou chvíle, kdy si udělám výjimku.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Milý Pavle,
    mám to asi podobně...

    OdpovědětVymazat
  13. Vyhýbám se tomu davovému šílenství, i když jeho smrt mě taky zasáhla. Znala jsem ho od mala, stejně jako Matušku. Oba si naši pouštěli Pamatuji na kazetu s namalovaným autoportrétem. Písničky mi zní v hlavě, když si na něj vzpomenu. Myslím, že to nebyla jen jeho energie, ale i spousta dobrých umělců, kteří mu pomohli stvořit hity. Myslím, že měl naplněný život.

    OdpovědětVymazat
  14. Nesoudím, mám před vlastním prahem hromady trusu.
    Co jsem mu měla za zlé, že neodešel včas.
    Na druhou stranu tuším, jak problematické  je to, moje generálka v práci zemřela, domnívala se, že bez ní to všechno spadne. A nespadlo.
    Pokud nechci televizi nepouštím, nečtu internet, když chci, hodím oko, je to pouze otázka volby.
    Já moc ráda vzpomínám na koncerty v Lucerně, bylo to jediné, v té době maličko jiné než častušky.   

    OdpovědětVymazat
  15. Nesoudím, mám před vlastním prahem hromady trusu.
    Co jsem mu měla za zlé, že neodešel včas.
    Na druhou stranu tuším, jak problematické  je to, moje generálka v práci zemřela, domnívala se, že bez ní to všechno spadne. A nespadlo.
    Pokud nechci televizi nepouštím, nečtu internet, když chci, hodím oko, je to pouze otázka volby.
    Já moc ráda vzpomínám na koncerty v Lucerně, bylo to jediné, v té době maličko jiné než častušky.   

    OdpovědětVymazat
  16. Hele, já většinu hysterie prospala.
    Ale zrovna včera jsem počítala, kolik peněz muselo být vydáno na kytice a věnce a podobné...
    Takže lidi, až umřu já, pokud by mi chtěl někdo donést kytku na hrob, ať si raděj koupí flašku. A místo věnců na rakvi budou určitě lepší větrníky na rakvičkách...
    Kruci, vždyť ty prachy mohly jít klidně někam na charitu, třeba pro nadané zpěváky z dětských domovů a ony šly, místo toho, do kytek.
    Doslova...

    OdpovědětVymazat
  17. Tak já jsem si pobrečela.Sledovala zádušní mši a málem ani nestihla uvařit.Jsem ten správný konzument , co nadělám?

    OdpovědětVymazat
  18. Ja nekritizujem... môj názor v tomto prípade je aj tak nepodstatný, len ma fascinuje akú odozvu dokázala jeho smrť vyvolať. Čo mi bolo ľúto je, že jeho žena s dvomi malými deťmi museli ujsť z domu, kde spolu s ním žili a kde zomrel a nemohli tam v pokoji prežívať svoj smútok. Myslím si, že sa z domu nad Bertramkou stane pútnické miesto ešte na dlho a pokoj tam jeho obyvatelia veľmi nebudú mať. Bodaj by som sa mýlila...

    OdpovědětVymazat
  19. [13]: Milá Sluneční,
    myslím, že měl hezký naplněný život a zbyly po nem hezké písně...

    OdpovědětVymazat
  20. [15]: Milá Blondýnko,
    ty jeho písničky poslouchám celý život a poslouchat budu pořád. Je to moje dětství. Jen mě pobuřuje ten cirkus okolo jeho smrti.

    OdpovědětVymazat
  21. Svůj názor vyjádřím asi nejjednodušeji takto: dávam přednost Karlu Krylovi, talent Karla Gotta nezpochybňuji.

    OdpovědětVymazat
  22. Videla jsi Jeste jsem nedokouril sve posledni virzinko?:)

    OdpovědětVymazat
  23. Ani jsem nevěděla že zemřel, kdyby mi to neřekl manžel. Bulvar se snažím necist z přesvědčení, že pokud se takové tisky nebudou podporovat a číst, nebudou se psát.Vím že když tohle napíšu, pohorsim tím hodně lidí, ale pro mě to Mistr nebyl a ano vím že jsem nedokázala to co on Ale pro mě je mistr například Antonín Dvořáček nebo Čajkovskij.[22]: můj oblíbený film

    OdpovědětVymazat
  24. [16]: Milá Baruško,
    já byla na cvičícím víkendu v Srbech u Kladna, stejně jsem tomu pohřbu neunikla, holky o tom mluvily a v sobotu večer byl v TV puštěný StarDance a pak jsme si v bazénu zpívaly Lady Carneval...ale všechno tak normálně...

    OdpovědětVymazat
  25. [17]: Milá Mimoso,
    já jsem se na pohřeb nedívala, kdyby jo, asi bych taky plakala, ale já jsem taková plačka hrozná. Ale byl to starý pán a hodně nemocný.

    OdpovědětVymazat
  26. [18]: Milá Fidorko,
    to je ta nezodpovědnost přivádět na svět děti v pokročilém věku, ty holky jsou opravdu ještě malý a táta jim bude hodně chybět. A ten cirkus kolem musí být pro ně strašný. Je mi jich líto...

    OdpovědětVymazat
  27. [21]: Milá Zahrado,
    tak nejen v tataráku se shodneme...

    OdpovědětVymazat
  28. [22]: Ježíš, Bloudičko, mám zas nějakou mezeru...neviděla...

    OdpovědětVymazat
  29. [23]: Milá Klávesničko,
    máš přece právo vyjádřit svůj názor, u mě určitě...
    Na film se určitě podívám.

    OdpovědětVymazat
  30. Je pravda, že už je to přehnané. Chápu, že spousta lidí jej měla ráda, ale ta hysterie co vznikla byla již přes čáru...

    OdpovědětVymazat
  31. [30]: Milá Eliss,
    snad už bude klid, ještě zjistit, kde bude Mistr uložený...

    OdpovědětVymazat
  32. ZahradaCihelnak14. října 2019 14:20

    [27]: Mėly bychom se domluvit, jsme jen u slov. Předpokládám, že v listopadu budu mít víc volnějšího času.

    OdpovědětVymazat
  33. Ta poslední věta: Mistr hrál vždy na jistotu... je výstižná

    OdpovědětVymazat
  34. To byl ten celý srpen doma v posteli...

    OdpovědětVymazat
  35. [33]: Milý Kocoure,
    tak je to vždycky, když člověk hodně pamatuje...

    OdpovědětVymazat
  36. Bylo na čase, aby ta hysterie skončila.
    Jako upřímně nechtěla bych být v kůži jeho rodiny. Co ti si musí teď prožívat....

    OdpovědětVymazat
  37. [36]: Milá Marcelo,
    ty holky jsou fakt ještě malý na takový cirkus, co se tady odehrával...
    On asi každý není dost starý, aby tohle nějak zvládnul.

    OdpovědětVymazat
  38. Vystihla jsi to fakt přesně. Navíc Mistr zemřel rok po mojí babičce, takže sorry, ale naše vzpomínky patřily někomu jinému.
    Každopádně je mi fakt líto malých holek, ono přijít o tátu je samo o sobě bolestné a ten humbuk okolo pro ně musí být šílený.

    OdpovědětVymazat
  39. [38]: Milá Veki,
    já jsem se k tomu humbuku vůbec nechtěla vyjadřovat, ale přišlo mi to vážně přehnaný, takže jsem si to sepsala, jak jsem to přesně cítila.
    Jo, ty holky jsou vážně malý.

    OdpovědětVymazat

Brzlík a sojka